Hlavní navigace

Mrtvá policistka měla vyšší „hodnotu“ než živá. Soud odškodnil za smutek

23. 9. 2019
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Deposit photos
Jaká jsou kriteria pro odškodnění duševních útrap za smrt blízkého? Proč má něčí smrt větší hodnotu než jeho práce a přínos rodině a společnosti za života? Proč je někdo – vyjádřeno v penězích – cennější po smrti než za živa?

Už jsme naznačili, že s odškodňováním nemajetkových, morálních, duševních, psychických újem začíná být přepínáno. Přepočítávání všeho na peníze, a hlavně výše částek se opravdu už může jevit, a mně se tak – dovolte – jeví, přepjatá. Akce vyvolává reakci a stejně tak jeden přepjatý názor může vyvolat extrémní názor opačný.

A proto jistě laskavý čtenář, když ne pochopí, tak přijme a odpustí cynickou reakci: Proč někdo má vyšší hodnotu mrtvý než živý? Skutečně: Někdo je schopen svou smrtí rodině „vydělat“ více peněz než za mnoho měsíců, let svého života prací nebo podnikáním… A to vůbec nemáme na mysli nějaké extra výhodné produkty životního pojištění s pojistkou pro případ smrti.

Nejvyšší soud se otázkou určování výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké zabýval již v rozsudku ze dne 19. 9. 2018.

Ten jsme si přiblížili, stejně jako poněkud přepjaté požadavky poškozených – ztotožňuji se totiž s názorem autora, že byly značně přehnané – a jejich případ v článku Dá a má se míra citu a smutku měřit v penězích? Je život jenom o penězích? (Názor). Na článek jsme navázali dalším, a to Na jaké odškodnění máte nárok, když vám někdo usmrtí osobu blízkou, třeba sourozence? Ten se zabývá specifiky situace, kdy „duševně trpícími“ pozůstalými jsou sourozenci.

Nejde o výživu, náklady na marné léčení, pohřeb, ale opravdu jen o smutek

Mělo by to být zřejmé, ale raději musíme znovu zdůraznit, že v případě odškodnění duševních útrap za smrt blízkého se nejedná o rentu (placenou soukromou osobou, např. pojišťovnou), důchod (např. sirotčí, vdovský, vdovecký, placený státem), náhradu nákladů na živobytí, když zemře třeba rodič výživou dětí povinný. To jsou zcela jiné samostatné nároky, stejně tak nejde ani o odškodnění někoho, kdo utrpěl vážné zranění, kterému třeba posléze podlehl, nejde tedy ani o dědické nároky na bolestné nebo náhradu za ztížení společenského uplatnění.

Jde jen a jen o odškodnění smutku. Ale o smutku zákon nehovoří, hovoří o duševních útrapách. Ostatně ve shora uvedených případech šlo o odškodnění, a to zdaleka ne jen rodičů, ale širší rodiny, duševních útrap ze smrti čerstvě narozeného miminka a v případě druhém o odškodnění dospělých sourozenců za smrt dospělého sourozence.

Počítejte – sčítejte odškodnění

V jiném smutném případě najel pachatel svým vozidlem po předchozí honičce s policií do vdané šestatřicetileté policistky, matky dvou dětí ve věku 7 a 4 let, a usmrtil ji. Pachatel byl pod vlivem návykových látek a měl vysloven zákaz řízení motorových vozidel. Jeho jednání bylo kvalifikováno jako trestný čin vraždy, za niž byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 16 a půl roku. Dále mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel a povinnost odčinit újmu pozůstalému manželovi ve výši 2 000 000 Kč a oběma pozůstalým synům po 3 000 000 Kč, tedy celkem 8 000 000 Kč. Se zbytkem nároku byli manžel a děti odkázáni na občanskoprávní řízení. Požadovali totiž více, než jim přiznal trestní soud. Sama Policie ČR vyplatila každému – tedy oběma dětem a manželi – částku 250 277 Kč podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Česká kancelář pojistitelů vyplatila každému, tedy zase – oběma dětem a manželovi – peněžitou náhradu za usmrcení osoby blízké ve výši 749 723 Kč. Ale pozůstalí požadovali v občanskoprávním řízení více. S odkazem na občanský zákoník posoudil odvolací soud všechna relevantní kritéria, porovnal projednávaný případ s jinými obdobnými a jako přiměřené shledal odškodnění pro každého ze žalobců ve výši 1 500 000 Kč.

Jako relevantní kriteria zhodnotil zejména intenzitu příbuzenského vztahu, věk zemřelé i pozůstalých, materiální závislost pozůstalých na zemřelé, poskytnutí jiné satisfakce, okolnosti smrti a skutečnost, že pachatel nevyjádřil žádnou formou omluvu ve snaze zmírnit duševní útrapy žalobců.

Z čeho soud vycházel?

Soud přitom vycházel ze základní částky 500 000 Kč, kterou navýšil na trojnásobek. Takže celkem by soud považoval za běžnou částku 1 500 000 pro rodinu (asi jinou rodinu), ale navýšil ji s ohledem na specifika případu na 3 500 000 Kč. Jenže zase to bylo málo, rozsudek odvolacího soudu byl ze strany žalující rodiny napaden dovoláním a případ se dostal k Nejvyššímu soudu.

Ten už v rozsudku řekl zjednodušeně: dost. Ovšem dlužno poznamenat, že dovolání podala i žalovaná Kancelář pojistitelů, protože považovala přiznané částky za nepřiměřeně vysoké. Po zhodnocení všech relevantních kritérií je přiměřená a odpovídající zásadám slušnosti náhrada podle jejího názoru ve výši 1 000 000 Kč pro každého ze žalobců, do níž je třeba zahrnout i plnění poskytnuté podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Z uvedených důvodů navrhla, aby NS přiznal každému z členů rodiny jen 500 000 Kč, tedy celkem 1 500 000 Kč.

Přiznávám, že se názorově přikláním k hodnocení případu spíše, jak jej učinila právě Kancelář pojistitelů, i když je třeba si uvědomit, že hájila své majetkové zájmy. Nejvyšší soud nevyhověl ani jedné ze stran sporu, odškodnění ani nezvýšil, ani nesnížil.

Jak určit odškodnění

Nejvyšší soud se otázkou určování výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké zabýval již v rozsudku ze dne 19. 9. 2018.

Soud vyložil, že její výše by měla odrážet obecně sdílené představy o spravedlnosti a slušnosti, přičemž tato kritéria jsou příliš obecná a nepostačují k určení výše náhrady, neboť názory na to, jaká výše náhrady je spravedlivá a slušná, jsou velmi subjektivní a mohou se značně lišit. Nehledě k tomu, že údaje o takto obecně sdílených představách nejsou ani k dispozici.

Proto je třeba najít určitá objektivní hlediska, jež mohou být východiskem pro stanovení náhrady. Takovým hlediskem může být zákonodárcem nastavená výše odškodnění stanovená zrušeným občanským zákoníkem. Ta činila 240 000 Kč v případě pozůstalého manžela, rodiče, dítěte nebo jiné blízké osoby žijící ve společné domácnosti, 175 000 Kč pro sourozence a 85 000 Kč pro rodiče nenarozeného počatého dítěte.

Kritika a následné zrušení

Důvodem kritiky a posléze zrušení této právní úpravy nebyla nedostatečná výše uvedených částek, nýbrž jejich paušálnost (viz nález Ústavního soudu a důvodová zpráva k § 2951 NOZ a násl. nového občanského zákoníku). Ostatně částka 240 000 Kč pro nejbližší příbuzné je nadále součástí právního řádu v zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 10. 2015. Byť jako spodní hranice jednorázové náhrady při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů též upravuje jednorázové odškodnění pozůstalých, a to ve výši 200 000 Kč pro pozůstalého manžela a nezaopatřené dítě a ve výši 100 000 Kč pro rodiče příslušníka (ve znění účinném do 31. 12. 2017) a ve výši 400 000 Kč a 240 000 Kč pro uvedené osoby podle znění účinného od 1. 1. 2018.

Uvedený zákon upravuje od 1. 1. 2006 i každoroční zvyšování těchto náhrad poměrně k navýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

Menšiny mají větší smutek než lidé z většinové společnosti?

Nejvyšší soud ČR v rozsudku připomenul, že základní částku náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké lze v případě existence okolností zvláštního zřetele hodných ve smyslu výjimečně zvýšit i vícenásobně. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné.

Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

S veškerou úctou k vrcholné soudní autoritě se ptám, zda smutek pozůstalého, jeho útrapy, zvyšuje to, že sám zemřelý patřil k nějaké diskriminované menšině. Netrpěl spíš samotný zesnulý než pozůstalí? Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější?

Po uniformovaných se smutní více?

projednávané věci byla matka a manželka zavražděna při výkonu služby u bezpečnostního sboru. Takovým zavrženíhodným jednáním, jakým je zločin vraždy policistky při plnění služebních úkolů k ochraně bezpečnosti osob a majetku a udržování veřejného pořádku, se účinky zásahu do práv poškozených zpravidla násobí či zesilují, duševní útrapy blízkých činí ještě intenzivnější.

I tady si dovolím otázku. Znamená to tedy, že smutek pozůstalých po někom, kdo nezemřel v uniformě, je menší než smutek po příslušníkovi ozbrojeného sboru? Vražda někoho v civilním oblečení bolí méně? A kdyby tatáž paní-policistka byla zavražděna ve volném čase, mimo službu, už by byl smutek její rodiny menší?

dan_z_prijmu

Výše náhrady musí odpovídat míře útrap?

Této značně zesílené intenzitě duševních útrap musí odpovídat výše peněžité náhrady, musí jí být spravedlivě vyvážen, resp. zmírněn nepříznivý následek takto závažného zásahu do práv poškozených. V posuzovaném případě je nutno zohlednit vraždu blízké osoby jako okolnost zvláštního zřetele hodnou, která spolu s ostatními zvažovanými kritérii, jimiž jsou intenzivní rodinné vztahy, velmi obtížná situace otce jako jediného živitele a vychovatele obou malých dětí, silná citová a existenční závislost pozůstalých dětí na zemřelé vzhledem k jejich nízkému věku, nízký věk zemřelé, naprostá bezohlednost a lhostejnost pachatele, odůvodňuje mimořádné zvýšení relutární náhrady.

Dospěl-li odvolací soud po zohlednění všech kritérií, včetně úmyslného způsobení újmy, k závěru, že přiměřená a spravedlivá náhrada pro každého z pozůstalých činí 1 500 000 Kč, přičemž do této částky zahrnul i již poskytnutou částku 250 277 Kč podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, odpovídá jeho úvaha výjimečnosti situace v této věci a konkrétním zjištěným okolnostem a nelze mu v tomto směru vytknout žádné pochybení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).