Hlavní navigace

Zločin a peníze: Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo odnětí svobody

 Autor: isifa.com
Místo vězení budou odsouzení častěji platit peněžité tresty. Hranice pro trestnost majetkového deliktu se zvyšuje z 5000 Kč na 10 000 Kč. Krádeží tedy bude nově až odcizení věcí dvojnásobně drahých. Novela trestních předpisů je hodně o penězích. Co přináší?
Tomáš Zilvar 23. 7. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Po Poslanecké sněmovně schválil návrh zákona novelizujícího trestní zákon a trestní řád 22. července 2020 také Senát. Zákon nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Na jeho základě zřejmě budou mnohem častěji ukládány peněžité tresty místo trestu odnětí svobody ve vězení. V této souvislosti se nově upravuje přepočet nezaplaceného peněžitého trestu na trest odnětí svobody.

Dohoda o vině a trestu i u závažných zločinů

Rozšiřuje se též možnost sjednání dohody o vině a trestu. Dohodu o vině a trestu bude možné uzavřít ohledně všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných trestných činů, což dosud znění § 175a odst. 8 trestního řádu zakazovalo. To by pochopitelně mělo vést k rozšíření možnosti uzavírání dohod o vině a trestu, které urychlí trestní řízení, což je cílem předkladatelů změny.

Dohoda o vině a trestu i bez advokáta

Ovšem už nebude platit, že dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obviněným za přítomnosti obhájce. To bude nově platit (175a odst. 3 TŘ), jen jde-li o případ nutné obhajoby. Ruší se § 36 odst. 1 písm. d) TŘ o tom, že obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení při sjednávání dohody o vině a trestu. Dohodu o vině a trestu sice kontroluje soud, ale možnost sjednávání dohody bez přítomnosti obhájce považuji za chybu a značné riziko pro obviněné, obžalované. A rozhodně to nikomu nedoporučuji.

Uvažme, kolik chyb lidé učiní při sjednávání běžných občanskoprávních, obchodních – prostě komerčních smluv, třeba o úvěru, zápůjčce, koupi nemovitosti – sjednání dohody o vině a trestu, její uzavření třeba pod psychickým tlakem, a pod ním je snad každý obžalovaný kromě fotbalového bosse Miroslava Pelty (který bere obžalobu se značnou dávkou humoru), může posléze někoho hodně mrzet a taková dohoda může mít závažnější negativní následky než soukromoprávní smlouva. Bohužel se mi nepodařilo, když jsem se účastnil jako poradce legislativní činnosti, zabránit uvedené změně.

Podmíněné propuštění po výkonu třetiny délky trestu za zvlášť závažný zločin

Novinkou bude také benevolentnější úprava podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Doposud platí a i nadále bude platit, že soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností, prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život, nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a to za podmínky, že odsouzený vykonal alespoň polovinu (soudem) uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta republiky zmírněného trestu odnětí svobody (§ 88 odst. 1 písm. a) TŘ).

Odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a není recidivistou, tedy dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, může být propuštěn za uvedených podmínek už po vykonání třetiny uloženého nebo prezidentem republiky zmírněného trestu odnětí svobody (§ 88 odst. 1 písm. b) Trestního zákona). Zvlášť závažnými zločiny jsou přitom ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

Odsouzený za zvlášť závažný zločin tedy dosud může být podmíněně propuštěn až po vykonání alespoň poloviny trestu odnětí svobody. Nově bude moci být propuštěn po vykonání třetiny trestu odnětí svobody i ten, kdo byl odsouzen za zvlášť závažný zločin s výjimkou trestného činu,

  • kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čin zabití (podle § 141 odst. 1 trestního zákona),
  • kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdraví,
  • jehož znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítěti,
  • který spáchal jako člen organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině (ust. § 361 trestního zákona),
  • který spáchal v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a trestního zákona), financování terorismu (§ 312d trestního zákona), podpory a propagace terorismu (§ 312e odst. 3 trestního zákona) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f trestního zákona), nebo
  • který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté zvláštní části trestního zákona, tedy trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (např. znásilnění), trestný čin obecně nebezpečný (např. obecné ohrožení, nedovolené ozbrojování), trestný čin proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci (např. vlastizrada, rozvracení republiky, teroristické činy aj.), trestný čin vojenský nebo trestný čin proti lidskosti, míru nebo válečný trestný čin (např. genocidium, trestný čin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka).

Delší promlčecí doba např. u vraždy a privatizačních trestných činů

Součástí zákona je i schválený pozměňovací návrh komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který prodlužuje z 20 na 30 let promlčecí lhůtu u závažných zločinů, včetně trestných činů týkajících se privatizace. (To se dříve nepodařilo KSČM prosadit jako samostatnou novelu trestního zákona.) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež nově činí 30 let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu (§ 34 odst. 1 písm. a) Trestního zákona).

Výjimečným trestem se přitom rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí.

Benevolentněji ke krádežím a majetkovým deliktům

​Součástí změn je také schválený pozměňovací návrh Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, který mimo jiné zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu. Stanoví se, že jako trestný čin – třeba krádeže – se budou posuzovat majetkové delikty od škody 10 000 Kč místo současných 5000 Kč.

Pod tuto hranici jsou majetkové delikty toliko přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské přestupkové komise jejich úřadů (radnic). Novela zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Podařilo se tak do právního řádu prosadit to, co se před časem nezdařilo skupině poslanců, jak jsme vás o tom informovali – a i vy čtenáři jste se připojili k naší redakční kritice návrhu. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší, nejzávažnější majetkovou kriminalitu, bude začínat na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.

KL20

Připustil bych změnu všech ostatních částek (v ust. § 138 odst. 1 trestního zákona), jen ne té nejnižší, tedy z 5 na 10 tisíc korun, která se týká definice škody nikoliv nepatrné. Účastnil jsem se, jak už bylo uvedeno, jako legislativní poradce jedné parlamentní politické strany přípravy zákona a tuto skutečnost jsem kritizoval, nepodařilo se mi však přesvědčit poslance k podání kompromisního pozměňovacího návrhu, aby se tedy, když už to musí být, změnily příslušné hranice hodnoty škody s výjimkou té základní (škody nikoliv nepatrné), od níž se odvíjí trestnost skutku a nejde o přestupek.

Novou úpravu výše škody a problematiku zejména krádeží si rozebereme v samostatném pokračování. Ostatně nedávno se k této otázce vyjadřoval i Ústavní soud. A kupříkladu ohledně trestného činu krádeže panuje mnoho omylů, tak se na vše podíváme podrobněji.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).