Hlavní navigace

Nepřišla vám výplata? Úřad práce vám může vyplatit přes 120 tisíc

20. 4. 2017
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
I k 1. květnu 2017 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou můžete jako zaměstnanec dostat od státu namísto od zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti.

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) máte coby zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených vaším zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Peníze dostanete jako náhradní výplatu od úřadu práce. Maximální míra pomoci byla na základě každoroční pravidelné valorizace od 1. 5. 2017 zvýšena.

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil vaše splatné mzdové nároky (anebo je uspokojil jen částečně), musí být splněna ještě druhá podmínka, a to, že na zaměstnavatele (proti zaměstnavateli) byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Pomoc současným i bývalým zaměstnancům

Mzdové nároky můžete (u úřadu práce) uplatnit, pokud máte sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která vám zakládá účast na nemocenském pojištění, a to jestliže je vám za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč) nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých vám vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

Takové právo máte i v případě, že váš pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracujete, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.

Mzda, plat, odměna z dohody, odstupné

Jako pracovník nebo bývalý zaměstnanec můžete žádat nejen o běžnou mzdu, ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která vám náleží podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Neposkytuje se ovšem náhrada způsobené škody, cestovní náhrady apod.

Viníkům se nepomáhá

Nevyplacené mzdové nároky nemůžete uplatňovat u insolventního zaměstnavatele, pokud jste byli v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu a měli jste u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc.

Kterákoliv pobočka úřadu práce

Požádat můžete o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má

  • sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
  • místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky,
  • bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Pokud požádáte o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

Informování veřejnosti – sledujte internet a úřední desku úřadu práce

Místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co ji soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které můžete tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím krajských poboček Úřadu práce, které je následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem. (Po účinnosti novely zákona (v době sestavení příspěvku autorem probíhá její 3. čtení v Poslanecké sněmovně) bude ust. § 4 odst. 4 zákona znít takto: Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, vyvěsí Úřad práce České republiky na své úřední desce neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví. Tyto informace Úřad práce České republiky rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách.)

Rozhodné období je klíčové

Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž vám tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce. Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 12. 2016, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2016 do 31. 3. 2017, včetně prosince 2016. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 14. 7. 2017, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2017 do 31. 10. 2017, včetně července 2017.

Výplata za 3 měsíce od státu

Mzdové nároky můžete uplatňovat za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vyberete sami a specifikujete je v příslušné žádosti o uspokojení vašich mzdových nároků. Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 4. 9. 2017 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2017) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2017 a za říjen 2017, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce můžete požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn. že například v září 2017 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2017, natož pak za zmíněný říjen 2017, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná).

Řekněme, že návrh na zahájení insolvenčního řízení podán kupř. 18. 4. 2017 (rozhodné období je tedy od 1. 1. 2017 do 31. 7. 2017) a pracovali jste na dohodu o provedení práce a zaměstnavatel vám nevyplatil odměnu. Započitatelný příjem za leden 2017 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč. Odměnu právě za tyto 3 měsíce můžete požadovat po úřadu práce jako uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2017, jelikož za tyto měsíce činí váš započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2017 nikoliv.

Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou: Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další vaše mzdové nároky uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků. (Po novele zákona bude pravidlo formulováno takto: Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem práce uspokojen.)

Je nutno dodržet lhůty

Mzdové nároky můžete uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila příslušné informace o možnosti uplatnit mzdové nároky na úřední desce. (Po novele zákona bude pravidlo formulováno takto: Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.) Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Výši pomoci určuje statistika

Celková výše mzdových nároků vám vyplacených nesmí překročit za 1 měsíc jedenapůlnásobek tzv. rozhodné částky. (Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.) Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.

Peníze, které lze dostat, se vypočítají podle tzv. rozhodné částky

Pro období od 1. 5. 2016 do 30. 4. 2017 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2016 až do 30. 4. 2017) jde o částku 26 467 Kč. 1,5násobkem této částky je částka 39 701 Kč. A pro období od 1. 5. 2017 do 30. 4. 2018 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2017) jde o částku 27 589 Kč (vyhlášenou nově sdělením MPSV č. 120/2017 Sb.). 1,5násobkem této částky je částka 41 384 Kč.

Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků, které vám jako zaměstnanci mohou být vyplaceny, uvádíme v tabulce:

Období Rozhodná částka Příslušný zákon
Do 30. dubna 2001 12 658 Kč Nařízení vlády č. 166/2000 Sb.
Od 1. května 2001 do 30. dubna 2002 13 491 Kč Vyhláška č. 161/2001 Sb.
Od 1. května 2002 do 30. dubna 2003 14 642 Kč Vyhlášky č. 187/2002 Sb.
Od 1. května 2003 do 30. dubna 2004 15 707 Kč Vyhlášky č. 134/2003 Sb.
Od 1. května 2004 do 30. dubna 2005 16 917 Kč Vyhlášky č. 285 /2004 Sb.
Od 1. května 2005 do 30. dubna 2006 18 035 Kč Sdělení č. 188/2005 Sb.
Od 1. května 2006 do 30. dubna 2007 19 030 Kč Sdělení č. 102/2006 Sb.
Od 1. května 2007 do 30. dubna 2008 20 211 Kč Sdělení č. 87/2007 Sb.
Od 1. května 2008 do 30. dubna 2009 21 692 Kč Sdělení č. 102/2008 Sb.
Od 1. května 2009 do 30. dubna 2010 23 542 Kč Sdělení č. 80/2009 Sb.
Od 1. května 2010 do 30. dubna 2011 23 598 Kč Sdělení č. 99/2010 Sb.
Od 1. května 2011 do 30. dubna 2012 23 951 Kč Sdělení č. 129/2011 Sb.
Od 1. května 2012 do 30. dubna 2013 24 319 Kč Sdělení č. 136/2012 Sb.
Od 1. května 2013 do 30. dubna 2014 25 101 Kč Sdělení č. 88/2013 Sb.
Od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 25 128 Kč Sdělení č. 50/2014 Sb.
Od 1. května 2015 do 30. dubna 2016 25 686 Kč Sdělení č. 94/2015 Sb.
Od 1. května 2016 do 30. dubna 2017 26 467 Kč Sdělení č. 103/2016 Sb.
Od 1. května 2017 do 30. dubna 2018 27 589 Kč Sdělení č. 120/2017 Sb.

Nejvýše 4,5násobek rozhodné částky

Maximální možnou částkou, kterou můžete (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet, je pak částka 119 103 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2017 včetně), resp. částka 124 152 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2017). Uvedené částky, které můžete obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody. Před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Jak na to

Mzdové nároky uplatníte u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti uvedete zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo podnikání nebo vaše bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňujete mzdové nároky, a způsob jejich výplaty. Případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků jste povinni prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.

skoleni_15_4

Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou uplatňujete mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem vám oznámí termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

Nesouhlasí-li však výše vámi uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).