Zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost, s níž je spojen nárok na odstupné. Zaměstnavatel ho zaměstnanci vyplatil, ale snížil mu jej o 20 000 Kč, které si strhl k zajištění náhrady škody, kterou mu měl zaměstnanec způsobit. (Zaměstnavatel celkem vyčíslil způsobenou škodu částkou 20 376 Kč, mělo jít o náklady na nutné opravy bezpečnostních vložek a překódování zámku z důvodu ztráty univerzálního klíče od vstupní branky, vchodu do budovy a vchodu do kanceláře, opravu multifunkční tiskárny, kterou měl zaměstnanec poškodit nevhodným zacházením. Zaměstnanec však povinnost k náhradě škody neuznal.)
Zaměstnavatel nejprve sdělil zaměstnanci, že částka 20 000 Kč je mu zadržena „do doby vypořádání náhrady škody způsobené zaměstnavateli“. Posléze mu sdělil, že vzhledem k tomu, že škodu neuhradil, započetl zadrženou část výplaty oproti náhradě škody. Zaměstnanec tedy začal dlužnou částku, kterou nedostal, o kterou mu byla zkrácena poslední výplata (mzdy a odstupného), vymáhat soudní cestou a byl úspěšný jak u soudu prvního stupně, tak u soudu odvolacího stupně, které mu ji přiznaly. Zaměstnavatel si podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a nebyl úspěšný.
Započtení je v pracovních vztazích přípustné, i vůči mzdě, ale…
Závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele může v pracovněprávních vztazích zaniknout (podle právní úpravy účinné ode dne 1. 1. 2007, tj. od účinnosti nového zákoníku práce) rovněž započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. To platí i v případě, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu.
Proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu ovšem není jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele přípustné v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce (§ 278 o. s. ř.) a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody nebo náhrady mzdy nebo platu (§ 279 odst. 1 o. s. ř.). Aktuální výši nezabavitelných částek (a jejich nárůst od 1. 1., 1. 4. a 1. 7. 2020), jakož i výpočet třetin čisté mzdy zbývajících po odečtení celkové nezabavitelné částky (při exekucí srážkami ze mzdy), jsme si přiblížili v tomto článku.
… s náhradou škody musíte souhlasit, proto to bez dohody o srážkách nejde
Proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a na náhradu mzdy nebo platu je jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele – jsou-li dodrženy zákonné limity (tj. to, že musí zaměstnanci zůstat nezabavitelná částka a jedna třetina zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, jde-li o uspokojení pohledávky přednostní, nebo dvě třetiny zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, jde-li o uspokojení pohledávky nepřednostní) – obecně přípustné. Jde-li však o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škody, zákon jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele zapovídá, neboť možnost provádět srážky ze mzdy k náhradě škody podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy (podle § 147 odst. 3 věty druhé zákoníku práce srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy).
Bez této dohody (uzavřené podle § 2045 OZ) není zaměstnavatel oprávněn srážky ze mzdy k náhradě škody provádět, a to ani tehdy, jsou-li splněny předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, zaměstnanec svou odpovědnost za škodu uznal a zavázal se škodu nahradit (§ 263 ZP). Odpovědnost zaměstnance za škodu, kterou způsobil zaměstnavateli, ani případné uznání škody zaměstnancem, tedy samo o sobě zaměstnavatele neopravňuje, aby částku potřebnou k náhradě této škody jednostranně srazil ze mzdy zaměstnance, i kdyby respektoval zákonné limity vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.
Podle § 144a odst. 4 ZP započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.
NS již zakázal bez dohody započítat náhradu škody vůči mzdě
Nejvyšší soud v minulosti dospěl k závěru (v rozsudku ze dne 21. 5. 2019, spis. zn. 21 Cdo 238/2019, který jsme vám přiblížili v tomto článku), že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.
Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem. Uvedený právní názor lze přiměřeně vztáhnout i na pohledávku zaměstnance na odstupné, kterého se sice netýkají zákonné limity (vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.), avšak (stejně jako na mzdu) se na něj vztahuje § 147 odst. 3 ZP.
Odstupné totiž zákon zahrnuje do tzv. „jiných příjmů“ zaměstnance (§ 145 odst. 2 písm. d) zákoníku práce), kterých se týká pojem „srážky ze mzdy“, zavedený jako legislativní zkratka pro srážky z příjmu, tj. ze mzdy, platu a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu (§ 145 odst. 1 zákoníku práce), vyložil Nejvyšší soud ČR následně v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 3557/2019, ze dne 11. 12. 2019).
Můžeme tedy shrnout, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti vaší pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity (vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.). Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti vaší pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu, které vám mají být vyplaceny, a provést srážku (srážky) za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy s vámi uzavřené.
Totéž platí i ve vztahu k vaší pohledávce zaměstnance na odstupné, které vám má být vyplaceno, i když na ni (dle § 144a odst. 4 ZP) nedopadají zákonné limity (vyplývající z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř.), tedy limity omezující exekuční srážky ze mzdy (nezabavitelné částky ve spojení s výpočtovým vzorcem srážek).
Bez vašeho souhlasu vyjádřeného v dohodě o srážkách vám zaměstnavatel ze mzdy ani z odstupného strhnout náhradu škody nemůže, a to ani když svou povinnost nahradit škodu uznáváte, tím spíše však ne, pokud ji neuznáváte, jako tomu bylo v popisovaném případě, který řešily soudy.
ČLÁNKY DO MAILU