Teprve v r. 2020 tak budete mít reálně čistého více, než jste si mohli na dohodu o provedení práce vydělat už v roce 2017, která byla tehdy uchazečům o zaměstnání zakázána. Není žádným tajemstvím, že si tzv. nezaměstnaní čili uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce na černo přivydělávají, a to i když pobírají podporu v nezaměstnanosti.
Ale po skončení vyplácení podpory (tj. po vyčerpání tzv. podpůrčí doby), nebo i od samého počátku registrace úřadem práce, pokud vám nárok na podporu nevznikl (kupř. protože jste nezískali v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců), si můžete s omezením vydělávat legálně, a to v tzv. (s evidencí uchazečů o zaměstnání) nekolidujícím zaměstnání.
Po skončení podpůrčí doby, tedy po vyčerpání nároku na sociální dávky, pokud jste si sami nesehnali ani vám úřad práce nezprostředkoval zaměstnání nebo jste nezačali podnikat, si však můžete vydělávat zcela legálně. Ale má to svá omezení, jak si je ukážeme.
Podpůrčí doba činí 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku. Rozhodující je váš věk dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Legální přivýdělek
Dále si můžete jako uchazeč o zaměstnání legálně přivydělávat, pokud vám nárok na podporu vzniká až později po registraci na úřadu práce (s ohledem na odklad vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti, protože vám bylo v posledním zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné – psali jsme o tom v článku Odstupné, podpora a nucené práce: nic dobrého vás na „pracáku“ nečeká.
Podobně to platí i v případě, že z důvodu opětovného zařazení do evidence uchazečů úřadem práce nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Takové situaci jsme se věnovali v článku Jste zpět na „pracáku“. Na co máte nárok a kolik si můžete přivydělat?
Jaká jsou výdělková omezení, když jste na pracáku?
Za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti v závislé činnosti (v nekolidujícím zaměstnání) překážkou přijetí do evidence nezaměstnaných na úřadu práce nebo jejího trvání. I jako uchazeč o zaměstnání, tedy nezaměstnaný registrovaný úřadem práce, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, tak vlastně můžete být zaměstnáni a s omezením si vydělávat.
Podnikání – samostatná výdělečná činnost – je však nepřípustné. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání totiž nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Přivýdělek už ale nesmí být na dohodu o provedení práce – psali jsme o tom v článku Nezaměstnaní už si výhodně nepřivydělají. Ti nemocní budou kontrolováni.
V případě výkonu více činností se výdělky sčítají. Základní podmínkou tedy je, že váš měsíční výdělek jakožto uchazeče o zaměstnání nepřesáhne v r. 2019 částku 6675 Kč hrubého a nově v r. 2020 částku 7300 Kč hrubého. A samozřejmě, zdůrazněme to raději ještě jednou, to, že nepobíráte podporu v nezaměstnanosti, neboť nárok na ni není, pokud jako uchazeč o zaměstnání vykonáváte zákonem povolené nekolidující zaměstnání.
Další povolené činnosti, které jako uchazeč o zaměstnání máte, jsme přiblížili v 1. části.
Jaká jsou další pravidla nekolidujícího zaměstnání?
Nekolidující zaměstnání je výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají.
V takovém případě sice nemáte nárok na podporu, ale stát za vás platí zdravotní pojištění a doba evidence na úřadu práce se vám počítá pro vznik nároku na starobní důchod.
ZMĚNY A NOVINKY 2020
Co se všechno změní pro zaměstnance, nemocné, ženy na mateřské nebo seniory od ledna 2020?
Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání vám však nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce. Jako uchazeč o zaměstnání máte v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči úřadu práce.
Bez ohledu na výši měsíčního výdělku jste povinni oznámit úřadu práce výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo kdykoliv později v den nástupu k výdělečné činnosti.
Zákaz výhodné dohody o provedení práce
S ohledem na limitovaný příjem, a proto dostačující kratší pracovní úvazek (ačkoliv nelze vyloučit ani krátkodobé zaměstnání na plný úvazek), se nekolidující zaměstnání odehrává zásadně na dohodu o pracovní činnosti, protože pracovní poměr by byl pro zaměstnavatele zbytečnou komplikací.
Až do července 2017 si drtivá většina lidí registrovaných na úřadu práce a pracujících v nekolidujícím zaměstnání vydělávala v rámci dohody o provedení práce (podle statistických údajů šlo o 95 % lidí využívajících nekolidující zaměstnání), protože to bylo nejvýhodnější (pokud jde o výši čistého výdělku).
Z odměny z dohody o provedení práce se platí jen daň z příjmu, pojistné (zdravotní a sociální) se odvádí až od výdělku 10 001 Kč (zatímco ze mzdy z pracovního poměru nebo z odměny z dohody o pracovní činnosti již od výdělku 3000 Kč /dříve od 2500 Kč/). O změně této částky jsme vás informovali v článku Dohoda o pracovní činnosti bude od 1. 1. 2019 výhodnější, ale jak pro koho.
Jakožto uchazeči o zaměstnání jste tak dostávali celý hrubý výdělek jako čistý, protože pokud jste podepsali u zaměstnavatele prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžový papír), pokryla měsíční daňovou zálohu měsíční sleva na dani na poplatníka. A pokud jste jej nepodepsali a byla odváděna srážková daň, mohli jste si podat v následujícím roce daňové přiznání, daň zúčtovat a získat ji od finančního úřadu zpět. Náležela vám tedy čistá odměna, jen jste případně dostali část peněz až později. Od roku 2017 je pro vás ale dohoda o provedení práce nepřípustná.
Jste momentálně zaregistrovaní na úřadu práce?
Opravdu jde o větší ochranu zaměstnanců, nebo jen o vyšší výběr pojistného?
Změna zákonných podmínek pro výkon nekolidujícího zaměstnání byla zdůvodněna tím, že nekolidující zaměstnání by mělo být pouze vaším prvním krokem ve vašem trvalém uplatnění na trhu práce. Nikoliv však řešením dlouhodobým nebo trvalým. Přitom ale nekolidující zaměstnání na základě dohody o provedení práce bylo vykonáváno v cca 95 % případů a dlouhodobě, mnohdy i po dobu 3 a více let.
Tento způsob výkonu nekolidujícího zaměstnání tak nesměřoval k vytvoření podmínek pro to, abyste se trvale uplatnili na trhu práce.
Oslabená pozice na trhu práce?
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce navíc nebyli účastni nemocenského pojištění, a měli tedy prý oslabenou ochranu v zaměstnání. To je jistě pravda, uchazeče o zaměstnání zásadně motivoval co nejvyšší možný čistý výdělek, nikoliv nemocenské nebo jiné pojištění, ale popsaná legislativní změna jim žádnou vyšší ochranu nepřinesla.
Vám jakožto uchazeči o zaměstnání, účastného nemocenského pojištění (a tedy i dalších veřejných pojistných systémů – důchodového a zdravotního, kdy se účast v nich odvozuje právě od účasti v systému nemocenského pojištění), tedy pokud máte sjednán měsíční výdělek ve výši rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění (3000 Kč), vzniká v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu příjmu v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a od 15. dne pracovní neschopnosti na nemocenské.
Přitom s vámi ale může být zaměstnání snadno ukončeno, neboť pro výpověď dohody o pracovní činnosti neplatí žádný zákaz výpovědi v ochranné době (z důvodu dočasné pracovní neschopnosti) jako v pracovním poměru. Jak jste chráněni před rozvázáním pracovního poměru během vaší nemoci, jsme psali např. v článku Kdy vám nemoc prodlouží pracovní poměr? (PŘÍKLADY).
Dohodu o pracovní činnosti může i zaměstnavatel zrušit výpovědí danou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou (která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně), takže zaměstnavatel může nekolidující zaměstnání ukončit i v době vaší pracovní neschopnosti, dlouhodobě práce neschopný zaměstnanec pro něj ztrácí perspektivu.
Důvodem byly spíše odvody
Je proto třeba otevřeně konstatovat, že účelem zákazu výkonu nekolidujícího zaměstnání v rámci dohody o provedení práce bylo spíše příjmy z nekolidujícího zaměstnání podrobit pojistným odvodům. Nicméně tomu se lze poměrně snadno vyhnout, když budete mít sjednáno více dohod o pracovní činnosti s více zaměstnavateli, kteří mohou být případně i hospodářsky nebo jinak spřízněni, se sjednaným výdělkem nižším, než je rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění (čili 2999 a méně Kč).
Takové obcházení zákona v praxi je pochopitelně výhodné i pro zaměstnavatele, protože pak za vás neodvádí žádné pojištění, kdežto při dosažení rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění odvádí pojistné za vás i on.
Změna od ledna 2020
Uvážíme-li situaci dlouhodobě „nezaměstnaného“ uchazeče o zaměstnání, který si vydělává v nekolidujícím zaměstnání a každým rokem (v r. 2018, 2019 a 2020) při příležitosti valorizace minimální mzdy mu zaměstnavatel přidal, resp. přidá (navýšil, resp. navýší odměnu) až na zákonný limit (polovinu) minimální mzdy, přičemž odměnu ve výši zákonného maxima pobíral již v r. 2017, tak teprve v r. 2020 bude jeho čistý výdělek vyšší (a řekněme tedy, že i výkon nekolidujícího zaměstnání výhodnější, pokud preferuje čistý výdělek), než dosahoval v r. 2017 na dohodu o provedení práce.
V r. 2017 musel přejít na z daného úhlu pohledu méně výhodnou dohodu o pracovní činnosti, popř. do pracovního poměru. Ani navýšení odměny v r. 2018 a 2019 o polovinu nárůstu minimální mzdy mu nedorovnalo s ohledem na pojistnou zátěž původní čistý výdělek. Teprve v r. 2020 si uchazeč vydělá čistého tolik, co si vydělal již v r. 2017.
