Hlavní navigace

Před výpovědí vás chrání nemoc i plánovaná hospitalizace. Jak je to ale s léčením v lázních?

9. 8. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Od kdy platí zákaz výpovědi, když jste v lázních nebo se do nich chystáte? Je pak rozdíl mezi plně a jen částečně hrazenou péčí? A co když si pobyt i léčbu plně hradíte jako samoplátce?

Skoro každý zaměstnanec ví o tom, že nesmí dostat výpověď v době, kdy je nemocný, tedy když je uznán lékařem práce neschopným. Více o tom píšeme v článku Zachrání vás vždy pracovní neschopnost před výpovědí?

A pokud už vám stihli výpověď platně dát, ještě než jste byli v ochranné době právě kvůli pracovní neschopnosti, může vám pracovní neschopnost aspoň prodloužit výpovědní dobu, a tak i trvání pracovního poměru.

Neplatí to ovšem vždy, neplatí to pro všechny výpovědní důvody. To popisujeme v článku I v pracovní neschopnosti vás můžou propustit. Za jakých okolností?

Kdy tomu tak je a kdy tomu tak není, zjistíte v § 53 ve spojení s § 54 zákoníku práce nebo v našich dřívějších vysvětlujících článcích, na které vás odkazujeme.

Připomeňme, že ta ochrana platí hlavně pro výpovědní důvod nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce.

Ale to není zdaleka všechno. Před vyhazovem vás chrání (nebo prodloužení výpovědí doby, a tak i celého zaměstnání může zajistit) nejen pracovní neschopnost, ale i čekání na léčení v nemocnici, na hospitalizaci. Což jsme vysvětlovali v článku Čekáte na plánovanou operaci? Nesmí vám dát výpověď.

Co říká zákoník práce

Tím ale zdaleka nejsou vyčerpány důvody, kdy a z jakého důvodu jste chráněni před výpovědí ze zdravotních důvodů.

Pojďme se podrobněji podívat na klíčové ustanovení zákoníku práce. Podle § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se zakazuje dát zaměstnanci výpověď:

  • v ochranné době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným (pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek), a
  • v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo
  • od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení.

Závěr § 53 odst. 1 písm a) pak dodává, abychom nic nevynechali, že při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

Jaký je smysl ochranné doby

Jak připomenul Nejvyšší soud, ochrannou dobou se tu rozumí období, během kterého zaměstnavatel nesmí (má zákonem výslovně zakázáno) dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, i kdyby k ní byly jinak splněny všechny podmínky.

Zákoník práce tímto způsobem chrání zaměstnance, který se přechodně ocitl v tíživé životní situaci, v níž by si jen obtížně mohl hledat jiné zaměstnání a v níž by rozvázání pracovního poměru pro něj bylo nepřiměřenou tvrdostí.

Rozvázání pracovního poměru v ochranné době je důvodem neplatnosti výpovědi. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď chráněnému zaměstnanci.

Zákaz výpovědi v ochranné době působí objektivně a právní následky tohoto zákazu nastávají bez ohledu na to, že ho zaměstnavatel porušil nezaviněně. To si raději vysvětleme: Zaměstnavatel si může myslet, že zaměstnanec má delší neomluvenou absenci, a přitom on leží a sotva dýchá někde zraněný na „JIPce“ v nemocnici, jen mu včas, ať už postaru poštou, nebo po novu elektronickou cestou, nedorazila neschopenka.

Tento příklad není až tak přiléhavý či současný. Přeskočme nad rámec otázek lázeňského léčení ve vztahu k ochranné době a buďme obecnější: Zákaz výpovědi je (podle § 53 odst. 1 písm. d) dán i v době, kdy je zaměstnankyně těhotná. Zaměstnankyně může dostat výpověď v době, kdy ani ona sama neví, že je těhotná. Ale gynekolog stanoví den početí zpětně na dobu, kdy už byla v ochranné době. Pak je výpověď neplatná.

Kdy začíná ochrana před výpovědí, když jedete do lázní

V případě § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je rozhodujícím okamžikem den, kdy bylo rozhodnuto o tom, že zaměstnanec je dočasně neschopen vykonávat pro nemoc nebo úraz dosavadní zaměstnání, popřípadě den, kdy byl podán návrh na jeho ústavní ošetřování nebo u něj došlo k nástupu lázeňského léčení.

Ochranná doba vázaná na lázeňské léčení začíná běžet dnem, ve kterém došlo k nástupu tohoto lázeňského léčení; její konec připadá na den ukončení lázeňského léčení.

Tato formulace by se vám mohla zdát jasná – dospěli byste k tomu, stejně jako autor tohoto článku, že chránění jste až od nástupu lázeňské léčby. Není tomu tak. A to je právě to klíčové sdělení Nejvyššího soudu.

Operace se bojí mnozí, ale bojí se někdo jet do lázní?

Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 18. 2. 2022 provedl velmi extenzivní (rozšiřující), ba přímo přepjatě extenzivní výklad právních norem ve prospěch zaměstnance (spis. zn. 21 Cdo 2149/2020).

Vznikl prostor pro další simulace (a flákání se) ze strany zaměstnanců, kteří se chtějí vyhnout ukončení zaměstnání. Uznávám výklad Nejvyššího soudu, jenomže nemohu odhlédnout od praxe. Lze snad u (nikoliv významně zdravotně postiženého zaměstnance, ale u) zdravého člověka srovnávat dobu čekání na operaci a dobu čekání na lázně?

Čekání na operaci může být plné fyzické bolesti, ale i – a možná více – psychických obav. Čekání na lázně je však jen očekáváním zlepšení zdravotního stavu.

Jak to chodí v lázních: Vedle léčby i zábava. Je to důvod pro ochranu zaměstnance?

Autor byl na lázeňské léčbě vícekrát a může rozdělit dle vlastních postřehů pacienty, klienty lázní do tří skupin:

  1. velmi nemocní lidé, kterým jde výhradně o léčbu, o fyzické zdraví nebo udržení aspoň toho stávajícího chatrného – takoví lidé mají někdy problém došourat se z procedury na proceduru, z ubytování na jídlo, obvykle nepracují, jsou v plném invalidním důchodu, a tak se jich naše úvahy netýkají,
  2. lidé s chronickým zdravotním problémem, který není fatální, ale lázně od něj velmi uleví – kromě procedur dost možná hraje roli i psychický odpočinek,
  3. lidé, kteří nějakou diagnózu mají, ale do lázní si jedou také užít na účet systému zdravotního pojištění, zažít společenskou zábavu a léčení je takový doplněk.

Autorovi připadá zcela mimo mísu spojovat lázeňský pobyt a čekání na něj s čímkoliv tísnivým.

Ochrana i při čekání na lázně?

Každopádně, jak samozřejmě správně konstatuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 18. 2. 2022, zákoník práce obsah pojmu „lázeňské léčení“, resp. „nástup lázeňského léčení“ blíže neupřesňuje (spis. zn. 21 Cdo 2149/2020).

Je třeba vyjít ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. A právě v uvedeném rozhodnutí provedl NS ČR příslušný výklad. Nebudeme neprávníky zatěžovat podrobnostmi, zájemci o podrobnosti a právníci jej najdou v textu rozhodnutí NS.

Výklad je správný po odborné stránce, ale opravdu tu byl při interpretaci zákoníku práce mimořádný prostor pro uvážení soudu a soud (nechť to soudci i jiní právníci omluví, snažíme se to vysvětlit laikům) to přehnal s aplikací ochranné funkce pracovního práva. K čemu tedy soud došel?

Zaměstnance chrání jak komplexní, tak příspěvková lázeňská péče

„Lázeňským léčením“ (ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce) je lázeňská léčebně rehabilitační péče, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a schválila zdravotní pojišťovna, poskytovaná a hrazená v režimu komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče.

Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče navazuje na lůžkovou péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity a u účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci. Vše nutné a dobré pro zdraví je v případě jejího poskytnutí hrazeno pojišťovnou, nejen léčba, ale i ubytování a jídlo.

Příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro poskytnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče. Hrazenými službami jsou zde pouze vyšetření a léčení pojištěnce.

Nejvyšší soud dodává, že existence ochranné doby není podmíněna tím, aby komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče byla zaměstnanci poskytována v době jeho dočasné neschopnosti k práci. Komplexní lázeňská léčba se poskytuje v režimu dočasné pracovní neschopnosti, kdežto na příspěvkovou je třeba si vzít dovolenou, nebo vyjednat se zaměstnavatelem neplacené volno (pokud snad nenabízí zaměstnancům ze své vůle volno placené).

Od kdy začíná ochrana?

Jenomže Nejvyšší soud dospěl k tomu, že „nástupem lázeňského léčení“ se rozumí a ochranná doba počíná v okamžiku, kdy zdravotní pojišťovna schválí návrh ošetřujícího lékaře na poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče. Přece je ale něco jiného lázně tzv. nastoupit, přijet, zahájit léčbu na straně jedné a pouhé schválení poukazu na lázně revizním lékařem pojišťovny (ostatně datum úkonu se stejně dozvědí všichni až zpětně).

Ano, Nejvyšší soud podává sofistikovaný, odborný výklad svých úvah, ale nástup do lázní opravdu není schválení návrhu na lázeňskou péči. Nejvyšší soud šel zbytečně nad rámec textu zákona. A zaměstnanci toho budou zneužívat. Praxe to ukáže. 

Návod, jak se flákat a vyhnout výpovědi

Příspěvková léčba se dá objednat i na 6 měsíců dopředu. Schválený poukaz má platnost 6 měsíců a léčbu a ubytování si zařizuje sám pojištěnec. Má být zaměstnanec takhle dlouho chráněn před výpovědí? Tuší reorganizaci, svůj vyhazov, začne si organizovat lázně – a může si je objednat, dohodnout pobyt a léčbu až za 6 měsíců. Takhle dlouho platí poukaz na příspěvkovou léčbu.

Co vlastně soudy řešily?

Sice jsme se zase zabývali soudně řešeným případem a rozhodnutím soudu (tedy tzv. judikátem), ale nevěnovali jsme se tentokrát v zájmu stručnosti skutkovému stavu (tomu, co se vlastně stalo, jak to bylo). Tak na závěr, co při řešení sporu o neplatnost výpovědi zhodnotily soudy.

Zaměstnanec se v době, kdy byl revizním lékařem zdravotní pojišťovny schválen návrh ošetřujícího lékaře na poskytnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče (tedy ne až od jejího nastoupení), do dne, kdy tuto lázeňskou péči ukončil, nacházel v ochranné době, po kterou mu zaměstnavatel nesměl dát výpověď. 

V lázních však jde požádat o prodloužení pobytu. V době, kdy zaměstnanci byla poskytována lázeňská péče mimo režim veřejného zdravotního pojištění jako tzv. samoplátci (do lázní přece můžete přijet i mimo rámec zdravotního pojištění), se již o ochrannou dobu nejednalo. 

V ochranné době se však nacházel zaměstnanec i v den, kdy měl propustku z lázní a jel domů na jiné vyšetření. Zaměstnavatel ho však tzv. vychmátl a doručil mu výpověď. 

CHP22

A nic, jak hodnotí NS, na tom (na neplatnosti výpovědi) nemohla změnit skutečnost, že k doručení výpovědi došlo v jiném místě, než kde probíhalo lázeňské léčení, kde se žalobce zdržoval se souhlasem lázeňského lékaře. 

Zaměstnanec odjel na dva dny, resp. jednu noc z lázní za účelem zdravotních testů, ovšem večer uspořádal oslavu narozenin mimo lázně. To opravdu s léčbou moc nesouvisí, ale pořád byl v lázeňském léčení, a tak byl pořád v ochranné době.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).