V nových členských státech jsou výdaje ze jídlo vyšší
Ve všech deseti nových členských státech EU mají domácnosti mnohem vyšší náklady na jídlo než v ostatních členských zemích. Hlavní důvod je ten, že ceny základních potravin jsou v nových členských zemích sice přibližně dvakrát levnější, ale platy jsou nižší více než trojnásobně (většinou i více).
| Země | Měsíční výdaje na jídlo (v eurech) |
Měsíční výdaje na jídlo (v % z průměrné mzdy) |
|---|---|---|
| Belgie | 365 EUR | 13,3 % |
| Česko | 103 EUR | 22,8 % |
| Dánsko | 453 EUR | 13,0 % |
| Estonsko | 104 EUR | 28,9 % |
| Finsko | 268 EUR | 12,7 % |
| Irsko | 330 EUR | 13,0 % |
| Itálie | 305 EUR | 14,6 % |
| Kypr | 221 EUR | 17,8 % |
| Litva | 113 EUR | 35,8 % |
| Lotyšsko | 98 EUR | 33,3 % |
| Maďarsko | 116 EUR | 34,0 % |
| Německo | 326 EUR | 11,8 % |
| Nizozemí | 266 EUR | 11,6 % |
| Polsko | 161 EUR | 31,0 % |
| Portugalsko | 124 EUR | 19,3 % |
| Rakousko | 243 EUR | 12,5 % |
| Slovensko | 95 EUR | 24,3 % |
| Slovinsko | 193 EUR | 20,3 % |
| Španělsko | 190 EUR | 15,4 % |
| Velká Británie | 261 EUR | 9,6 % |
Zdroj: Eurostat yearbook 2003 – the statistical guide to Europe
Pro lepší porovnání výdajů domácností za jídlo jsme si je uvedli v druhém sloupci naší tabulky v procentech. Jak vidíme z přiložené tabulky, nejvyšší měsíční výdaje na jídlo jsou v Maďarsku (34,0 %), Litvě (35,8 %) a Lotyšsku (33,3 %). Naopak nejméně ze svého rozpočtu utratí za jídlo ve Velké Británii (9,6 %), v Nizozemí (11,6 %) a v Německu (11,8 %).
Dánové utratí za jídlo měsíčně 453 euro
Jestliže výdaje Evropanů uvedeme v eurech, tak absolutně nejvíce „projí“ Dánové (453 euro), Belgičané (365 euro) a Němci (326 euro). Nejméně potom Slováci (95 euro) a Lotyši (98 euro).
Mnoho občanů v nových deseti členských zemích Evropské unie vlastní zahrádku nebo nějaké drobné hospodářství a kupuje méně ovoce, zeleniny či masa oproti západním zemím.
Pečivo je nejdražší ve Skandinávii (trojnásobně dražší než v Česku), naopak nejlevnější je u nás a na Slovensku, kde jeho cena není ani poloviční oproti průměru EU.
Cena masa je nejvyšší v Dánsku, Německu a Francii (dvojnásobně dražší než v Česku), nejlevnější maso je naopak v České republice, Slovensku a v Polsku. U cen masa jsou přitom nejmenší cenové rozdíly.
Ceny mléčných výrobků jsou v zemích Evropské unie téměř shodné. Nejdražší jsou překvapivě mléčné výrobky v Itálii, kde jsou jinak ceny jídla a pití jedny z nejnižších.
Ovoce je nejdražší v Lucembursku (přitom ostatní ceny jsou zde nižší než v ostatních zemích) a Irsku, poměrně levné je v Portugalsku a Řecku. Ovoce je v porovnání s ostatními druhy jídla drahé i v nových deseti členských státech.
Nejméně obézních je v Nizozemí
Lidské tělo je mnohem zdravější, výkonnější a lépe vypadá, když si udržuje správnou váhu. Optimální váha závisí na věku, pohlaví a velikosti člověka. V Evropské unii je více obézních mužů než žen a naopak více žen než mužů vážících velmi málo.
Body Mass Index (BMI) slouží expertům ke zjištění obezity, stačí znát pouze výšku a váhu. BMI index zjistíme, když naši hmotnost (v kg) vydělíme naší výškou (v metrech) na druhou.
| Země | Příliš nízká váha | Nízká váha | Normální váha | Nadměrná váha | Silná obezita | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | Muži | Ženy | |
| EU | 0,9 | 3 | 4 | 11,6 | 69,5 | 64,6 | 19,5 | 14,4 | 6,1 | 6,9 |
| Belgie | 1,9 | 4,8 | 6,2 | 10,8 | 69,2 | 66,3 | 16,1 | 9,8 | 6,5 | 8,3 |
| Dánsko | 0,4 | 2,8 | 2,7 | 15,3 | 74,6 | 65,5 | 16,9 | 9,5 | 5,4 | 6,8 |
| Německo | 0,4 | 1,9 | 1,8 | 8,9 | 69,1 | 71,1 | 23,2 | 15,1 | 5,4 | 3,8 |
| Řecko | 0,6 | 1,9 | 3 | 10,4 | 61 | 55,7 | 26,7 | 17,8 | 8,7 | 13 |
| Španělsko | 0,9 | 3,4 | 4 | 12,3 | 63 | 62,1 | 24,2 | 15,7 | 7,8 | 6,2 |
| Francie | 0,6 | 4,6 | 5,4 | 20,5 | 72,9 | 59,7 | 16,5 | 10,4 | 4,6 | 4,4 |
| Irsko | 0,4 | 3,1 | 5,1 | 11,3 | 74,5 | 69,3 | 15,6 | 10,5 | 4,4 | 6 |
| Itálie | 0,4 | 4,6 | 4,5 | 15,2 | 75,3 | 61,8 | 15,4 | 13,4 | 4,3 | 5,4 |
| Lucembursko | 1,1 | 5,4 | 5,2 | 16,8 | 62,6 | 58,9 | 22,6 | 12,2 | 8,5 | 7,1 |
| Nizozemí | 0,8 | 2,7 | 6,9 | 8,9 | 74,9 | 68,2 | 14,4 | 14,4 | 2,9 | 6,8 |
| Rakousko | 1,3 | 2,7 | 2,6 | 11,4 | 69,8 | 66 | 20,4 | 15,6 | 5,9 | 6 |
| Portugalsko | 1,2 | 2,4 | 3,4 | 9,2 | 70,7 | 61,7 | 16,7 | 21,2 | 7,9 | 9,4 |
| Finsko | 0,4 | 3,2 | 4,4 | 8,2 | 68,3 | 64,2 | 18,3 | 17,6 | 8,6 | 8,2 |
| Švédsko | 0,6 | 2,3 | 4,3 | 11,1 | 68,1 | 68,7 | 22,2 | 13,8 | 4,9 | 3,8 |
| Velká Británie | 2,1 | 2,3 | 2,8 | 9,8 | 65,6 | 62 | 21,4 | 17,8 | 8,1 | 10,1 |
- Jednotlivé údaje v tabulce jsou vždy zaokrouhleny, součet všech mužů či žen jednotlivého státu nemusí tedy dávat 100 %
- BMI mezi 20 a 26 je normální. BMI mezi 18 až 20 mají dotyční lidé nízkou hmotnost, pod 18 velmi nízkou hmotnost. Osoba mající BMI mezi 27 a 30 má nadměrnou hmotnost a nad 30 je silně obézní.
Většina občanů Evropské unie – 70 % mužů a 65 % žen má normální BMI. Současně z následující tabulky můžeme vyčíst, že 26 % mužů a přibližně 21 % žen mají nadváhu až obezitu.
Mezi jednotlivými členskými státy jsou samozřejmě rozdíly. Nejvíce mužů majících nadváhu je v Řecku (35 %), ve Španělsku (32 %), v Lucembursku (31 %) a ve Velké Británii (30 %). Naproti tomu v Nizozemí pouze 17 %. U žen je nadměrnou váhou postiženo 31 % Řekyň a Portugalek, nejméně Francouzek (15 %) a Dánek (16 %).
Dlouhotrvající obezita vážně poškozuje zdraví. Značně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice, cukrovky, některých nádorů, bolestí zad a křečových žil.
ČLÁNKY DO MAILU