Hlavní navigace

Kdo platí vaši lékařskou prohlídku při vstupu do zaměstnání? Nová pravidla jsou výhodnější

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Od listopadu 2017 fungují nová pravidla, se kterými firmy přišly o možnost přenášet náklady na prohlídku na zaměstnance. Do kdy musí prohlídka proběhnout? Projděte si detaily.

Doba čtení: 5 minut

Když se chystáte do nové práce, musíte projít lékařskou prohlídkou, kterou vám zajistí zaměstnavatel. Postupuje se tak vždy před vznikem pracovního poměru nebo pracovně-právního vztahu založeného dohodou o práci konané mimo pracovní poměr.

Jestliže máte pracovat „jen“ na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, je prohlídka povinná, pokud je práce právními předpisy označena za rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny speciálními – hygienickými nebo třeba bezpečnostními – předpisy.

Nicméně zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat, i když nejde o práci rizikovou, má-li pochybnosti o vaší zdravotní způsobilosti jako osoby ucházející se o práci.

Jenže vstupní prohlídka něco stojí, není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Vždy vznikaly dohady, kdo a kdy ji má zaplatit, tak se podívejme, co na to zákon, u něhož navíc došlo ke změně od 1. 11. 2017. Od té doby jsou pravidla pro zaměstnance výhodnější.

Dosavadní praxe

Ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, říkalo do 31. 10. 2017 složitě tohle: Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. To však neplatí, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak. 

Jak to tedy vypadalo v praxi? Jestliže uchazeč o zaměstnání absolvoval vstupní lékařskou prohlídku, ale následně s ním nebyl uzavřen pracovní poměr nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, a to především z důvodu, že nebyl shledán zdravotně způsobilým pro výkon práce, musel si náklady na vstupní lékařskou prohlídku uhradit sám.

Tak tomu ale nebylo, pokud zvláštní právní předpis uložil úhradu zaměstnavateli. Šlo například o zaměstnance pracující v noci (tedy v době mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní) nebo mladistvé zaměstnance do osmnácti let. Zaměstnavatel rovněž hradil prohlídku, pokud se k tomu předem zavázal.

V případě, že pracovněprávní vztah mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem vznikl, byl povinen uhradit náklady na vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel. Tuto povinnost ale neměl, pokud zvláštní právní předpis stanovil jinak nebo se zaměstnavatel s uchazečem o zaměstnání předem nebo i následně dohodl jinak, tedy že prohlídku zaplatí sám zaměstnanec a této dohodě nebránil jiný právní předpis (jako ve zmíněném případě u zaměstnanců pracujících v noci a zaměstnanců mladistvých).

Tři druhy dohod

Lze tedy říci, že pokud se uchazeč o zaměstnání nenechal přimět k dohodě, že si náklady na vstupní lékařskou prohlídku bude hradit sám, pak ji, jestliže byl přijat do práce, hradil zaměstnavatel.

Zaměstnavatelům se ale mnohdy prohlídky hradit nechtělo, a tak se často dohodl kompromis v podobě dohody, že prohlídku uhradí zaměstnanec a po uplynutí zkušební doby, pokud v ní pracovní poměr neskončí, náklady na prohlídku proplatí zaměstnavatel zaměstnanci, jinak zůstanou na bedrech zaměstnance.

Nekompromisní zaměstnavatelé uzavírali dohody, že zaměstnanec uhradí vstupní prohlídku, i když bude přijat do práce, vždy (bez ohledu na to, zda skončí, nebo neskončí pracovní poměr zrušením ve zkušební době), pokud jim to nebylo vysloveně zakázáno s osobami ucházejícími se o práci v noci nebo mladistvými zaměstnanci. A velkorysí zaměstnavatelé nabízeli naopak dohodu, že uhradí náklady na prohlídku vždy, tedy i když zaměstnanec do práce přijat nebude.

Platíte jen, když nenastoupíte

Od 1. 11. 2017 má zákon v ustanovení § 59 odst. 2 nová pravidla: Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.

Tato pravidla se ale nepoužijí, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu anebo stanoví-li právní předpis jinak.

Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

Zaměstnavatelé tedy přišli o možnost přenášet náklady na prohlídku na zaměstnance. A pravidla se dají shrnout takto:

diners_2.3.

  1. Bude-li uzavřen pracovněprávní vztah, náklady na vstupní prohlídku hradí zaměstnavatel vždy. (Nemá možnost se dohodnout ani na tom, že ji uhradí, až pokud se zaměstnanec osvědčí ve zkušební době.)
  2. Není-li uzavřen pracovněprávní vztah, platí prohlídku uchazeč o zaměstnání, leda by se se zaměstnavatelem dokázal dohodnout, že ten ji zaplatí i v tomto případě. Jde-li ale o prohlídku ohledně práce v noci, musí ji zaměstnavatel uhradit vždy, i když zaměstnanec do práce přijat nebude.

Nejdřív prohlídka, až pak smlouva?

Do 31. 10. 2017 musela prohlídka proběhnout před uzavřením pracovní smlouvy (jmenováním na vedoucí místo nebo uzavřením dohody, pokud byla prohlídka vyžadována předpisy), nyní postačuje, když se prohlídka uskuteční před vznikem pracovního poměru nebo pracovněprávního vztahu na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Jenže pracovní poměr vzniká mnohdy později, než se uzavírá, pokud nepodepisujete smlouvu až první pracovní den, ale již dopředu, s odloženým nástupem do práce, a to až dnem, který byl sjednán právě v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

Zaměstnavatelé proto asi raději setrvají u dosavadního načasování prohlídky (nebo budou podmiňovat vznik pracovního poměru úspěšností vstupní prohlídky), protože pokud byste prohlídkou neprošli, riskují zbytečné administrativně organizační komplikace. A také by vám museli náklady na prohlídku hradit vždy, i když nejste pro práci zdravotně způsobilí. Protože rozhodující pro to, kdo hradí prohlídku, není vznik pracovního poměru, ale jeho uzavření, tedy již uzavření smlouvy, takže pokud s vámi uzavřeli smlouvu před neúspěšnou zdravotní prohlídkou, museli by ji i tak zaplatit.

Našli jste v článku chybu?