Hlavní navigace

Jste zpět na „pracáku“? Na co máte nárok a kolik si můžete přivydělat?

20. 12. 2017
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Co když se po kratší době vrátíte na úřad práce? Jestli dostanete podporu, záleží na tom, jak dlouho jste na ní byli předtím a kolik jste toho odpracovali. Jestli podporu nedostanete, aspoň si budete moci přivydělat, ale to už není tak výhodné jako dříve.

Klíčové pro získání podpory v nezaměstnanosti a její výši je, zda vám v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula, anebo uplynula celá podpůrčí doba. Jestli jste tedy vyčerpali celou možnou podporu v nezaměstnanosti, nebo jen její část.

Pokud jste podporu čerpali maximální možnou dobu, musíte následně platit důchodové pojištění – z práce či podnikání – alespoň po dobu půl roku. Pokud jste podporu vyčerpali jen částečně, stačí tři měsíce.

Současně musíte vždy získat v době dvou let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (v takzvaném rozhodném období) dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, a to v zaměstnání nebo jinou výdělečnou činností. Překrývají-li se doby důchodového pojištění, protože byl občan například současně zaměstnán a vykonával při tom samostatnou výdělečnou činnost, započítávají se vždy jen jednou.

Jako náhradní doba (předchozího) zaměstnání se pak započítává například pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo osobní péče o dítě ve věku do čtyř let.

Když jste čerpali částečně

Pokud jste v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání nevyčerpali maximální dobu, po kterou je možno podporu v nezaměstnanosti pobírat, a následně jste získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň tří měsíců, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Tedy znovu až na pět měsíců, pokud je vám 50 let a méně, na osm měsíců, pokud je vám více než 50 let, ale ne více než 55 let, a na 11 měsíců, pokud je vám více než 55 let.

Jestliže jste zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností získali dobu důchodového pojištění v délce kratší než tři měsíce, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby.

Příklady:

Uchazeč o zaměstnání ve věku 42 let pobíral podporu v nezaměstnanosti tři měsíce, pak nastoupil do nového zaměstnání, ale po 15 měsících byl propuštěn z organizačních důvodů – má nárok na plnou podporu v nezaměstnanosti po dobu pěti měsíců. Jestliže by však z nového zaměstnání byl propuštěn již po 2 měsících, pak by měl nárok na podporu v nezaměstnanosti jen po dobu 2 měsíců, které mu zbývají z původní podpůrčí doby.

Je ovšem nutno připomenout, že pokud byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů, jak uvedeno v jedné z variant příkladu, pak mu vznikl z tohoto zaměstnání nárok na odstupné. Ten ovšem oddaluje nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud by odstupné odpovídalo v našem případě dvěma měsíčním platům, pak by zaměstnanec v našem případě měl nárok na pobírání podpory až od třetího měsíce v evidenci. Uvedeným pravidlem o odkladu výplaty podpory v nezaměstnanosti totiž není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou zákonem o zaměstnanosti.

Když jste vyčerpali podporu celou

Pokud jste v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vyčerpali maximální možnou dobu podpory, máte nárok na další, pokud jste následně získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň šesti měsíců.

Tato doba se však nevyžaduje v případech:

  • kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo
  • s ním byl rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů, protože se zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemisťuje nebo stal-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách nebo
  • proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.

Do doby šesti měsíců, jejichž „odpracování“ zaručuje opětovný nárok na podporu v nezaměstnanosti, se ovšem nezapočítává doba důchodového pojištění získaná v takzvaném nekolidujícím zaměstnání (ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti) nebo krátkodobém zaměstnání (ust. § 25 odst. 6 zákona o zaměstnanosti). Jde o dobu, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonával, přestože byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadem práce, povolenou limitovanou pracovní činnost.

Příklad:

Uchazeč o zaměstnání vyčerpal celou podpůrčí dobu, potom si našel zaměstnání, z něhož však byl propuštěn ve zkušební době, po odpracování 3 měsíců, nárok na podporu mu při další nezaměstnanosti nevznikne.

(Hrubý) přivýdělek roste

Během pobírání podpory v nezaměstnanosti si nesmíte vydělávat v zaměstnání, natož samostatnou výdělečnou činností, i když to někteří nelegálně a neoficiálně dělají. Po skončení vyplácení podpory si mohou ti, kteří zůstávají v evidenci úřadu práce, a stát za ně tak platí zdravotní pojištění, legálně vydělávat. Má to svá omezení a od druhé poloviny roku 2017 i nevýhody.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání totiž nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti. Ale už ne dohody o provedení práce, pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy 5500 Kč v roce 2017 a 6100 Kč v roce 2018. Pokud byste vykonávali více takových činností, výdělky se sčítají.

Registrace úřadem práce má smysl, i když nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, protože stát za vás hradí zdravotní pojištění a doba nezaměstnanosti se pak v omezeném rozsahu počítá jako náhradní doba i pro potřebnou dobu důchodového pojištění, která hraje roli při pozdějším přiznání důchodu.

Možnost pracovat v nekolidujícím zaměstnání je tedy určena právě tomu, kdo nemá nárok na podporu. Výkon práce v takovém zaměstnání musíte nahlásit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti. Tato činnost vám nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.

Výhodnější dohoda už není možná

Až do 28. 7. 2017 si drtivá většina lidí registrovaných na úřadu práce a pracující v nekolidujícím zaměstnání (podle údajů ministerstva práce šlo o 95 % lidí) vydělávala v rámci dohody o provedení práce. Z ní se totiž platí jen daň z příjmu (a ještě ne vždy), zdravotní a sociální pojištění se odvádí až od výdělku 10 001 Kč, takže dostávali celý hrubý výdělek ve výši maximálně poloviny měsíční minimální mzdy jako čistý.

Pokud totiž podepsali u zaměstnavatele prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžový papír), pokryla měsíční daňovou zálohu měsíční sleva na dani na poplatníka, a pokud jej nepodepsali a byla odváděna srážková daň, mohli podat v následujícím roce daňové přiznání, daň zúčtovat a získat ji od finančního úřadu zpět.

dan_z_prijmu

Od 29. 7. 2017 však bylo nekolidující zaměstnání na dohodu o provedení práce zakázáno. Jen dočasně po přechodnou dobu tří měsíců mohl dohodu o provedení práce využívat ten, kdo ji stihl uzavřít do 28. 7. 2017 (čtěte podrobnosti). To znamenalo, že i když pro celý rok 2017 platila nezměněná výše limitu výdělku 5500 Kč, všichni zaměstnanci v nekolidujícím zaměstnání, kteří si vydělávali více než 2499 Kč, začali od 29. 7. 2017 nebo nejpozději do tří měsíců vydělávat méně (čistého), i když jim zaměstnavatel mzdu nesnížil. Všichni totiž museli opustit dohodu o provedení práce, což se projevilo i na výši jejich výplaty, jakmile si vydělali více než 2499 Kč.

Zaměstnání na dohodu o provedení práce bylo výhodné i pro zaměstnavatele, protože neodváděl za zaměstnance žádné pojištění, kdežto při dohodě o pracovní činnosti (popř. pracovním poměru, pokud vůbec někdo vykonává nekolidující zaměstnání v jeho režimu), pokud měsíční odměna dosáhne 2500 Kč, platí pojistné jak samotný zaměstnanec, tak jej odvádí i zaměstnavatel za zaměstnance, a to ve výši celých 43 procent ze zaměstnancova hrubého výdělku. Náklady na zaměstnance tak vzrostly, takže je otázka, zda vůbec mají nadále zaměstnavatelé zájem takto uchazeče o zaměstnání zaměstnávat a zda uchazeči o zaměstnání nějakou práci seženou.

Příklad:

Pokud si někdo dříve na dohodu o provedení práce vydělal oněch maximálních 5500 Kč hrubého a podepsal prohlášení k dani, dostal 5500 Kč čistého. Pokud nepodepsal, dostal 4675 Kč (ale odvedenou daň mohl získat následně zpět). Jestliže však musel od 29. 7. 2017 nebo až po třech měsících přejít do pracovního poměru (ten asi zaměstnavatelé nenabízejí, protože je pro ně administrativně i finančně ještě náročnější a lze jej obtížněji rozvázat) nebo na dohodu o pracovní činnosti, tak už dostává jenom 4151 Kč měsíčně, pakliže podepsal prohlášení k dani, nebo 3041 Kč, pokud ho nepodepsal.

Když mu v práci přidají, protože si může od ledna 2018 vydělat o 600 Kč více (nebo proto, že je k tomu zaměstnavatel nucen v důsledku zvýšení minimální mzdy), tak stejně hodně z nárůstu mzdy spolkne pojištění – z 6100 Kč mu zůstane 4766 Kč, pokud podepsal prohlášení, nebo 3536 Kč, pokud nepodepsal (pro zjednodušení jen s daňovou slevou na poplatníka).

Nekolidující zaměstnání je tak i přes zvýšení minimální mzdy a limitu maximálního výdělku právě pro nekolidující zaměstnání většinou méně výhodné, než bývalo dříve.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).