Hlavní navigace

Kdy máte nárok na úroky z prodlení za nevyplacenou mzdu?

19. 5. 2015
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Když váš zaměstnavatel neplatí včas a nedodržuje výplatní termíny, musí vám uhradit vzniklé úroky z prodlení.

Nejvyšší soud ČR řešil v případu projednávaném pod spis. zn. 21 Cdo 403/2014 a rozhodnutém rozsudkem ze dne 15. 1. 2015 mimo jiné právní otázku, za jakých předpokladů a kdy nastává prodlení zaměstnavatele se splněním práva zaměstnance na mzdu (plat), jestliže se zaměstnanec nedostavil v určeném termínu na stanovené místo k výplatě a jestliže mu zaměstnavatel nejpozději v nejbližší pracovní den nezaslal mzdu (plat) na svůj náklad a nebezpečí.

Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku (§ 141 odst. 1 zákoníku práce). Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v § 141 odst. 1 zákoníku práce (§ 141 odst. 3 zákoníku práce).

Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba nebo místo výplaty; nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty (§ 142 odst. 3 zákoníku práce). Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak, platí pro splatnost a výplatu náhrady mzdy nebo platu obdobně ustanovení § 141, § 142 a § 143 zákoníku práce (§ 144 zákoníku práce).

Prodlení dlužníka a věřitele

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. K prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky. Nemůže-li dlužník splnit svůj dluh věřiteli, protože věřitel je v prodlení, nastávají účinky splnění dluhu, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy u soudu.

Splatnost a výplata mzdy

Pracovněprávní předpisy rozlišují mezi splatností mzdy, platu a náhrady mzdy a platu na straně jedné a výplatou mzdy, platu a náhrady mzdy a platu na straně druhé; zatímco splatnost (termín splatnosti) nastává podle ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu (tedy, řečeno jinak, uplynutím posledního dne takového měsíce), výplatu (pravidelný termín výplaty) určí (sjedná nebo stanoví) podle ustanovení § 141 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel v mezích období uvedeného v ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce.

Nebylo-li dohodnuto jiné místo výplaty, představuje mzda, plat nebo náhrada mzdy a platu – jak vyplývá z ustanovení § 142 odst. 3 věty první zákoníku práce – tzv. výběrný dluh. Nemůže-li však zaměstnanec (jako věřitel) z vážných důvodů takový „dluh vybrat“, je zaměstnavatel (jako dlužník) povinen mu mzdu, plat nebo náhradu mzdy a platu zaslat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, ledaže by se se zaměstnancem dohodl na jiném termínu nebo způsobu výplaty, a to na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa; dluh původně tzv. výběrný se stává tzv. donosným v případě, že se zaměstnanec nemůže z vážných důvodů dostavit k výplatě a svoji mzdu si tak u zaměstnavatele „vybrat“. Čtěte: Výpověď „na hodinu“ 2012: jak okamžitě zrušíte pracovní poměr?

Prodlení zaměstnavatele (jako dlužníka) nebo zaměstnance (jako věřitele) se splněním práva zaměstnance na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu zákoník práce a ostatní pracovněprávní předpisy výslovně neupravují; řídí se proto (subsidiárně) ustanoveními občanského zákoníku.

Kdy nastává prodlení?

Prodlení zaměstnavatele se splněním práva zaměstnance na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu nenastává již tehdy, jestliže si zaměstnanec nevybere bez vážných důvodů mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu ve stanoveném pravidelném termínu výplaty a na pracovišti (nebyla-li dohodnuta jiná doba nebo jiné místo výplaty) nebo jestliže zaměstnavatel nezašle zaměstnanci, který se nemohl dostavit k výplatě z vážných důvodů, mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, ledaže by se se zaměstnancem dohodl na jiném termínu nebo způsobu výplaty. K prodlení dochází vždy teprve uplynutím období splatnosti.

Je-li mzda, plat nebo náhrada mzdy nebo platu splatná – ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce – nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu, je tu rozhodné, zda právo zaměstnance (jako věřitele) na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu bylo splněno (či zůstalo nesplněno) před uplynutím posledního dne takového měsíce, a prodlení se splněním takového dluhu vzniká od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, jehož uplynutím nastala splatnost mzdy, platu nebo náhrady mzdy nebo platu.

Termín výplaty vs. úroky

Zaměstnavatel se neocitá v prodlení již uplynutím termínu výplaty, ale až uplynutím období splatnosti mzdy, tedy poslední den měsíce následujícího po měsíci, za nějž náleží mzda.

A ode dne následujícího (čili od prvního dne druhého měsíce) vzniká právo na úroky.

Posouzení případu

V projednávané věci se nižší soudy nedůvodně zabývaly tím, zda se žalobce – zaměstnanec nedostavil k výplatě mzdy za měsíce květen a červen 2008 v pravidelných termínech výplaty (stanovených na 18. den v měsíci) bez vážných důvodů a zda tedy žalovaný zaměstnavatel neporušil povinnost uloženou zaměstnavateli v ustanovení § 142 odst. 3 větě druhé zákoníku práce, jestliže nejpozději v nejbližší následující pracovní den po pravidelném termínu výplaty nezaslal na svůj náklad a nebezpečí žalobci jeho mzdu.

I kdyby se žalobce opravdu nedostavil k výplatě mzdy v pravidelných termínech výplaty bez vážných důvodů nebo i kdyby žalovaný snad porušil povinnost uvedenou v ustanovení § 142 odst. 3 větě druhé zákoníku práce, nemá to na prodlení se splněním práva žalobce na mzdu za měsíce květen a červen 2008 ještě samo o sobě vliv; rozhodným v tomto směru byl stav ke dni 30. 6. 2008 (u mzdy za měsíc květen 2008) a ke dni 31. 7. 2008 (u mzdy za měsíc červen 2008).

V případě, že žalovaný nesplnil dluh (nevyplatil žalobci mzdu za měsíce květen a červen 2008) před uplynutím doby (termínu) jejich splatnosti, dostal se do prodlení a žalobce má právo požadovat po žalovaném úroky z prodlení, i kdyby se v pravidelných termínech výplaty nedostavil bez vážných důvodů k výplatě mzdy. K prodlení žalovaného zaměstnavatele by nedošlo a žalovaný by neměl povinnost platit žalobci úroky z prodlení jen tehdy, nastalo-li prodlení žalobce (jako věřitele) [proto, že až do uplynutí měsíců rozhodných z hlediska splatnosti mzdy za měsíce květen a červen 2008 neposkytl součinnost potřebnou k tomu, aby mu žalovaný mohl mzdu zaslat nebo jinak vyplatit], a jen po dobu, po niž by prodlení žalobce (jako věřitele) trvalo. Povinnost platit úroky z prodlení by žalovaný samozřejmě neměl také tehdy, kdyby nastaly účinky splnění dluhu, protože uložil (z důvodu prodlení žalobce) mzdu za měsíce květen a červen 2008 do úřední úschovy.

Úroky z prodlení podle nového občanského zákoníku

Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale už ani od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo, jak tomu bylo dříve, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.). Čtěte více: Úroky z prodlení podle nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014

Úroky musejí být zdaněny

Nejvyšší soud ČR se již dříve zabýval otázkou, zda zdanění (daní z příjmů) podléhají úroky z prodlení z dlužné mzdy, kterou doplácí zaměstnavatel zaměstnanci.

skoleni_15_4

Mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, patří mj. i náhrady za ztrátu příjmů ze závislé činnosti, a to včetně úroků z prodlení. Úroky z prodlení je nutno zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti spolu s ostatní mzdou (resp. náhradou mzdy), neboť se jedná o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Mzda přísluší za výkon závislé činnosti, a pokud je zpožděna její výplata a v důsledku toho jsou přiznány úroky z prodlení, tedy další příjem, je nesporné, že se jedná o zvýšení příjmu ze závislé činnosti. Tip:
Zaměstnavatel vám musí vyplatit dlužnou mzdu. Co ale s úroky z prodlení?

(Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 20 Cdo 2006/2011, ze dne 24. 4. 2012)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).