Rok 2012: náhradu mzdy od úřadu práce získáte i při práci na dohodu

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele máte v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených vaším zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Uspokojení provádí náhradní výplatou úřad práce. Nově má od 1. 1. 2012 nárok na peněžitou pomoc při insolvenci zaměstnavatele i pracovník činný (za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění) na dohodu o provedení práce. Čtěte více: Přehledně: Změny v zákoníku práce od 1.1. 2012

Zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce jsou nově od 1. 1. 2012 účastni nemocenského pojištění, avšak jen pro ty kalendářní měsíce, za něž jim je (bude) zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč. Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce bude účasten nemocenského pojištění též, jestliže bude vykonávat v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více takových dohod a úhrn započitatelných příjmů ze všech těchto dohod dosáhne v kalendářním měsíci aspoň částku vyšší než 10 000 Kč. Čtěte více: Změna: od roku 2012 na dohodu odpracujete až 300 hodin ročně

Pravidla pro odměnu z dohody

Výše odměny z dohody o provedení práce je smluvní záležitostí, věcí dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Smluvní volnost týkající se odměny z dohody o provedení práce je limitována jen povinností zaměstnavatele respektovat při sjednávání odměny minimální mzdu. Musí také dodržovat zásadu rovnosti v pracovněprávních vztazích a v neposlední řadě jednu v zákoníku práce nově formulovanou zásadu  -  zásadu spravedlivého odměňování zaměstnance.

Kdy je zaměstnavatel podle zákona insolventní

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být splněna ještě druhá podmínka, a to, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení přitom může podat i zaměstnanec dlužníka. Na rozdíl od ostatních věřitelů je zvýhodněn v tom, že spočívá-li jeho splatná pohledávka pouze v pracovněprávních nárocích, pak mu jakožto insolvenčnímu navrhovateli insolvenční soud nemůže uložit, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Nikdy ale nestačí existence jen jednoho věřitele. Dlužník musí mít více věřitelů, z povahy věci nejméně dva.

Pomoc současným i bývalým zaměstnancům

Mzdové nároky může u úřadu práce uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která zakládá účast na nemocenském pojištění) nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých mu vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.

Kterákoliv pobočka úřadu práce

Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. 

Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 7. 2011, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2011 do 31. 10. 2011, včetně července 2011. Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 10. listopadu 2011, je rozhodným obdobím doba od 1. srpna 2011 do 29. února 2012, včetně listopadu 2011. Čtěte více: Nový úřad vám při insolvenci zaměstnavatele vyplatí až přes sto tisíc

Výplata za 3 měsíce od státu

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Jestliže byl např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 2. 9. 2011 (rozhodné období tedy je od 1. 6. do 31. 12. 2011) a zaměstnavatel nevyplatil mzdu za červenec a srpen 2011 a za říjen 2011.

Pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn., že například v září 2011 ještě není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2011, natož pak za zmíněný říjen 2011, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná).

To samozřejmě platí pro uplatnění mzdových nároků vyplývajících z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, protože ohledně odměny z dohody o provedení práce bude možno uplatnit mzdové nároky nejdříve za leden 2012.

Jestliže bude návrh na zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 19. dubna 2012 (rozhodné období tedy bude od 1. 1. 2012 do 31. 7. 2012) a zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna -  započitatelný příjem za leden 2012 činí 6 000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, odměnu právě za tyto 3 měsíce, může zaměstnanec požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2012 (za předpokladu, že již budou splatné), jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více než 10 000 Kč, zatímco za leden 2012 nikoliv.

Kolik peněz lze získat

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek tzv. rozhodné částky. Vychází se z rozhodné částky platné a účinné v den podání insolvenčního návrhu resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.

Pro období od 1. 5. 2011 do 30. 4. 2012 (tedy byl-li, nebo bude-li podán insolvenční návrh resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2011) jde o částku 23 951 Kč. 1,5násobkem této částky je částka 35 927 Kč.

Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet je částka 107 781 Kč. Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Jak na to?

Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména:

• své jméno,
• rodné číslo nebo datum narození,
• adresu bydliště,
• označení zaměstnavatele,
• sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště,
• výši uplatňovaných mzdových nároků,
• údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů,
• kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty,
• případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena,
• označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného.

Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.