Můžete se bránit pozdnímu vyplácení mzdy?

S platností od 1. 1. 2001 došlo ke změně právní úpravy splatnosti a výplaty mzdy, která se odrazila v judikatuře Nejvyššího soudu ČR (NS ČR). Ten ve svém rozsudku ze dne 11. 3. 2003, spis. zn. 21 Cdo 1155/2002, stanovil, že splatnost mzdy nastává v pravidelném termínu výplaty mzdy a že už samotným nevyplacením mzdy v tomto termínu se zaměstnavatel ocitá v prodlení s upokojením nároku zaměstnance na mzdu. A proto platilo, že již ode dne následujícího po výplatním termínu, pokud jste v něm nedostali vyplacenu mzdu, vám vzniká nárok na úrok prodlení a začíná běžet lhůta 15 dnů pro okamžité zrušení pracovního poměru z vaší strany, po kterou musíte ještě vyčkat (zda zaměstnavatel přece jenom nezaplatí), než přistoupíte k okamžitému zrušení pracovního poměru.

NS ČR ztížil odchod od neplatícího zaměstnavatele

Právní úprava nového zákoníku práce, který do sebe převzal dřívější právní úpravu splatnosti a výplaty mzdy (jejíž autoritativní výklad je shora uveden), obsaženou v zákoně o mzdě, účinná od 1. 1. 2007, se nijak výrazně nezměnila, šlo v podstatě jen o terminologické změny. Jednak bylo uzákoněno na základě zkušeností z praxe a soudního řešení sporných případů, že okamžité zrušení pracovního poměru je oprávněné i při nevyplacení jen části mzdy. Ačkoliv to tedy nebyla pro praxi žádná novinka, šlo jen o legislativu, vznikly z toho jisté výkladové problémy, o nich jsme informovali v článku Hádáte se o výši mzdy? Okamžité zrušení pracovního poměru není správné řešení a v článku Zaměstnavatel neplatí? Podle Ústavního soudu můžete hned odejít.

A pak se také v ustanovení zákoníku práce upravujícím možnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem pro nevyplacení mzdy (§ 56 odst. 1 písm. b) objevil poněkud nešťastný odkaz na ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce, o který Nejvyšší soud ČR opřel svůj zcela nový pohled na to, kdy je mzda splatná a kdy je zaměstnavatel v prodlení, pokud zaměstnanci včas nezaplatí.

Ačkoli se v novém zákoníku práce o splatnosti mzdy principiálně nezměnilo vůbec nic, dovodil NS ČR, že se mzdové pohledávky zaměstnance stávají splatnými až posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náležejí (v němž byla práce vykonána), a to bez ohledu na výplatní termín. O tom jsme informovali v článku Zaměstnavatel neplatí? Můžete skončit na hodinu, ale pozor na to kdy.

Názor Nejvyššího soudu zkritizovali odborníci na pracovní právo (např. Bukovjan, P., Šubrt, B: Vztah splatnosti mzdy (platu) a výplatního termínu, Práce a mzda č. 12/2010). Posléze došlo i ke změně zákona, o kterých jsme psali v článku Výpověď „na hodinu“ 2012: jak okamžitě zrušíte pracovní poměr?

Od té doby už výklad zákoníku práce nečiní problémy. Jenže výplatní termín se stal pro zaměstnavatele zcela nezávazným.

Docela dlouho jste nuceni pracovat případně zadarmo

Podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce můžete okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (dle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce) – ne po uplynutí termínu splatnosti (jak bylo dříve, v původním znění nového zákoníku práce, stanoveno, ačkoliv to stejně bylo zaměstnancům k ničemu s ohledem na výklad NS, který stejně lhůtu odmítl počítat od termínu splatnosti mzdy).

Mzda je podle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po tom, ve kterém vám vzniklo právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

Jste tak nuceni pracovat zadarmo celý březen a ještě polovinu měsíce dubna. Výplatní termín je podle současných pravidel zcela irelevantní. Stanovení nebo dohodnutí termínu výplaty se po výtce stalo jen nějakým nezávazným organizačním opatřením. I na úroky z prodlení máte nárok až po uplynutí období splatnosti mzdy, a ne již po uplynutí výplatního termínu. Logicky totiž musel Nejvyšší soud určit okamžik prodlení zaměstnavatele s výplatou mzdy pro účely nároku na úrok z prodlení stejně, jako tak již učinil pro účely okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.

Podle rozsudku NS ČR spis. zn. 21 Cdo 403/2014, ze dne 15. 1. 2015, prodlení zaměstnavatele se splněním mzdového dluhu vzniká od prvního dne měsíce následujícího po tom, jehož uplynutím nastala splatnost mzdy. O tom jsme psali v článku Kdy máte nárok na úroky z prodlení za nevyplacenou mzdu? 

Takže totéž už ne právnickou řečí, ale srozumitelněji: mzda za únor 2017 je splatná v březnu 2017, pokud ji zaměstnavatel nevyplatí, do prodlení se dostane 1. 4. 2017 a od tohoto dne může zaměstnanec požadovat úroky z prodlení.