Hlavní navigace

Má být opakovaný přestupek trestným činem? A proč je vláda proti?

13. 10. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Odhalená krádež je trestným činem, až když hodnota ukradeného činí 10 000 Kč, jinak pouhým přestupkem. Má za třetí takovou „drobnou“ krádež hrozit vězení?

Poslanecká sněmovna bude záhy projednávat návrh zákona, který by měl prolomit nepsanou zásadu, že opakovaný přestupek není trestným činem. Mnozí lidé si myslí, že opakovaný přestupek se trestným činem stává. Je to však jen jedna z právních pověr jako třeba, že je omezen počet rozvodů manželství. Ne, žádné třikrát a dost neplatí. A delikventi moc dobře vědí, že je to pouhá pověra, že není pravda, že opakovaný přestupek je trestným činem. Ale může se to změnit.

Nedávno jsme vás informovali, že hranice tzv. škody nikoliv nepatrné se zvyšuje z 5000 Kč na 10 000 Kč, a proto se majetkové delikty nově – od 1. října 2020 – považují za trestný čin, až když škoda – např. hodnota odcizených (ukradených) věcí při krádeži –  dosáhne oné hranice deseti tisíc korun.

Pokud méně, jde o pouhý přestupek, který, pokud je odhalen, neprojednává soud, ale přestupková komise příslušného úřadu – a především nehrozí jako trest – trest odnětí svobody, ale mnohem méně přísné sankce!

Je tu však šance, aby recidivisté, kterým nestačilo, že je potrestal úřad a dál páchají „drobnou“ kriminální činnost opakovaně, a přitom si dávají pozor, aby nezpůsobili větší škodu než 10 000 Kč, tedy kupř. neukradli zboží v takové a vyšší ceně, přece jenom mohli být trestně stíháni. Poslanec Marian Jurečka oprášil starší lidovecké návrhy z dob minulých a navrhuje u vybraných deliktů znovu zásadu třikrát a dost. Za recidivu by u vybraných přestupků hrozilo trestní stíhání, trestní soud, a tedy i trest odnětí svobody.

Sčítaly by se přestupky za poslední 2 roky, to není přece žádný státní teror

Jde o formálně, legislativně-technicky poměrně jednoduchou novelu trestního zákona. Za definici základní skutkové podstaty trestného činu

by se doplnilo ust. odst. 2 (resp. v případě poškození cizí věci odst. 3) určující, že stejně (jako za spáchání uvedených trestných činů dle uvedených ustanovení trestního zákona) bude potrestán i ten, kdo by spáchal obdobné jednání, avšak mající jinak znaky přestupku a za takové jednání spáchané úmyslně mu byl v posledních dvou letech nejméně dvakrát uložen správní trest.

Trestná by tedy byla toliko úmyslná jednání, jestliže jde o recidivu, a to až 3. a další skutek spáchaný za dobu posledních 2 let. Takže třetí stejný přestupek (nezapomeňme, že jen krádež, zpronevěra, podvod, poškození cizí věci a výtržnictví) by se stával trestným činem. Není to dobrý nápad, jak potlačit recidivu drobné kriminální činnosti? Slovo drobné dáváme do uvozovek, protože ukradené zboží v obchodě, ale třeba i někomu na zahradě či v garáži, v hodnotě 9000 Kč nepředstavují pro poškozeného žádné drobné.

Proč je vláda proti

Jenže takováhle změna trestání kriminality asi neprojde. Vláda je totiž proti. Argumentuje tím, že v případě recidivy při spáchání přestupků lze nově ukládat vyšší správní tresty. To je pravda, ale správními tresty, které lze v přestupkovém řízení uložit, jsou pouze: a) napomenutí, b) pokuty, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, e) zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Nikoliv trest odnětí svobody.

Kdo se nebojí vězení?

A trest odnětí svobody je opravdu značnou hrozbou, aspoň pro většinu lidí. Málokdo si přeje být zavřen do věznice, skončit v kriminále. Domnívám se proto, že změna by měla významný odstrašující účinek na pachatele přestupků recidivisty. Vláda se bojí přeplnění věznic, to je pochopitelné, není dost peněz na jejich provoz, natož na ubytování, obživu a ostrahu více odsouzených vězňů, o tom ostatně, ať si vláda říká, co chce, svědčí nedávné změny trestních předpisů, podle nichž lze na místo trestu odnětí svobody ukládat častěji peněžité tresty. Odsouzené lze dříve a snadněji propouštět na podmínku, jak už jsme psali v tomto článku.

Jenomže trestní stíhání za uvedené trestné činy automaticky neznamená, že pachatel skončí ve vězení, že delikventovi bude udělen trest odnětí svobody, ale ta hrozba, že by mohl, je podle mého názoru významná. Dále vláda namítá, že návrh zákona jde proti trendu dekriminalizace. Tak to raději nebudu šířeji komentovat, protože by mi to neprošlo, napsal bych něco hodně nekorektního – podle mého názoru má totiž za zločin následovat trest. (Prosím laskavého čtenáře, aby mne nechytal za slovo, parafrázuji Dostojevského, moc dobře vím, že český trestní zákoník rozlišuje přečin a zločin a my ve smyslu pravidel trestního zákoníku hovoříme o přečinech, a proto je slovo zločin uvedeno v uvozovkách… z hlediska nikoliv právní definice, ale jazykového, morálního je i přečin zločinem.)

Výchovná opatření mají přijít zavčasu

Vláda varuje, že nová pravidla mohla negativně dopadnout na mladistvé pachatele. Nechápu, co je na tom špatného, je přeci lepší, když někdo, kdo má sklony ke kriminalitě, dostane lekci jako mladý. Co dodat? Snad jen úsloví: Ohýbaj ma, mamko, zakiaľ som ja Janko, keď ja budem Jano, nezohneš ma, mamo…

Dále vláda ve svém negativním stanovisku k návrhu zákona připomíná, jak už jsme si připomenuli i my na úvod článku, že nedávno byla definována škoda nikoliv nepatrná  nově částkou 10 000 Kč u majetkových deliktů a až od této částky se jedná o trestný čin. Jenže tohle vnímám nikoliv jako argument proti, ale právě pro – pro trestní postih přestupkové recidivy.

 uplatnovani-dph-v-roce2021

Když je taková benevolence z pohledu výše způsobené škody, tak ať není při opakování deliktů. Nadto – vždyť trestnímu stíhání budou muset předcházet hned dvě přestupková řízení. Trestně stíháni by za nových uvolněných podmínek, pokud jde o výši škody, a zpřísněných, pokud jde o recidivu, by byli až ti, kterým nestačila nejméně dvě varování, nejméně dvě potrestání v přestupkovém řízení. A když budou mimo trestní proces nadále nově procházet majetkové delikty se škodou do 10 000 Kč, to zase není tak málo peněz, tak proč by neměly být trestně stíhány takové delikty, pokud je někdo páchá opakovaně?

Pachatelé – odsouzení přece nepůjdou do koncentráku nebo do gulagu

No a nakonec vláda uvádí, že navrhovaný přístup trestního postihu přestupkové recidivy pachatele stejně neodradí. Aha, takže necháme delikventy páchat jejich činnost a budeme se na ně usmívat? A co by je tedy odradilo? Sekání rukou zlodějům jako ve středověku, nebo snad koncentráky nebo gulagy? Není přece jenom lepší stíhat u vybraných přestupků jejich recidivu jako trestný čin v prostředí poměrně liberálního soudnictví?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).