Optimismus posiluje korunu, svítá naděje na oživení v hospodářství

Přestože předstihové indikátory naznačovaly už od počátku roku zlepšení v USA, investoři tomuto neuvěřili, dokud lepší čísla nezačala přicházet i z reálné ekonomiky. Index ISM ve výrobním sektoru v USA našel své dno na 32,9b. v prosinci loňského roku. Opožděně se pak v celé eurozóně anebo v Německu index PMI ve výrobě pohyboval kolem svého minima letos na jaře. Od té doby předstihové indikátory rostou, nicméně nenacházejí se ještě ve fázi expanze, tedy nad 50 body.

V posledních pár měsících jsme už ale zaznamenali zastavení prudkého poklesu průmyslové produkce či průmyslových objednávek zejména v USA, kde lze pozorovat i mírný návrat k růstu, v Evropě se situace stabilizovala. Relativně příznivě vyzněla v USA i zpráva o vývoji nezaměstnanosti za červenec, která ukázala, že zaměstnavatelé zrušili méně pracovních míst, než se předpokládalo. Pokud by současný trend pokračoval, analytici očekávají návrat k hospodářskému růstu v USA ve 3. kvartále letošního roku. Stabilizaci a návrat k růstu v průmyslovém sektoru lze pozorovat i v Japonsku a zejména pak v Číně, která je označována za tahouna růstu na rozvojových trzích.

Optimismus na trzích nejlépe vykreslil růst akciových titulů napříč všemi sektory a trhy, zejména pak na rozvojových trzích, kam se řadí i pražská burza. Od března, kdy akciové trhy zaznamenaly nejnižší hodnoty za posledních několik let, si index MSCI EM sledující akciové trhy rozvojového světa, připsal 80% a dostal se tak na hodnoty, které jsme naposledy viděli před pádem Lehman Brothers v září loňského roku. Index PX se dostal zpět nad magickou hodnotu 1000 bodů (10.8. uzavřel až na 1152 bodech). Nehovoří se zde ale jen o lepší situaci v globální ekonomice, nýbrž také opět o „oddělení“ vývoje v ekonomikách rozvojových zemí a vyspělého světa. Tedy teorie o tom, že rozvojové trhy budou do budoucna méně závislé na příznivé situaci ve vyspělém světě a jejich hospodářství bude záviset z větší míry na domácí poptávce. Faktem je, že asijské a latinskoamerické země neměly problémy v bankovním sektoru, kreditní trh se proto vzchopil velice rychle, což podporuje domácí poptávku a hospodářský růst.

Zdroj: Bloomberg.com, 10.8.2009

S oživením ve světové ekonomce rostla také cena ropy a zlata; investoři již nevyhledávali bezpečný přístav amerického dolaru, ten se proto začátkem srpna dostal až k 1,44 za euro, v současnosti se obchoduje poblíž 1,41 za euro. Spekulace na vyšší poptávku po ropě zejména z Číny vyhnaly cenu americké lehké ropy WTI až k 71 USD za barel. Fiskální balíčky a expanzivní měnová politika centrálních bank podněcují také spekulace na vyšší inflaci ve střednědobém horizontu, což má za následek zvýšené nákupy zlata – jako bezpečné uložení prostředků. Začátkem srpna se cena za unci zlata vyhoupla nad 960 USD – růstový trend tak zůstává nepřerušen. Více: Nejistota na trzích zvyšuje cenu zlata. Jak do něj investovat?

Doufáme v lepší zítřky

Lepší situaci v největší ekonomice světa potvrdila i americká centrální banka Fed, když ve svém posledním prohlášení uvedla, že se po 20 měsících recese situace začíná zlepšovat. Oživení ve světové ekonomice, v USA a především v Evropě je stěžejní pro zlepšení ekonomické situace v České republice či Polsku, Maďarsku a na Slovensku, neboť země EU přestavují naše hlavní obchodní partnery. V České republice se pokles průmyslové produkce v posledních měsících zastavil na 23 %, v červnu podle dosavadních čísel klesala průmyslová výroba meziročně jen o 12,2 %. Pokles hospodářství se ale v 2. kvartále očekává o hrozivých 4–5 % v meziročním vyjádření. Důvodem je také slabá domácí poptávka, maloobchodní tržby zaznamenaly první meziroční propad loni v září, a o zlepšení prozatím nemůže být řeč. Překážkou v chuti utrácet bude českým spotřebitelům rostoucí nezaměstnanost – ta se v červenci vyšplhala k 8,4 % a v dalších měsících se očekává další růst kvůli ukončení sezónních prací a nástupu absolventů na pracovní trh.

Uklidnění pokračuje

Stabilizaci v průmyslovém sektoru pozorujeme i v Maďarsku, kde se pokles průmyslové produkce v dubnu zastavil na meziročních 25 %, v červnu průmysl klesal jen o 18,6 %. V prvním kvartále maďarská ekonomika klesla meziročně o 6,7 %, ve druhém se recese prohloubila na –7,6 %. Kvůli nervozitě na trzích a zranitelnosti forintu centrální banka nemohla přistoupit ke snížení úrokových sazeb dříve než v červenci, kdy sazby snížila rovnou o 1 %, referenční sazbu na 8,50 %. Pomohla ji i implementace fiskálních opatření, které udrží rozpočtový schodek pod kontrolu navzdory recesi, a které taky zvýšily důvěru v maďarskou vládu a ekonomiku – oslabení forintu se po překvapivém výsledku měnového zasedání proto nekonalo. Podobně jako v ČR zde zůstává slabá spotřebitelská poptávka, důvěra spotřebitelů v ekonomiku se ale v posledních měsících mírně zlepšuje, stejně klesla míra nezaměstnanosti z dubnových 9,9 % na 9,6 % v červnu. Letos se odhaduje pokles maďarské ekonomiky o 6,5 %, příští rok o další 1,0 %, návrat k růstu tak pravděpodobně nebude dříve než v roce 2011.

V Polsku je ekonomická situace daleko příznivější, neboť polská ekonomika se může pochlubit růstem v 1. kvartále letošního roku a pravděpodobně to bude jediná ekonomika ve východní Evropě, která za letošní rok vykáže růst. Více napoví údaje hospodářského růstu za 2. kvartál, které budou zveřejněny koncem srpna. Důvodem této odolnosti vůči hospodářské krizi je fakt, že polská ekonomika v době počátku krize stále svižně rostla, v roce 2008 vykázala růst o téměř 5 %, rok předtím o více než 6 %. Důležitou roli hraje ale také skutečnost, že polská ekonomika není závislá na exportu v tak vysoké míře jako ekonomika česká, slovenská či maďarská. Průmyslová produkce zaznamenává mírnější meziroční propad než v ČR, spotřebitelská poptávka odolává, když v meziročním srovnání maloobchodní tržby stále mírně rostou. Nezaměstnanost se ale pomalu šplhá výše, výhled na spotřebu domácností se proto zhoršuje – v červnu se nezaměstnanost nacházela na 10,7 % oproti 8,8 % loni říjnu.

Koruna by mohla ještě posílit

Pokud optimismus na trzích do jisté míry vydrží, mělo by se přes pochmurná čísla z ekonomik nadále dařit východoevropským měnám. Ty si připsaly od počátku března nemalé zisky jak k euru tak dolaru. Česká koruna se vrátila pod 26 korun za euro z březnových 29,5; forint k 270 forintům za euro oproti 317 a zlotý k 4,17 zlotých za euro oproti letošnímu minimu na 4,90.

Zdroj: ČNB