Kalkulačka nemocenské pro OSVČ 2023

Zasáhla vás nemoc anebo se vám stal úraz, v jehož důsledku nemůžete vykonávat své povolání? Pokud podnikáte, neznamená to automaticky, že zůstanete bez peněz. Pokud jste si dobrovolně platili nemocenské pojištění, budete od 15. dne pracovní neschopnosti pobírat dávky od státu. Na naší kalkulačce si můžete vypočítat jejich výši.

Nemoc anebo úraz se může objevit znenadání a během několika vteřin vás odstřihnout od zdroje vašich příjmů. Pokud jste zaměstnanci, máte tu výhodu, že od prvního dne pracovní neschopnosti získáváte od svého zaměstnavatele náhradu mzdy, která představuje 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Jako OSVČ se prvních 14 dní ocitnete úplně bez příjmů, jestli si ale platíte nemocenské pojištění, bude vám stát přispívat alespoň od 15. dne nemoci, maximálně však po dobu 380 dní.

Průměrné měsíční pojistné		nápověda Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění činí pro OSVČ 168 Kč.
Počet kalendářních dnů nemoci		nápověda Nárok na ni máte až od 15. dne nemoci.

Nemocenská kalkulačka OSVČ

Výpočet výše nemocenského za použití kalkulačky pro OSVČ zvládne úplně každý během pár vteřin. Jediné, co je potřeba udělat, je zadat dva údaje. Prvním je výše měsíčních dobrovolných odvodů za nemocenské pojištění a druhý počet kalendářních dnů vaší nemoci. Poté, co kliknete na tlačítko „Spočítat“ se vám pod kalkulačkou objeví výsledná částka, kterou za dobu své pracovní neschopnosti obdržíte.

OSVČ a nemocenské – kdo má nárok?

Jak už jste si přečetli výše, v první řadě je nutné, abyste si platili nemocenské pojištění. To na rozdíl od zaměstnanců nemusejí OSVČ platit povinně, ale pouze dobrovolně. V praxi to proto vypadá tak, že valná většina OSVČ tyto zálohy vůbec neodvádí. V takovém případě však musejí počítat s rizikem, že v případě nemoci, zranění či karantény nebudou finančně kryti státním pojištěním a budou se muset spolehnout pouze na své úspory nebo komerční pojištění.

Samotné odvádění záloh na nemocenské ovšem nestačí. Aby vznikl nárok na nemocenské dávky, je nutné, aby nemocenské pojištění OSVČ platily alespoň po dobu tří měsíců před onemocněním či nařízenou karanténou, a to nepřetržitě. V opačném případě nárok na finanční pomoc pozbývají.

Výše nemocenského pojištění OSVČ

To, jak bude pomoc ze strany státu „štědrá“, se odvíjí od výše měsíčních záloh. V roce 2023 odvádí za nemocenské pojištění OSVČ 2,10 % z měsíčního vyměřovacího základu. Ten se ale u každého liší v závislosti na výši jejich příjmů a výdajů. Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2023 činí tedy 8000 Kč, což odpovídá platbě 168 Kč za měsíc.

Příklad z praxe:

Pan Josef Veselý si jako OSVČ ročně přijde na 420 000 Kč. Poté, co na svůj příjem uplatní výdajový paušál ve výši 60 %, mu zbyde čistý zisk ve výši 168 tisíc Kč. Vyměřovací roční základ bude tedy 84 000 Kč (polovina z ročního čistého příjmu). Vzhledem k tomu, že zákonem stanovený minimální měsíční vyměřovací základ je 8000 Kč (96 000 ročně), bude se výše nemocenského pojištění počítat z této částky. Z toho plyne, že na nemocenské pojištění bude tak pan Veselý odvádět 2,10 % z částky 8000, měsíční záloha na nemocenské se proto bude rovnat 168 korunám.

Výpočet nemocenského pro OSVČ

A jak je to s nemocenskými dávkami v době nemoci? Jejich výše se odvíjí od denního vyměřovacího základu, který vypočítáme tak, že roční vyměřovací základ vydělíme počtem kalendářních dní. Získanou částku následně zredukujeme pomocí tří redukčních hranic. Ty jsou v roce 2023 obecně stanoveny takto:

redukční hranice – do 1345 Kč (počítá se 90 %),
redukční hranice – do 2017 Kč (počítá se 60 %),
redukční hranice – do 4033 Kč (počítá se 30 %).

K dennímu vyměřovacímu základu nad 4033 Kč se už nepřihlíží.

Výše nemocenského za jeden kalendářní den se pak odvíjí ještě od doby, po kterou nemoc, úraz či karanténa trvá.

Do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény činí 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu,
od 31. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény se zvyšuje na 66 % z redukovaného denního vyměřovacího základu,
od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény představuje 72 % z redukovaného denního vyměřovacího základu.

Příklad z praxe:

Pan Josef Veselý si přivodil úraz, který mu neumožňuje vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Podle lékaře bude na neschopence 55 dní. Vzhledem k tomu, že pan Josef není zaměstnanec, ale OSVČ, nebude během prvních 14 dní nemoci pobírat náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne nemoci mu ale náleží státní nemocenské dávky.

Výpočet:

Z ročního vyměřovacího základu pana Josefa Veselého, který, jak vyplývá z předchozího příkladu, je roven minimálnímu zákonem stanovenému ročnímu vyměřovacímu základu, který činí 96 000 Kč, vypočítáme denní vyměřovací základ. Ten bude činit 264 Kč (96 000 / 365). Protože se jedná o částku nižší než 1345 Kč (1. redukční hranice), nebude třeba ji redukovat. Redukovaný vyměřovací denní základ tak bude 238 Kč (90 % z 264).

Vzhledem k tomu, že se pan Veselý bude na nemocenské nacházet 55 dní, bude během nemoci pobírat různě vysoké příspěvky. Během prvních 30 dní (konkrétně od 15. do 30. dne) bude dostávat 143 Kč denně (60 % z 238), tedy celkem 2288 Kč. Od 31. do 55. dne nemoci pak 157 Kč (66 % z 238), tedy 3925 Kč za toto období. Za celou dobu pracovní neschopnosti si tedy přijde na 6213 Kč (2288 + 3925).

Pokud u OSVČ nelze určit maximální měsíční základ nemocenského pojištění z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích (například proto, že poslední 3 roky nezávislou činnost nevykonávala), rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2023 je to částka 20 162 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,10 % činí 423,4, tedy po zaokrouhlení na celá čísla 423 Kč.

Co je to nemocenské?

Nemocenské (oficiálně nemocenské dávky) představuje finanční příspěvek ze strany státu, který je určen ekonomicky aktivním občanům v případě, kdy si nejčastěji vlivem nemoci či úrazu nejsou schopni sami vydělávat. Stát ho vyplácí vždy od 15. dne nemoci. Zaměstnanci do té doby pobírají náhradu mzdy od svého zaměstnavatele, OSVČ jsou první dva týdny pracovní neschopnosti zpravidla bez příjmů.

Kdy má OSVČ nárok na nemocenské?

Jako OSVČ máte na nemocenské nárok jen v případě, že jste si dobrovolně platili nemocenské pojištění. V praxi to však funguje tak, že většina podnikatelů tyto zálohy neodvádí, a tak se v případě pracovní neschopnosti často ocitají zcela bez zisku a musejí se spoléhat pouze na své úspory či komerční pojištění.

Jaká je výše záloh na nemocenské pojištění?

Výše záloh, které OSVČ platí, se odvíjí od jejich měsíčního vyměřovacího základu, z nějž se následně odvádí 2,10 %. Spodní hranice měsíčního vyměřovacího základu je pro rok 2023 nastavena na 8000 Kč, což je částka, která odpovídá měsíční záloze ve výši 168 Kč.

Co když u OSVČ nelze zjisti výši měsíčního vyměřovacího základu?

Pokud se tak stane například kvůli tomu, že jste v posledních třech letech nevykonávali samostatně výdělečnou činnost, rovná se měsíční vyměřovací základ polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2023 činí tato částka 20 162 Kč, což odpovídá měsíční záloze ve výši 423 Kč.

Jaká je výše nemocenského pro OSVČ?

To, kolik jako OSVČ od státu v případě pracovní neschopnosti dostanete, je závislé na denním vyměřovacím základu (roční vyměřovací základ vydělený 365 dny). Ten je třeba následně zredukovat pomocí tří zákonem daných redukčních hranic. Výše dávky je pak ovlivněna také dobou, po kterou ji pobíráte. Obecně se dá říct, že čím déle nemoc trvá, tím je peněžitá pomoc od státu štědřejší.