Panika na trzích, kterou vyvolal pád americké Lehman Brothers, zdá se, postupně odeznívá. Ani doposud zveřejněné výsledky hospodaření společností tento „klid“ nedokázaly narušit (Goldman Sachs, JP Morgan a Citigroup skončily překvapivě v plusu, Morgan Stanley ale vykázala ztrátu). Skutečný dopad finanční krize na světovou ekonomiku se ale ve zveřejňovaných makroekonomických datech teprve začíná ukazovat. Spotřebitelé a firmy po celém světě se musejí přizpůsobit nové situaci – zhoršenému přístupu k úvěrům a kapitálu, vyšší nejistotě na trhu práce, riziku deflace. Faktem je, že se nacházíme uprostřed nejhlubšího poklesu světové ekonomiky od druhé světové války.
Mezinárodní měnový fond (MMF) přišel v tomto týdnu s aktualizovanou prognózou pro světové hospodářství. Oproti lednové prognóze fond očekává světovou recesi hlubší a oživení v hospodářství pomalejší, neboť finanční sektor bude potřebovat delší čas na zotavení. Světová ekonomika letos poklesne o 1,3 % oproti dříve očekávaným 0,5 %. Ekonomika USA dle MMF klesne o 2,8 %, eurozóna o 4,2 % a Japonsko o 6,2 %. Podle nových prognóz MMF není ani v regionu střední a východní Evropy země, která by letos unikla recesi. Zdaleka nejhůře na tom podle fondu budou pobaltské země, kde bude propad ekonomiky činit minimálně deset procent.
Očekávání se zlepšují – optimismus roste
Navzdory stále špatným číslům z reálné ekonomiky, očekávání neboli předstihové indikátory naznačují, že rychlost poklesu aktivity ve světovém hospodářství zpomaluje. Nejprve překvapil index podnikatelského prostředí ze státu New York, který skokově vzrostl v dubnu na –14,7 bodů z –38,2b. Následoval index nálady podnikatelů v regionu Philadelphie za duben, taktéž vyskočil na –24,4 bodů z –35,0b. Tento index se vyznačuje vysokou korelací s ISM indexem ve výrobě a indexem průmyslové výroby.
V Japonsku vzrostl v březnu index důvěry spotřebitelů na pětiměsíční maximum, index důvěry podnikatelů pak na osmiměsíční maximum. V tomto týdnu pak překvapil německý ZEW index, když důvěra investorů vzrostla v dubnu na téměř dvouleté maximum 3,5b., což se dá také přeložit, že investoři očekávají konec recese v německé ekonomice na podzim letošního roku. To je dobrou zprávou i pro Českou republiku, neboť 30 % českého exportu směřuje právě do Německa. Dále v tomto týdnu naznačily zpomalení propadu německé ekonomiky i zveřejněné indexy PMI. Kontrakce ve výrobním sektoru zemí eurozóny podle dubnového PMI zvolnila, když se ukazatel výrobní aktivity dostal z březnových 33,9b. na 36,8b., což je výsledek o více než dva body převyšující odhady analytiků. Lepší výsledek vykázal i sektor služeb, kde se PMI zvyšoval z březnových 40,9b. na 43,1b. a rovněž předčil odhady. Čtěte více: Nikdo neví, kdy skončí finanční krize
Zdroj dat: www.zew.de.
Akciové trhy rostou od března přibližně o 30 %
Optimismus, který se navrací mezi investory, firmy a spotřebitele se odráží také do chování akciových trhů, kterým také pomáhá prozatím výsledková sezóna. Pražská burza si za poslední měsíc připsala více než 12 %. Index sledující rozvojové trhy MSCI EM od počátku roku roste o přibližně 10 %, od začátku března, kdy akciové trhy našly nová dna, index roste o přibližně 31 %. Podobně pak index sledující vyspělé akciové trhy MSCI World, ten si od počátku března připisuje téměř 30 %. Nejvyšší pokles letos stále vykazuje index londýnské burzy FTSE 100 (-9 %).
Zdroj dat: Bloomberg.com, ke dni 23.4.2009.
V posledních dnech ovšem lepší náladu na akciových trzích a nižší averzi vůči rizikovým aktivům obecně kazí spekulace ohledně zátěžových stres-testů amerických bank, jejichž výsledky by měla vláda USA zveřejnit 4. května. Do médií již pronikly informace z dané zprávy ohledně velice špatného stavu amerických bank co se týče likvidity. Investoři proto opět váhají co se týče finančních titulů. Ministr financí Geithner se snažil v tomto týdnu mírnit pesimistické spekulace, když prohlásil, že výrazná většina bank má dostatek kapitálu. S tím, jak se bude zveřejnění této zprávy blížit, ale nervozita na trzích bude růst, a s ní averze k rizikovým aktivům, mezi které patří i akcie.
Anketa
Myslíte si, že vás osobně zasáhnou důsledky finanční krize?
Dolar posiluje směrem k 1,30 za euro, koruna se pomalu vrací zpět k 27,0 korunám
Dolaru v posledních týdnech výrazně prospívaly především spekulace ohledně toho, že by se americká ekonomika mohla ze současné krize začít dostávat rychleji než Evropa, což potvrzovaly zveřejňované předstihové indikátory, podobně se vyjadřovali i někteří představitelé americké centrální banky Fed. Dolar zpevňoval, a to i navzdory nižší averzi k riziku na trzích, která v posledních týdnech panovala, a která v posledních měsících posílala dolar spíše ke slabším úrovním. Euru naopak nepomáhal horší výhled pro ekonomiku eurozóny a rozpory ve vyjádřeních představitelů Evropské centrální banky (ECB) k dalším podpůrným opatřením ekonomiky. Trhy tyto rozpory vnímají negativně, investoři mají tendenci prodávat danou měnu, neboť se pro ně ECB stává nečitelnou. Čtěte více: Analytici hlásí lepší časy, uvěří tomu investoři?
Z regionálních zpráv stojí za zmínku maloobchodní prodej v České republice za únor, který výrazně zklamal, když meziročně klesl o 5,5 %. Za očekáváním skončila i únorová průmyslová produkce, v březnových číslech by se ale už mohlo promítat zavedení šrotovného v okolních zemích, zejména v Německu. Koruna se pod vlivem nepříznivých prognóz a reálných dat v posledním týdnu posunuje pomalu zpět od úrovní kolem 26,50 za euro k 27,00.
Zdroj dat: www.cnb.cz, ke dni 23.4.2009.
Dále trhy překvapilo zveřejnění polského deficitu veřejných financí, který skončil v loňském roce v deficitu 3,9 % HDP, což je mnohem výše, než očekávalo ministerstvo financí (2,7 %) a než požadují maastrichtská kritéria (3,0 %). Zhoršování schodku veřejných financí ohrožuje vstup Polska do eurozóny, tato zpráva je proto negativní pro zlotý, který v reakci oslabil k euru. V současnosti je přistoupení k eurozóně naplánováno na rok 2012. Čtěte více: Cena bytů a nemovitostí v době krize klesá, ale některé nemají moc šancí na kupce
V Maďarsku zasedala v tomto týdnu centrální banka (NBH), která ponechala již třetí měsíc v řadě úrokové sazby nezměněné, referenční úrokovou sazbu na 9,50 %, což bylo v souladu s očekáváním. Maďarská ekonomika v recesi by ovšem potřebovala nižší úrokové sazby, snižování sazeb brání ale rozkolísanost forintu. Hlavním cílem NBH je proto v současnosti stabilizace měnového kurzu, který se v dubnu pohyboval okolo 290–300 forintů za euro, tedy stále na slabých úrovních. Analytici očekávají snižování úrokových sazeb v Maďarsku nejdříve v druhé polovině roku.
Cena zlata se blíží opět k 900 USD, ropa se vyšplhala nejvýše od listopadu loňského roku
Nejistota ohledně finančního zdraví amerických bank poslala cenu zlata opět blíž k 900 USD za trojskou unci (23.4. 892,50 USD). Během dubna cena klesala až na úroveň z letošního ledna okolo 867 USD v reakci na indikaci stabilizace propadu světového hospodářství. Cenu zlata směrem výše ale také tlačí zhoršující se prognózy mezinárodních institucí. Navzdory mírně vyšší chuti investorů riskovat, přetrvává na trzích stále do jisté míry nervozita, což dokazuje cena zlata, která má stále podporu ze strany investorů, kteří směřují své volné prostředky do zlata. Cena ropy se navzdory indikované nižší poptávce během dubna vyšplhala nejvýše od listopadu loňského roku –ropa Brent na 52 USD za barel. Očekává se totiž, že OPEC bude dále snižovat produkci. Čtěte více: Investoři moc naděje nemají, pokud vůbec nějací zbyli
