Měníte zaměstnavatele, ale chcete mít záhy dovolenou. Jak na to?

Zaměstnanci přísluší podle nové úpravy dovolené v zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou jen a právě v případě skončení pracovního poměru. Čtěte více: Převod a proplacení dovolené: Nová pravidla, jak ji převést do dalšího roku

Jenže k čemu vám jsou peníze od dosavadního zaměstnavatele navíc, když u toho nového budete muset celé léto pracovat? Každý by raději čerpal dovolenou třeba hned v červenci již u nového zaměstnavatele, k němuž nastoupil. Je to možné?

Co se zbytkem dovolené? 

Zákoník práce umožňuje, aby jste si i v případě skončení (jednoho) pracovního poměru mohli za stanovených podmínek dovolenou, resp. její zbývající část, vyčerpat ve volnu, tedy až po skončení tohoto dosavadního pracovního poměru – již v dalším zaměstnání. Určení termínu dovolené, tedy doby, kdy bude čerpána, je však již plně v kompetenci nového zaměstnavatele, leda by šlo o loňskou dovolenou, kdy máte možnost si termín čerpání po 30. 6. následujícího roku určit sami. Ale nepředpokládáme, že byste se chtěli uvést zrovna tím, že si proti vůli zaměstnavatele budete vynucovat realizaci výjimky z pravidla, že dovolenou určuje zaměstnavatel. Čtěte více: Starou dovolenou si vyberete i bez šéfova souhlasu

Jak postupovat?

Změníte-li v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může vám nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou vám vzniklo právo u toho předchozího. A to za těchto podmínek:

• jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele (zaměstnanec tedy nemůže být k tomuto postupu nucen, vždy se tak může stát jen na jeho žádost) a
• jestliže se (oba) zúčastnění zaměstnavatelé dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo.

Je ovšem nutno zdůraznit, že převod dovolené k čerpání u nového zaměstnavatele přichází v úvahu jen tehdy, jde-li o změnu zaměstnání v průběhu kalendářního roku, nikoliv tedy na konci jednoho a na počátku následujícího roku. Jestliže tedy končíte pracovní poměr 31. 12. a nový začínáte od 1. 1. následujícího roku (resp. prvního pracovního dne tohoto kalendářního roku), pak podobnou dohodu nelze uzavřít.

Pracovní poměry musejí bezprostředně navazovat

Takový převod dovolené lze ale uskutečnit jen při bezprostředně (na skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele) navazujícím vzniku pracovního poměru u nového zaměstnavatele.

Klíčový je pojem „bezprostředně“. Je třeba jej vyložit tak, že mezi oběma pracovními poměry nesmí být žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů netrval. Pouze v případě, kdy mezi skončením jednoho pracovního poměru a vznikem druhého pracovního poměru jsou dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (zpravidla sobota a neděle) nebo svátek, lze takovou změnu zaměstnání považovat za bezprostředně na sebe navazující. 

Pokud by mezi dvěma pracovními poměry byl byť jen jeden jediný další den (mimo nepracovního dne – soboty, neděle nebo svátku), nešlo by o bezprostřední navázání pracovních poměrů. (Kupř. dobu, po kterou je zaměstnanec veden v evidenci na úřadu práce, nelze v žádném případě považovat za dobu „trvání“ či existence pracovního poměru.) 

Změna zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce

Poměrná část dovolené (náležející, pokud váš pracovní poměr netrval u zaměstnavatele nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku) vám přísluší v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok, též za kalendářní měsíc, v němž jste změnili zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. V takovém případě vám náleží poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.