Hlavní navigace

Propadá smrtí poškozeného nárok na nevyplacené bolestné, nebo ho můžete zdědit?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Je bolestné určeno jen pro samotnou osobu s poškozeným zdravím, anebo ho mohou získat i ti, kteří po ní mají dědit?

Doba čtení: 4 minuty

Od roku 2014 se radikálně změnila pravidla, která ovlivňují dědické řízení. Jak je to ale s nárokem na nevyplacené bolestné za úraz do 31. 12. 2013?

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení spis. zn. 25 Cdo 3556/2016, ze dne 27. 4. 2017, podal výklad přechodu – dědění – nároku na bolestné (a odškodnění ztížení společenského uplatnění) podle občanskoprávních předpisů (tj. např. v případě poškození zdraví v důsledku autohavárie apod., všeobecně mimo pracovní úrazy), jestliže nebylo za života samotného poškozeného vyplaceno.

Základy právní úpravy

Podle ust. § 579 odst. 2 zrušeného občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (obč. zák.), smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění.

Podle ust. § 1475 odst. 2 nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (NOZ), pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Podle ust. § 2009 odst. 2 NOZ smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu.

Dříve všechny nároky na odškodnění zanikaly smrtí

Nároky na náhradu za bolest (tělesné a duševní strádání při škodné události a v době léčení) a ztížení společenského uplatnění (trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností) podle zrušené právní úpravy jsou (byly) vázány výlučně na osobu poškozeného bez ohledu na to, zda byl uznán nebo uplatněn u orgánu veřejné moci (soudu). Nároky poškozeného, který posléze zemřel, tak nepřecházely na dědice ani v případě, že byly již pravomocně přiznány soudním rozhodnutím.

Zatímco tato úprava účinná do 31. 12. 2013 (ust. § 579 odst. 2 obč. zák.) podávala zcela jasnou odpověď, co s nároky poškozeného v případě jeho smrti, současná úprava v ust. § 2009 odst. 2 NOZ dovětek o zániku práva na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění neobsahuje.

Proto je namístě, rozhodl Nejvyšší soud ČR, dovodit, že právo na náhradu nemajetkové újmy na zdraví má sice charakter práva osobně spojeného s osobou poškozeného, nezaniká však jeho smrtí bezvýjimečně, resp. zákon může stanovit výjimky, kdy toto právo přechází na dědice.

Takovou výjimku zakládá právě ust. § 1475 odst. 2 NOZ, v němž je nově pozůstalost vymezena tak, že tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Jde tedy o jednoznačnou dikci, stanovící podmínky, za nichž se právo vázané na osobu poškozeného může stát předmětem dědění.

Podle ust. § 1475 odst. 2 NOZ spadají do pozůstalosti i subjektivní práva a povinnosti zakládající se pouze na osobních poměrech zůstavitele, pokud byly jako dluh uznány nebo jako pohledávka uplatněny tak, že to vede k určení nebo uspokojení nároku zásahem veřejné moci.

Důsledkem toho přejdou do pozůstalosti např. i zůstavitelova práva na bolestné, na satisfakci v penězích apod., byla-li za jeho života uznána nebo zažalována.

Bolestné za poškození zdraví v práci se dědí už od roku 2007

Pro úplnost lze poukázat na ust. § 328 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého platí, že peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 2011, spis. zn. 21 Cdo 936/2010, se podává, že právo zaměstnance na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které vzniklo od 1. 1. 2007, smrtí zaměstnance nezaniká. V plné výši se stává předmětem dědění a přechází na toho, komu tato pohledávka podle výsledku dědického řízení připadla.

O tomto pro zaměstnancovy dědice příznivém přístupu jsme psali v článku Zaměstnavatel bolestné vyplatit musí. Když ne vám, tak vašim dědicům

Od roku 2014 se dědí i bolestné za poškození zdraví mimo práci

Lze tedy uzavřít, že uplatnil-li poškozený za svého života u soudu nároky na náhradu nemajetkové újmy na zdraví vyjmenované v ust. § 2958 NOZ (jednoduše řečeno bolestné a náhradu ztíženého společenského uplatnění), tvoří tyto nároky podle NOZ v případě jeho smrti pozůstalost a mohou přejít na dědice.

Ještě ale zůstává otázka, zda se toto pravidlo použije i v případě, že škodná událost nastala před účinností NOZ (od 1. 1. 2014), tedy do 31. 12. 2013, avšak poškozený zemřel již za účinnosti NOZ.

Bolestné můžete zdědit i za dobu před rokem 2014

Podle ust. § 3079 odst. 1 NOZ právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2014), se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Podle ust. § 3069 NOZ se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele.

diners_2.3.

Na dědice poškozeného, který utrpěl újmu na zdraví v době do 31. 12. 2013, přechází děděním nároky na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění podle zrušeného občanského zákoníku, jestliže poškozený zemřel po uvedeném datu, avšak tyto nároky za svého života uplatnil u soudu.

Tehdy totiž právo poškozeného na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění smrtí poškozeného nezaniká a v plné výši se stává předmětem dědického řízení za podmínek uvedených v ust. § 1475 odst. 2 o. z.

Našli jste v článku chybu?