Hlavní navigace

Necháte si poslat peníze na účet jiné osoby. Může vás o ně připravit?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Pokud je nerozfofruje, jsou stále vaše, ale dostat se k nim může být pěkná fuška. Pokud se dar nepředává ihned z ruky do ruky, musí být vyhotovena písemná smlouva, platí to bez výjimky vždy? Je takový formalismus nutný?

Doba čtení: 8 minut

Víme, že vztahy v rodině nejsou vždy idylické. Svědčí o tom i následující případ, kdy se syn domáhá složitou soudní cestou, aby mu jeho matka vyplatila 232 500 Kč s úroky z prodlení, které mu darovala jeho babička, avšak poslala je na účet matky. A jeho matka, která mu peníze dluží, není, jak byste třeba čekali, snachou oné paní, co obdarovala vnuka, ale její dcerou. Babička darovala peníze vnukovi, prostřednictvím účtu své dcery, jeho matky. Ta je ale synovi upřela. A když se k tomu ještě přidají právníci, kteří všechno zašmodrchají, a přepjatý formalismus soudu, musel si obdarovaný vnuk na peníze od babičky pěkně počkat.

Babička nechtěla, aby vnuk utratil peníze za hlouposti, tak je matka zabavila a nevydala

Zmíněný pán jako obdarovaný uzavřel se svou babičkou jako dárkyní ústně smlouvu, na jejímž základě mu babička věnovala oněch 232 500 Kč na pořízení bydlení po ukončení studia. Finanční dar po dohodě s ním poukázala na jím označený bankovní účet, jehož majitelkou je matka zmíněného pána a dcera zmíněné dárkyně. Matka ale odmítla svému synovi tuto částku od babičky vydat, a to i přes výzvu. Pochopitelně nebyla sepsána žádná smlouva, šlo o ústní dohodu v rodině – o právní jednání, které je darovací smlouvou.

Když se nepředává z ruky do ruky, musí být písemná smlouva

Zatímco soud prvního stupně posoudil darovací smlouvu jako platný právní úkon a uzavřel, že matce vznikla povinnost synovi částku, kterou mu babička poukázala na její bankovní účet, na vyzvání vydat, a proto žalobě vyhověl, odvolací soud dospěl k závěru, že darovací smlouva uzavřená mezi synem a babičkou je neplatná pro nedodržení zákonem předepsané písemné formy. Ta je nutná v případě, že darovaná movitá věc (zde finanční částka) nebyla při darování odevzdána a fyzicky převzata.

Za podstatné označil odvolací soud skutečnost, že babička se s vnukem nejprve na darování dohodla a teprve následně byly finanční prostředky odeslány, přičemž vnukovi měly být vydány až s odstupem, aby je bezprostředně neutratil a mohl si za ně později pořídit vlastní bydlení.

Podle § 628 odst. 2 zrušeného občanského zákoníku (obč. zák.), podle kterého byl případ posuzován a řešen, darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost. A také u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. A podobně hovoří i aktuální-nový občanský zákoník v § 2057 odst. 2, podle něhož písemnou formu vyžaduje darovací smlouva, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar.

Takže vám nepřinášíme žádné zastaralé informace o neplatné právní úpravě, neboť dále uvedené závěry Nejvyššího soudu (z rozsudku spis. zn. 33 Cdo 5837/2017, ze dne 12. 12. 2018) jsou použitelné i pro právní vztahy založené dle nového občanského zákoníku.

Protože syn neměl k účtu své matky dispoziční právo, nedošlo k předání darované částky ani symbolicky. Odvolací soud dovodil, že syn není v řízení o ochranu vlastnického práva aktivně legitimován (není oprávněn žalobu podat) a vůči matce mu nárok na zaplacení žalované částky nesvědčí z žádného právního titulu. Odvolací soud tedy rozhodl, že mladý muž na peníze nemá nárok. Zřejmě by je tedy musela vymáhat jeho babička po své dceři, matce svého vnuka a je otázka, zda by uspěla, zda by její nárok nebyl promlčený. Není divu, že se syn obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud, který k věci přistoupil s patřičnou znalostí judikatury a též zdravým selským rozumem, porozuměním pro praxi.

Jak v praxi probíhá darování – předání věci

Nejvyšší soud již ve svém rozsudku (ze dne 30. 5. 2012, spis. zn. 30 Cdo 3883/2011) sice uvedl, že převzetím věci ve smyslu § 628 odst. 2 NOZ se obvykle míní faktické přebrání věci z ruky do ruky, a podrobně odůvodnil, jaká kritéria naplňují odevzdání věci a převzetí její držby. Současně však přijal a odůvodnil závěr, že otázka, zda odevzdání a převzetí daru je splněno i bez fyzického předání darované věci do rukou obdarovaného, a zda tedy stačí převzetí jen symbolické, z něhož vyplývá vůle obou stran, aby se obdarovaný stal držitelem věci, záleží vždy na okolnostech konkrétního případu, zejména na povaze darované věci, na její hmotnosti, umístění, na situaci, v níž k darování došlo, na vztahu dárce k obdarovanému apod.

K převzetí věci může rovněž dojít např. předáním takového jejího příslušenství, které umožňuje faktické ovládání věci a je jeho předpokladem (např. předání klíče od motorového vozidla). V rozsudku (ze dne 21. 7. 2005, spis. zn. 33 Odo 872/2004) Nejvyšší soud konstatoval, že darovací smlouva vzniká zpravidla reálně, tj. projevem vůle dárce předmět daru bezplatně přenechat a projevem vůle obdarovaného dar přijmout, spojenými s odevzdáním a přijetím předmětu daru.

I zde dovodil, že odevzdáním a převzetím věci ve smyslu § 628 odst. 2 NOZ se sice obvykle míní faktické přebrání věci obdarovaným od dárce (z ruky do ruky), nelze ovšem ani vyloučit převzetí movité věci i jinak. Zda odevzdání a převzetí daru je splněno i bez fyzického předání darované věci do rukou obdarovaného, a zda tedy stačí převzetí jen symbolické, z něhož vyplývá vůle obou stran, aby se obdarovaný stal držitelem věci, záleží vždy na okolnostech konkrétního případu, zejména na povaze darované věci, na situaci, v níž k darování došlo, apod.

Proto v jím posuzované věci dovodil, že předpoklad odevzdání a převzetí věci byl naplněn i tehdy, jestliže se vnuk a babička dohodli, že darovanou finanční částku babička uhradí přímo matce svého vnuka, tedy své dceři.

Jak posoudil Nejvyšší soud poslání peněz na účet třetí osoby

V řízení o sporu syna a matky bylo zjištěno (jak z výpovědi syna, tak babičky, která vystupovala jako svědkyně), že vůle babičky jednoznačně směřovala k obdarování vnuka, nikoli dcery. A že na přání vnuka babička poslala darované peníze na bankovní účet jeho matky, odkud měla být vyzvednuta v době, kdy si vnuk bude pořizovat vlastní bydlení. Proto také babička nechala na platební příkaz napsat poznámku Tomáškovi na byt.

Matka tudíž nejenže nemohla nezaregistrovat dojití platby, ale nemohla ani nabýt přesvědčení, že peníze jsou určeny jako dar pro ni. Nejvyšší soud ČR (v aktuálním rozsudku spis. zn. 33 Cdo 5837/2017, ze dne 12. 12. 2018) uvedl, že i v nyní posuzovaném případě je nutno zvažovat specifické okolnosti případu, zejména povahu předmětu daru (finanční částka), jeho určení a vztahy v rámci nejbližší rodiny.

Jestliže totiž byla finanční částka určena babičkou jako dar vnukovi a ten souhlasil s jejím poukázáním na bankovní účet své matky, lze takový skutkový děj považovat za odevzdání a převzetí předmětu daru i bez toho, že došlo k jeho fyzickému předání tzv. z ruky do ruky.

Skutečnost, že se účastníci darovací smlouvy při darování dohodli, že peněžní prostředky budou poukázány na bankovní účet matky, neznamená, že byly určeny jí. Jednalo se toliko o smluvními stranami sjednané platební místo. Skutečnost, že syn neměl k bankovnímu účtu své matky dispoziční oprávnění, je irelevantní. Protože babička nechala na platební příkaz napsat poznámku Tomáškovi na byt, matka nejenže nemohla nezaregistrovat dojití platby na svůj bankovní účet (jednalo se o neběžnou částku), ale nemohla ani nabýt přesvědčení, že peníze jsou určeny jako dar pro ni, jak při své obraně tvrdila.

Babička přece nebude synovi předávat tašku s penězi jako nějaký gangster

Postup, který účastníci darovací smlouvy zvolili, je v souladu se současnou tendencí preferovat bezhotovostní formu platebního styku a je možno klást ho na roveň mechanismu předání peněz, který by zcela odpovídal mechanismu, kdy dárce finanční částku vybere ze svého bankovního účtu, předá ji v hotovosti obdarovanému a ten ji následně poukáže na jím zvolený bankovní účet.

Nejvyšší soud proto přijal za svou námitku vnuka, že spolu s babičkou pouze zvolili nejjednodušší způsob předání finančních prostředků a že ze způsobu, který shodně zvolili, nelze dovozovat, že finanční dar mu babička neodevzdala, resp. on ho nepřevzal. Požadavek písemné formy darovací smlouvy by byl při zjištěných okolnostech případu přehnaným formalismem.

Původní rozhodnutí bylo zrušeno

Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, nižší soudy budou vázány jeho právním názorem, a proto se snad mladý muž peněz od své babičky konečně dočká, pokud je matka neutratila…

A my můžeme obecné právní závěry k otázce poskytnutí peněžitého daru poukázáním finanční částky na bankovní účet třetí osoby podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 33 Cdo 5837/2017, ze dne 12. 12. 2018) shrnout takto: Jestliže byla finanční částka určena dárkyní jako dar obdarovanému, který souhlasil s jejím poukázáním na bankovní účet třetí osoby, lze takový skutkový děj považovat za odevzdání a převzetí předmětu i bez toho, že došlo k jeho fyzickému předání tzv. z ruky do ruky.

Skutečnost, že se účastníci darovací smlouvy při darování dohodli, že peněžní prostředky budou poukázány na bankovní účet třetí osoby, neznamená, že byly určeny jí. Jednalo se toliko o smluvními stranami sjednané platební místo. Za situace, kdy byla nepochybně prokázána vůle dárkyně obdarovanému finanční částku darovat i vůle obdarovaného tento dar přijmout, přičemž darovaná finanční částka byla poukázána na platební místo označené obdarovaným, je darovací smlouva platně uzavřena, neboť došlo k odevzdání a převzetí předmětu darovací smlouvy – finanční částky.

dan_z_prijmu

Jak správně darovat peníze na účtu nebo na vkladní knížce

Připomeňme si, že jak správně a platně darovat peníze na účtu, když nejsou posílány převodem na účet obdarovaného, a co vyplývá z toho, že vkladatel složením peněz na účet bance už není jejich majitelem, ale má pohledávku za bankou, jsme si vysvětlovali v článku Jak správně a platně darovat peníze na účtu, když nejsou posílány převodem na účet? a jak správně darovat peníze na vkladní knížce pak v článku Darujete peníze? Pozor na to, jak to děláte. Nakonec by je mohl dostat někdo jiný.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.