Vyděděním nazýváme vyloučení nezdárných potomků z majetkového nástupnictví tak, aby nic nedostali, nebo dostali méně, než by jim mělo náležet. Už jsme si vydědění včetně důvodů probrali podrobně v článku Koho a z jakých důvodů můžete vydědit? A musíte přepsat starší vydědění?
Snad si tentokrát jen připomeňme, že vydědit lze jen potomky. Pokud nechcete, aby po vás dědil někdo jiný, třeba manželka nebo nějací příbuzní, tak jednoduše odkážete v závěti majetek někomu jinému. Pouze potomci jsou nepominutelnými dědici a pouze oni mohou být vyděděni.
Také jsme se již seznámili s dědickou nezpůsobilostí v textu Co nesmíte udělat, aby vám nebylo upřeno dědictví?
A pak jsme se také podívali na některé případy z praxe, které řešily soudy:
- Pomohl otci odejít z tohoto světa. Smí a bude po něm dědit, nebo ne?
- Vyhnul se vězení, ale o dědictví po matce přišel
Jaký je rozdíl mezi vyděděním a dědickou nezpůsobilostí?
Zatímco o vydědění rozhoduje sám zůstavitel, tedy ten, po němž se má dědit, dědická nezpůsobilost vyplývá ze zákona. Zákon určuje určité případy, kdy nelze dědit. Zůstavitel může zákonné pravidlo negovat, a to prominutím toho, čeho se potenciální dědic dopustil.
Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli. Zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul. (§ 1481 OZ)
Existují i jiné důvody pro vydědění, jak zjistíte, když se podíváte do § 1482 OZ, ale nám postačí pro tentokrát ty shora uvedené, které platí podle § 1481 OZ, protože se zabýváme a zužujeme si téma na kombinací dědické nezpůsobilosti a vydědění.
Důvodem k vydědění je dědická nezpůsobilost: Není to zbytečné?
Důvodů k vydědění je vícero. Probrali jsme si je podrobněji v článku Koho a z jakých důvodů můžete vydědit? A musíte přepsat starší vydědění?
Zvláštností ovšem je, že jedním z důvodů k vydědění je právě dědická nezpůsobilost. Nyní si možná říkáte, proč někoho vydědit z nějakých důvodů, když stejně zákon říká, že když jsou tyto důvody naplněny, tak potenciální dědic nesmí dědit. Nejde o chybu legislativců, opravdu je někdy smysluplné, aby byl někdo vyděděn právě proto, že nesmí dědit podle zákona, tedy proto, že jej zákon činí dědicky nezpůsobilým.
Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen. A takové vydědění má smysl. (§ 1646, odst. 2 OZ)
Když chce mít zůstavitel jistotu a chce, aby to měli dědici pohodlné
Čtěte také: Vydědění: Musí se dědici bát svých nových prohřešků a musí zůstavitelé přepisovat vydědění?
Až bude po smrti zůstavitele probíhat dědické řízení, mohou být lecjaké věci zapomenuty apod. Když ovšem zůstavitel někoho výslovně vydědí, budou prohřešky potenciálního dědice připomenuty v dědickém řízení, když se bude číst listina o vydědění. A ti, kdož mají opravdu dědit, budou mít snazší pozici. Nehledě na to, že podle závěru § 1481 OZ může zůstavitel potenciálnímu dědici závadné jednání prominout.
Pak mohou v praxi vzniknout pochybnosti, zda skutečně k prominutí došlo. Zda někdo je dědicky nezpůsobilý, nebo není. Dojde k soudními sporu a z majetku zůstavitele si ukrojí hlavně právníci a soudy. A to je škoda. Tomu může zůstavitel předejít, když vše připomene a nebude spoléhat jen na dědickou nezpůsobilost podle zákona a vše ještě umocní právě vyděděním.
Mohou dědit potomci potomků, tedy vnoučata?
I z dalšího důvodu je namístě, aby zůstavitel vydědil někoho, kdo je stejně dědicky nezpůsobilý. Jestliže jde o potomka-dítě zůstavitele, které je dědicky nezpůsobilé, tak potomci dědicky nezpůsobilého člověka nastupují do majetkového nástupnictví a dědí namísto dědicky nezpůsobilého.
Jinak řečeno dědická nezpůsobilost se týká jen toho, kdo se dopustil závadného jednání, a ne jeho potomků. Potomek toho, kdo je vyloučen z dědického práva (podle § 1483 věty první OZ), nastupuje při zákonné dědické posloupnosti na jeho místo, i když vyloučený přežije zůstavitele.
Jestliže je tedy potomek dědicky nezpůsobilý, pak potomci dědicky nezpůsobilého mohou nastoupit na jeho místo a dědí. A to i tehdy, pokud dědicky nezpůsobilý člověk zůstavitele (zemřelého, po němž se dědí) přežije, takže nejen tehdy, když v době smrti zůstavitele žijí už jen potomci (dědicky nezpůsobilého) potomka.
Avšak v případě vydědění platí podle § 1646 odst. 3 OZ, že jestliže vyděděný potomek přežije zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného. Zůstavitel však může projevit jinou vůli a uvést do závěti, že potomci vyděděného mají dědit.
Nedožije-li se však vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického. Pokud tedy vyděděný zemře dříve než zůstavitel, dědí potomci vyděděného, i když na ně zůstavitel zapomněl, resp. jejich situaci neřešil.
Vydědění konkurenta mohou dosáhnout i jiní dědici, i když to zůstavitel nenapsal
Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak připomínáme, že pokud zůstavitel použil jen některý z důvodů vydědění, v dědickém sporu lze prokázat vůči takovému dědici i jiný zákonný důvod vydědění.
Potvrdil to Nejvyšší soud ČR v rozsudku (ze dne 27. 9. 2019, spis. zn. 24 Cdo 1777/2019).
Více si přečtěte: O dědictví můžete přijít, i když se neprokázal důvod vydědění
Podle předchozího (zrušeného) občanského zákoníku takový postup (aby se takto jiní dědici zbavili konkurenta připomenutím i jiných důvodů k vydědění, než na které pamatoval a které uvedl samotný zůstavitel) možný nebyl.
Pokud tedy byl nepominutelný dědic úspěšný ve své obraně a podařilo se mu vyvrátit existenci důvodu vydědění, jenž zůstavitel uvedl v prohlášení o vydědění, nebyl vyděděn, i když by vůči němu bylo možné prokázat existenci i jiného zákonného důvodu vydědění.
Dnes ale zákon umožňuje větší bitvy o dědictví. Jestliže dojde k dědickému sporu, je soud v řízení zahájeném žalobou (podle § 170 zákona o zvláštních řízeních soudních) povinen zabývat se i takovými skutkovými okolnostmi relevantními pro naplnění důvodů vydědění uvedených v listině o vydědění, které nastaly i po jejím sepsání. Tedy i těmi, které zůstavitel neuvedl.
Dědici tak mají větší šanci vyšachovat konkurenta, který měl u zůstavitele vroubek. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu ČR (ze dne 28. 1. 2021, spis. zn. 24 Cdo 1820/2020).
ČLÁNKY DO MAILU