OSVČ si u státní nemocenské v roce 2021 připlatí

Osoby samostatně výdělečně činné, které dobrovolně platí nemocenské pojištění, si od příštího roku připlatí. Od ledna 2021 je totiž stanovena nová minimální výše platby pojistného, a to 147 korun měsíčně. Tento rok je minimální hranice pojištění stanovená na 126 korun.

Jestliže si tedy nemocenské pojištění platíte a odvádíte méně než 147 korun, musíte si jej od ledna zvýšit, jinak vám účast na nemocenském pojištění automaticky zanikne. Pojištění je nutné zaplatit od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se hradí. Avšak v případě, že jste se k platbě nemocenského pojištění čerstvě přihlásili, můžete tak učinit až do konce následujícího kalendářního měsíce.

Jak se počítá výše pojistného

Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ se vypočítává z měsíčního vyměřovacího základu procentní sazbou ve výši 2,1 %. Měsíční základ nemocenského pojištění si OSVČ určuje svou platbou v rozmezí minimálního a maximálního vyměřovacího základu. Od příštího roku (2021) dojde ke zvýšení tohoto minimálního měsíčního vyměřovacího základu na 7000 korun (letos to je 6000). Minimální platba pojistného na nemocenské pojištění tak od ledna 2021 vzroste o 21 korun (7000 × 2,1 % = 147). Vyměřovací základ se ale u každého liší v závislosti na výši jeho příjmů a výdajů.

Ukážeme si to na praktickém příkladě. Jestliže například ročně vyděláte 500 tisíc korun, poté, co na svůj příjem uplatníte výdajový paušál ve výši 60 %, vám zbude čistý zisk ve výši 200 tisíc korun. Váš vyměřovací základ tedy bude 100 tisíc korun (polovina z ročního čistého příjmu). Z toho plyne, že měsíční vyměřovací základ bude 8333 korun (100 tisíc / 12). Na nemocenské pojištění budete odvádět 2,1 % z této sumy, takže vaše měsíční záloha bude 175 korun.

V případě, že je vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ nemocenského pojištění, se měsíční základ rovná minimálnímu měsíčnímu základu.

Pokud jste začali podnikat v tomto roce, případně jste svou činnost přerušili a znova zahájili, můžete vyměřovací základ vypočítaný z letošních příjmů použít jen v případě, že jste podnikali alespoň čtyři kalendářní měsíce. V opačném případě se vyměřovací základ rovná polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.

Chcete být plátcem paušální daně? Na nemocenskou si přispíváte zvlášť

Od roku 2021 se můžete dobrovolně stát plátcem paušální daně, i v tomto případě si můžete přispívat na nemocenské pojištění. Což finančnímu úřadu můžete oznámit společně s odevzdáním formuláře, kterým se přihlásíte k paušální platbě. Učinit tak musíte nejpozději do pondělí 11. ledna 2021 na místně příslušném finančním úřadu.

Přihlásit se ale můžete kdykoliv během doby, kdy budete plátcem paušální daně. Jestliže jste si však nemocenské pojištění platili ještě předtím, než jste se rozhodli stát plátci paušální daně, nic se pro vás nemění, i nadále zůstáváte jeho plátcem. Platby nemocenského pojištění nejsou součástí paušálních záloh, které budete měsíčně zasílat finančnímu úřadu. Platíte je zvlášť na účet příslušné správy sociálního zabezpečení.

OSVČ v paušálním režimu si výši nemocenského pojistného určuje sama svou platbou, a to v rozmezí minimální výše vyměřovacího základu a maximální výše vyměřovacího základu platného v roce 2021. Minimální vyměřovací základ pro rok 2021 zvýšený o 15 % je 10 191 korun. Maximální platba měsíčně odváděného nemocenského pojištění pro OSVČ, která je plátcem paušální daně v roce 2021 činí 215 korun (10 191 × 0,021).

Tento maximální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění je stanoven pro období, kdy budete plátcem paušální daně, a to i v případě, že vaše daň nebude rovna paušální dani (nesplníte některou z podmínek pro vstup do paušálního režimu, přesto do něj vstoupíte) a budete povinni za daný kalendářní rok podat přehled.

Zálohy na paušální daň platíte i v případě, že pobíráte nemocenskou

Pozor, jako účastníci paušálního režimu jste povinni dál platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, kdy jste měli nárok na výplatu nemocenského pojištění, a to i v případě, kdy jste měli nárok na výplatu nemocenské dávky po celý kalendářní měsíc. A to ať už šlo o výplatu nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, či dlouhodobého ošetřovného.

Jak už bylo zmíněno výše, nemocenské pojištění si OSVČ na rozdíl od zaměstnanců nemusí platit povinně, jestliže si ho však platíte, získáte nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou poporodní péči a dlouhodobé ošetřovné. Přestože se nejedná o nijak závratnou částku, velká část OSVČ tyto zálohy vůbec neodvádí. Musí ale pak počítat s tím, že v případě nemoci, zranění či karantény nebudou finančně kryti státním pojištěním a budou se muset spolehnout jen na své úspory, případně komerční pojištění. Pokud se jako OSVČ dobrovolně rozhodnete platit nemocenské pojištění, máte od 15. dne nemoci nárok na peníze od státu. Dávky od státu však můžete pobírat maximálně po dobu 380 dní.

Další podmínky, které musíte splnit

Abyste však na nemocenskou od státu měli nárok, musíte nemocenské pojištění platit minimálně po dobu tří měsíců před onemocněním či nařízenou karanténou, a to nepřetržitě. V opačném případě nic nedostanete. Další podmínkou je, aby vás ošetřující lékař uznal dočasně práceneschopnými (nebo v karanténě), vaše indispozice ale musí trvat déle než 14 kalendářních dnů (nárok vám vzniká až od 15 dne). Vznik dočasné pracovní neschopnosti potvrzuje ošetřující lékař vystavením takzvané e-neschopenky.