Hlavní navigace

Za předčasný odchod z práce, kde vám zvýšili kvalifikaci, zaplatíte

14. 8. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Pokud se zaměstnavatelem uzavřete dohodu o zvyšování kvalifikace, musíte v zaměstnání setrvat po předem sjednanou dobu. Jinak za vzdělávání zaplatíte.

Jednou z forem odborného rozvoje zaměstnanců je též zvyšování kvalifikace. Zákoník práce jím rozumí změnu hodnoty kvalifikace. Zvýšením kvalifikace je rovněž její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je vždy studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Čtěte více: Zákoník práce: Zaměstnanci – máte právo na vzdělání

Kvalifikační dohoda

V souvislosti se zvyšováním kvalifikace bývá uzavírána zpravidla tzv. kvalifikační dohoda. Její součástí je především závazek zaměstnavatele umožnit zvýšení kvalifikace a tomu odpovídající závazek zaměstnance setrvat v pracovním poměru po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let. Nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek pracovníka k setrvání v zaměstnání začíná přitom běžet od zvýšení kvalifikace. (Kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč.)

Písemně uzavřená kvalifikační dohoda musí obsahovat:

  • druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
  • dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
  • druhy nákladů a celkovou částkou nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

Kdy platit nemusíte?

Do doby setrvání v zaměstnání na základě kvalifikační dohody se nezapočítává doba rodičovské dovolené v rozsahu rodičovské dovolené matky dítěte a nepřítomnost v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení.

Nesplníte-li svůj závazek z kvalifikační dohody pouze zčásti, povinnost nahradit náklady zvýšení nebo prohloubení kvalifikace se poměrně sníží.

Povinnost k úhradě nákladů z kvalifikační dohody nevzniká, jestliže

  1. zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování plnění sjednaného v kvalifikační dohodě, protože jste se bez svého zavinění stali dlouhodobě nezpůsobilými pro výkon práce, pro kterou jste si zvyšovali kvalifikaci,
  2. pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů porušení vaší povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo jestliže pracovní poměr skončil dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e),
  3. nemůžete vykonávat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, práci, pro kterou jste si zvyšovali kvalifikaci, popřípadě jste pozbyli dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání, nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo pokud jste dosáhli na pracovišti určeném pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
  4. zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci, které jste na základě kvalifikační dohody dosáhli.

Trvání pracovního poměru a doba k odpracování

Co když je doba trvání pracovního poměru kratší než doba, kterou je třeba odpracovat?

Kvalifikační dohody se týkal spor mezi zaměstnavatelem a pracovníkem, který rozhodoval Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 1550/2008, ze dne 22. 9. 2009. Kvalifikační dohoda byla uzavřena se zaměstnancem, který pracoval na dobu určitou. Zaměstnanec začal studovat, ale zaměstnavatel následně nesouhlasil s prodloužením nebo změnou doby trvání pracovního poměru, a ten proto uplynutím sjednané doby skončil. Zaměstnavatel v návaznosti na to požadoval úhradu nákladů vynaložených na zvyšování kvalifikace, protože pracovník nesplnil svůj závazek vyplývající z kvalifikační dohody. Jelikož zaměstnanec požadovanou částku (22 714 Kč) dobrovolně nezaplatil, obrátil se zaměstnavatel se žalobou na soud. 

Zaměstnanec se bránil především argumentem, že měl v úmyslu v pracovním poměru setrvat, a splnit tak podmínky obsažené v kvalifikační dohodě, ale bez vlastního zavinění, v důsledku jednání zaměstnavatele, které nemohl nijak ovlivnit, tak učinit nemohl a jeho závazek se proto stal závazkem nesplnitelným. Jednání zaměstnavatele navíc považoval za rozporné s dobrými mravy. Soud prvního stupně však žalobě vyhověl a jeho verdikt potvrdil i odvolací soud. Zaměstnanec si proto podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Čtěte také: Pracovní poměr na dobu určitou: nově více nejistoty, smlouvy lze prodlužovat

Podle názoru Nejvyššího soudu ČR, jestliže účastníci uzavřeli dohodu o zvýšení kvalifikace v době existence pracovního poměru na dobu určitou, která je kratší než zamýšlená doba stabilizace zaměstnance prostřednictvím takové dohody, lze vycházet z úvahy, že ji v této době uzavírali s předpokladem, že počítají s prodloužením pracovního poměru a se stabilizací zaměstnance. Okolnost, že závazek zaměstnance o době setrvání v pracovním poměru sjednaný kvalifikační dohodou přesahuje v době jejího uzavření dobu určitou, na kterou byl dříve sjednán pracovní poměr účastníků, sama o sobě proto nezakládá neplatnost dohody o zvýšení kvalifikace.

Případy, kdy zaměstnanec nemá ze zákona (ust. § 235 odst. 3 zákoníku práce) povinnost k náhradě nákladů spojených se zvyšováním kvalifikace, nezakládají neplatnost kvalifikační dohody, nýbrž zaměstnance zprošťují – ačkoli nedostál svému stabilizačního závazku – povinnosti k úhradě nákladů za zvýšení kvalifikace, s tím důsledkem, že zaměstnavatel tyto náklady ponese ze svého. Výčet těchto případů je ale taxativní, skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby v něm zahrnuto není.

Posouzení případu

Kvalifikační dohoda je uzavírána proto, že zájmu pracovníka na zvýšení vlastní kvalifikace odpovídá zájem zaměstnavatele na jeho stabilizaci a na využití jeho nové (vyšší) kvalifikace. Zaměstnanec může dle mínění Nejvyššího soudu ČR při uzavření takové dohody důvodně vycházet z toho, že zaměstnavatel má zájem na jeho další stabilizaci, i když (nebo právě proto) je závazek k setrvání v pracovním poměru sjednaný dohodou delší než doba, po kterou má podle dřívějšího ujednání trvat pracovní poměr na dobu určitou.

Podle Nejvyššího soudu ČR soudy nižších stupňů nepostupovaly správně, pokud se vůbec nezabývaly tím, jaký vliv z hlediska ustanovení zákoníku práce o zákazu výkonu práva v rozporu s dobrými mravy může mít (případně spolu s dalšími okolnostmi, které – ať již na straně zaměstnance, nebo na straně zaměstnavatele – budou v konkrétním případě pro posouzení věci významné) skutečnost, že zaměstnavatel v dalším průběhu trvání pracovního poměru na stabilizaci zaměstnance ztratil zájem. (Nejvyšší soud ČR rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a vrátil soudu prvního stupně věc k novému projednání.)

Účelem kvalifikační dohody je stabilizace pracovníka

Smyslem a účelem kvalifikační dohody je stabilizace zaměstnance, jemuž zaměstnavatel umožnil zvýšení kvalifikace a který se za to zavázal zde setrvat po určitou dobu v pracovním poměru. Samotná okolnost, že pracovní poměr účastníků kvalifikační dohody je sjednán na dobu určitou, která je kratší než doba, po níž se zaměstnanec zavázal po zvýšení kvalifikace setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru, neplatnost dohody o zvýšení kvalifikace založit nemůže.

Pokud zaměstnavatel ztratil zájem o stabilizaci zaměstnance, nedošlo k prodloužení doby trvání pracovního poměru, a zaměstnanec tak nemohl splnit svůj závazek vyplývající z kvalifikační dohody, musí soud v případném soudním sporu zkoumat, zdali zde s přihlédnutím k dalším okolnostem neexistují skutečnosti, na jejichž základě by požadavek zaměstnavatele na vrácení nákladů odmítl s odkazem na jeho rozpor s dobrými mravy.

dan_z_prijmu

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 1550/2008, ze dne 22. 9. 2009)

Použitá literatura: Bukovjan, P.: Z aktuálních soudních rozhodnutí – Kvalifikační dohoda a závazek z ní vyplývající, 10. 2. 2010, VERLAG DASHÖFER

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).