Hlavní navigace

Od kdy pro vás platí smlouva či dohoda, kterou jste podepsali zaměstnavateli?

31. 8. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Zavazuje vás smlouva či dohoda uzavřená se zaměstnavatelem, jejíž exemplář vám ovšem nikdy nevydal? Platí pro vás podepsaná smlouva, jejíž vyhotovení ovšem nemáte?

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o zvýšení kvalifikace – tzv. kvalifikační dohodu. Součástí kvalifikační dohody je zásadně závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu (nejdéle však po dobu 5 let), nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace.

Pokud zaměstnanec neodpracuje dohodnutou dobu u zaměstnavatele, podílí se na úhradě zvýšení své kvalifikace. Hradí tedy část peněz, které na jeho vzdělání zaměstnavatel vynaložil. 

A přesně o to šlo v případě, který tentokrát přiblížíme, i když nám nepůjde o kvalifikační dohodu. Problematiku, pravidla kvalifikační dohody už jsme si vysvětlili v článku Za předčasný odchod z práce, kde vám zvýšili kvalifikaci, zaplatíte.

Půjde nám o režim uzavírání smluv a dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to  tzv. dvoustranných pracovně právních jednání, a to písemných.

Podle jakých pravidel se uzavírají pracovní dohody a smlouvy

Klíčové pro případ, o kterém tentokrát píšeme, je to, že zaměstnanec neodpracoval dohodnutou dobu, a tak se zaměstnavatel domáhal náhrady nákladů na zvýšení kvalifikace.

A nebyly malé. Zaměstnanec byl zaměstnán jako pilot. Naproti tomu zaměstnanec namítal, že vlastně kvalifikační dohoda nebyla uzavřena, resp. že neplatí, ačkoliv ji podepsal. Jak je to možné?

Spor, v němž se tedy domáhal zaměstnavatel úhrady peněz, projednaly opakovaně soud prvního stupně a soud odvolací.

Skutkový stav sporného případu čili Jak to bylo

Zaměstnanec byl vyslán žalobcem na jím placený kurs pro piloty do USA. Před odletem do USA na výcvik pracovník podepsal listinu nazvanou jako „dohoda o zvýšení kvalifikace“, která ale nebyla za zaměstnavatele podepsána.

Její součástí byl závazek odpracovat u zaměstnavatele 3 roky. Pro případ dřívějšího skončení pracovního poměru ze strany zaměstnance obsahovala dohoda ujednání o jeho povinnosti uhradit poměrnou část nákladů na zmíněný kurs.

V textu dohody bylo též obsaženo ujednání, že „platnost a účinnost této smlouvy nastává ke dni podpisu smlouvy oběma stranami“. Jde o poměrně obvyklou formulaci. Ale uvidíme, že má jiné praktické konsekvence, když se podepisuje při osobním setkání šéfa firmy a zaměstnance a když je jen taková smlouva předložena zaměstnanci.

Zaměstnanec dohodu podepsal a doručil zaměstnavateli. Neobdržel však ani před odletem na kurs do USA a ani potom vyhotovení smlouvy s podpisem za zaměstnavatele. Na listině (kopii dohody o zvýšení kvalifikace), kterou byl před soudem prováděn důkaz, však byl podpis jak zaměstnance, který podepisoval jako první, tak i zaměstnavatele (který podepsal následně). 

Jak to chodí v praxi

Zaměstnavatelův postup by bylo možno označit za neseriózní, protože nevydal obratem po podpisu, jak by se slušelo a patřilo, vyhotovení dohody i zaměstnanci. Možná však šlo jen o administrativní nedopatření, obvyklý firemní nepořádek.

Na druhou stranu postup zaměstnance ve sporu by bylo možno označit jako účelový, protože na kursu byl, absolvoval jej – a obsah dohody, kterou podepsal, mu tak byl znám. Musely mu tak být jasné i dopady a následky jejího nedodržení.

Zhruba rok po uzavření dohody a absolvování kursu dal výpověď a na jejím základě skončil jeho pracovní poměr.

Zákoník práce neupravuje postup při uzavírání pracovněprávních smluv. Na jejich uzavření a tedy i na uzavření kvalifikační dohody je proto třeba použít občanský zákoník (o. z.).

Obecný výklad Nejvyššího soudu

Případ se dostal k Nejvyššímu soudu a ten zhodnotil případ a vyjádřil se k otázce okamžiku uzavření písemné smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem takto:

Účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy ve smyslu ust. § 1745 o. z. může být dohodou stran pracovněprávního vztahu určena k jinému okamžiku než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli smlouvy.

Takovým jiným okamžikem může být i okamžik podpisu písemného návrhu smlouvy (podepsaného navrhovatelem) stranou, které je návrh určen. To platí i v případě návrhu smlouvy, pro kterou zákoník práce vyžaduje písemnou formu.

K odlišnému ujednání stran o určení okamžiku účinnosti přijetí návrhu na uzavření smlouvy může dojít nejen před předložením nabídky navrhovatelem oblátovi (tj. příjemci návrhu). Návrh takového ujednání může být obsažen i v samotné nabídce.

Je-li navrhovatel tím, kdo tvoří obsah nabídky (kdo navrhuje znění smlouvy), není důvod mu bránit v tom, aby součástí nabídky učinil i návrh, za jakých podmínek (k jakému okamžiku) chce být smlouvou vázán. Je-li taková nabídka oblátem včas akceptována, řídí se určení okamžiku účinnosti jejího přijetí sjednaným způsobem, uvádí Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 19. 5. 2021 (spis. zn. 21 Cdo 3382/2020).

Řešení případu

V projednávané věci podle Nejvyššího soudu ČR zaměstnavatel připravil text „dohody o zvýšení kvalifikace“, který obsahoval i ujednání, že „platnost a účinnost této smlouvy nastává ke dni podpisu smlouvy oběma stranami“, a který předložil (bez svého podpisu) zaměstnanci (spis. zn. 21 Cdo 3382/2020).

skoleni_20_9

Jestliže zaměstnanec tento text bez dalšího podepsal a doručil zaměstnavateli (jakožto jím podepsaný návrh smlouvy), který jej následně také podepsal, pak lze vyvodit, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli na tom, že návrh na uzavření kvalifikační dohody je účinně přijat druhou smluvní stranou k okamžiku, kdy zaměstnavatel návrh dohody podepíše. Aniž by bylo nezbytné, aby akceptaci (vyjádření souhlasu s návrhem) doručil navrhovateli (zaměstnanci). To vše za předpokladu, že zaměstnavatel připojil svůj podpis k návrhu „dohody o zvýšení kvalifikace“ v době přiměřené povaze této dohody.

Kvalifikační dohoda tedy platí! Závěr odvolacího soudu, že mezi účastníky nebyla uzavřena písemná kvalifikační dohoda, neboť k jejímu uzavření mohlo dojít až okamžikem, kdy se podepsaná zaměstnavatelem tzv. dostala do sféry dispozice zaměstnance (byla mu doručena), což se nikdy nestalo, podle Nejvyššího soudu není správný.

Co z toho plyne pro vás

Zaměstnanec kurs zaplacený svým zaměstnavatelem absolvoval a patrně toho hodlal využít ku svému prospěchu či prospěchu jiného zaměstnavatele. Nicméně mohou nastat i jiné – věcně odlišné, ale formálně podobné situace, kdy zaměstnavatel nevydá zaměstnanci dohodu či smlouvu, kterou on podepsal – a sám zaměstnavatel ji podepíše, až se mu to bude hodit, třeba zpětně s antedatovaným podpisem.

Proto chtějte uzavírat smlouvy vždy takříkajíc tváří v tvář, abyste si mohli odnést své vyhotovení smlouvy ihned. Pokud to nejde a máte obavu, že by váš podpis mohl být v budoucnu zneužit, klidně rukou dopište do smlouvy (třeba ke svému podpisu) např. tento text: Smlouva bude uzavřena (nebo: nabývá platnosti), až bude její vyhotovení náležející zaměstnanci jemu doručeno do (uveďte limitní termín, do kterého jste ochotni čekat). A můžete přidat i formulaci: Jinak se má za to, že smlouva nebyla uzavřena.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).