Hlavní navigace

Komentář: Nižší zdanění práce by pomohlo i ekologii

Autor: Depositphotos
Vladimír Kutálek

Nebylo by efektivnější zrušit nejrůznější dotace a z uspořených peněz snížit nebo úplně zrušit daň z příjmů? Vysoké zdanění práce podporuje neekologickou velkovýrobu.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V první části textu o daních a ekologii jsme se podívali na některé „ekologické“ daně kolem aut. Ve druhé části rozebereme zdanění lidské práce. 

Zdaněním lidské práce je to, které zaměstnanec vidí na své výplatní pásce, ale i to, které za něj odvádí zaměstnavatel. Zdaněním lidské práce myslím jak daň z příjmů, tak tzv. pojištění – zdravotní a sociální. Ve výsledku jsou především služby znevýhodněny zdaněním lidské práce, touto souhrnnou daní ve výši cca 50 procent (záleží na výši příjmu, výši využívaných odpočitatelných položek atp.).

Čím víc je daná služba (nebo i produkt) založena na lidské práci, tím víc se projevuje zdanění lidské práce na jeho relativní konkurenceschopnosti s ostatními službami. Čím víc je daná služba či produkt založen na robotizaci, mechanizaci, automatizaci (nemluvě o masovém mezinárodním obchodu), tím menší část jeho výsledné ceny má na svědomí cena lidské práce včetně zdanění lidské práce.

Zákazník si vybírá dle ceny. A mnohdy ten výběr je mezi službou nebo produktem. Například: mám si koupit vrtačku a sám si přidělat poličku, nebo si zavolat řemeslníka, který mi ji přidělá? Mám si koupit nové auto, nebo opravit stávající? Koupit pračku, nebo opravit stávající? Koupit robota na vysávání/mytí, nebo platit si uklízečku? Koupit samoobslužné pokladny, nebo zaměstnat pokladní? Koupit další auto, nebo využívat MHD, carsharing, taxi? Dle mě druhá volba je mnohdy více ekologická, protože místo (neekologické) výroby výrobku využívá víc (ekologickou) lidskou sílu.

Když si představím komplexní systém služeb a výrobků, vychází mi z toho, že zdanění lidské práce má velmi výrazný vliv na cenu výsledných produktů, především těch více založených na službách. Za to např. DPH je víceméně neutrální k službám a produktům. Tedy na to, jestli si pořídím nový výrobek, který je dělán hromadně, na čím dál víc automatizovaných a robotizovaných linkách, nebo jestli se rozhodnu stávající produkt spíše opravit.

Oprava je výrazně více založena na individuálním přístupu k výrobku, potřebných náhradních dílů, individuální diagnostice, individuální opravě, tj. výrazně více na lidské síle podléhající dani z příjmu. A navíc ve většině případů založené na místní ekonomice, místní lidské práci. Má vliv na to, jestli se použije nově vytěžená surovina, nebo se recykluje stávající (u recyklace je také automatizace, ale relativně méně než u těžení nové suroviny, tedy opět relativní znevýhodnění zdaněním lidské práce), a opět jestli se využije místní ekonomika, nebo vzdálenější ekonomika.

Pokud vezmeme za předpoklad, že externality dopravy (především té lodní a letecké, protože používají paliva nezatížená spotřební daní) nejsou dobře zahrnuty v ceně výrobků, tak opět má daň z příjmu relativní vliv na to, jestli se lidé rozhodnou pro vzdáleného výrobce v Asii (kde je relativně levnější z velké vzdálenosti dovést z jednoho místa velké množství výrobků) než od mnoha místních drobnějších výrobců, i když výrazně blíže. Nemluvě o výhodách velikosti výroby na náklady na reklamu, výrobu atd. 

Předchozí odstavce neznamenají, že brojím proti automatizaci, robotizaci, hromadné výrobě. Naopak. Tyto tendence zvyšují pokrok, blahobyt. Otázkou je míra jejich podpory, resp. znevýhodnění lidské práce. Je opravdu vhodné znevýhodňovat zdaněním lidské práce služby a výrobu, které jsou více založené na místní lidské práci?

Ještě jednou připomínám, že zdaněním lidské práce myslím daň z příjmů a tzv. pojištění – zdravotní a sociální. Obě ostatní daně vyžadují komplexnější úpravy (přejít na skutečné pojištění s možností individuálních variant a způsobu pojištění) a změnu myšlení, proto se dále zaměřuji především na daň z příjmu fyzických osob. 

Režie s výběrem daní z příjmů spojená není malá. A to nejen ta na první pohled viditelná – platy úředníků, kteří se na finančním úřadu zabývají touto daní – ale zvláště ta méně viditelná především u živnostníků a malých firem – čas strávený rozlišováním daňových a nedaňových výdajů, poštovné s posíláním dokladů mezi účastníky či různá potvrzení, v mnoha případech i čas evidence příjmových i výdajových dokladů, když pro sebe žádné účetnictví nepotřebuje, resp. i vypisování různých účetních dokladů, když je ani jedna stran k ničemu jinému nepotřebuje. 

Nejde jen o ty vydané peníze a čas, jde více o to, na co by tyto peníze mohly být využity a co by tyto peníze přinesly např. v podnikání. A co by tento podnikatel za ten čas strávený s touto byrokracií mohl udělat ve svém oboru. Navíc zesílené tím, že pokud někdo podniká, pravděpodobně je ve svém oboru dobrý, tj. rychlejší, zručnější než minimálně průměrný člověk.

Ale rozhodně to neznamená, spíše naopak, že je stejně dobrý i v nechtěné byrokracii pro stát. Naopak mnohdy to některé odradí, raději vůbec nepodnikají a máme o to nižší dostupnost řemeslníků. Tedy když takový řemeslník je nucen věnovat hodinu své práce dokladům, místo té hodiny by byl schopen zastat práci třeba dvou hodin průměrného člověka ve své profesi, nemluvě o kvalitě této práce. 

Výši vybrané daně z příjmu srovnejme s výší podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (nepromyšlené zvýhodnění jedné technologie na úkor ostatních bez ověření ekologických následků takového zvýhodnění, a to na dobu 20 let). S různorodou podporou „ekologických“ projektů (především bionafta, biolíh), které v souhrnu dají obrovskou částku a jejich skutečný ekologický vliv je minimálně sporný, ne-li přímo záporný. Nebo obecně s dotacemi „vybraných“ jedinců a firem, které už ne tak viditelně nevybrané jedince a firmy znevýhodňují, mnohdy až ke krachu. 

Co myslíte, je lepší dotacemi podporovat různorodé „ekologické“ projekty, k tomu navíc přemýšlet nad definicí robota a jak ho zdanit, nebo cíleně začít přestat znevýhodňovat lidskou práci, a navíc lidskou práci poplatníků v ČR? Je lepší „vybrané“ jedince a firmy a dotovat a pak se divit, co všechno a kdo byl podpořen?

tipli

Pro snižování zdanění lidské práce jsou jen pravicové strany (či přímo zrušení daně z příjmů fyzických osob navržené stranou Svobodných), a to ne všechny aktivně a ne (i) strany ekologicky zaměřené, jako např. Zelení. Pro snížení či zrušení daně z příjmů nejsou ani strany řekněme národnostně zaměřené. Obrovské množství financí se doslova vyhazuje na velmi problematické dotace všeho možného s otřesnou efektivitou a různorodých osobností.

Není lepší zrušit dotace a snížit, nebo úplně zrušit daň z příjmů? Mohli bychom pak využívat výhody z obou těchto kroků.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).