Hlavní navigace

Jak to mají poslanci během nemoci s platem a nemocenským?

14. 10. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Poslanec se z jednání parlamentu může omluvit v podstatě z jakéhokoliv důvodu a pak pobírá svůj plný plat. Co když si ale poctivě vezme neschopenku? Na jak vysoké zabezpečení a nemocenské dávky má potom nárok?

Poslanci mají výhodu, že nejsou zaměstnanci, a nemusejí proto omlouvat svou nepřítomnost na zasedání příslušným dokladem (v případě nemoci tzv. neschopenkou od ošetřujícího lékaře).

Prostě nemohou dostat výpověď nebo s nimi nemůže být zrušen pracovní poměr pro neomluvenou absenci jako se zaměstnanci.

Poslanci se mohou sami z jakéhokoliv důvodu omluvit. A tak je nejen Jednací řád Poslanecké sněmovny (zákon č. 90/1995 Sb.), natož zákoník práce, nenutí, aby se v případě pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz podrobili režimu práce neschopného zaměstnance, ačkoliv pro účely nemocenského pojištění se na poslance vztahují stejná pravidla jako na zaměstnance.

Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Sněmovny nebo jejího orgánu, omluví se předsedovi toho orgánu, o jehož jednání jde. (§ 9 odst. 3 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny)

Po zahájení schůze Sněmovny nebo jejího orgánu oznámí předsedající jména poslanců, kteří požádali o omluvení neúčasti na jednání. Kdo sleduje televizní přenosy z jednání Poslanecké sněmovny, určitě zaznamenal čtení seznamu nepřítomných poslanců ze strany předsedajícího schůze pléna Poslanecké sněmovny. (§ 9 odst. 3 Jednacího řádu)

Prvních 14 dnů místo náhrady mzdy 60 % platu a pak nemocenské jako zaměstnanec

Poslanci se mohou omluvit v podstatě z jakéhokoliv důvodu – pracovního, osobního, rodinného, zdravotního. Nicméně někdy může veřejnost, voliči, tedy veřejné mínění, nebo politická strana, jíž je poslanec členem, poslance donutit, aby si neschopenku vzali a podrobili se režimu dočasně práce neschopného zaměstnance.

Někdy může poslance přinutit i úřední rozhodnutí. Tak tomu bylo v době protikoronavirových opatření, když byla jednotlivým poslancům nařízena karanténa. Pak tedy nemohli pobírat plný plat, ale jen snížený plat ve výši, jak si ji dneska vysvětlíme.

Pokud skutečně poslanec požádá v případě uznání pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu o neschopenku, pak se postupuje podle § 34 odst. 4 věty poslední zákona č. 236/1995 Sb., o platech představitelů státní moci. Poslanci mají nárok v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény na plat, a to za každý kalendářní den ve snížené výši, která odpovídá 60 % jedné třicetiny platu.

Příklad dávek z poslaneckého platu

Ani poslanci tak nemají nárok na 100% plat nebo jeho náhradu či 100% nemocenské, to jedině v případě pracovního úrazu, podobně jako má na dorovnání příjmu právo zaměstnanec. (Více: Při pracovním úrazu musí dorovnat ztrátu příjmu a uhradit věcnou škodu. Na co máte nárok?)

Výši platu a nemocenských dávek poslanců si přiblížíme na příkladu místopředsedy výboru. Ostatně takových místopředsedů výborů je a bývá hodně, zdaleka totiž nebývá místopředsedou výboru jen jedna či dvě osoby, ale třeba jde i o sedm lidí. Vyplývá to z konstrukce poslaneckého platu, protože výkon funkce navyšuje výši platu.

Místopředseda výboru Poslanecké sněmovny pobírá plat ve výši základního koeficientu pro plat poslance 1,08 + koeficientu 0,22 za místopředsednictví výboru (celkem tedy 1,3), a to krát platová základna pro poslance 84 060 Kč, což činí ve výsledku měsíční plat 109 300 Kč.

Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti má poslanec nárok na 60 % jedné třicetiny platu za každý den.

Takže za 1.–14. den pracovní neschopnosti mu náleží 30 604 Kč. (Výpočet 109 300 Kč : 30 dnů × 14 dnů a z toho 60 %.)

Od 15. dne pracovní neschopnosti se bude v případě jejího pokračování postupovat podle zákona o nemocenském pojištění, jako by šlo o zaměstnance.

Pro účely výpočtu výše nemocenských dávek se nezohledňuje celý příjem, ale jeho určitá část – zmenšuje se prostřednictvím tzv. redukčních hranic (jako je to u zaměstnanců, viz Nemocenské, koronavirové ošetřovné a další dávky se v roce 2021 zvyšují).

Redukční hranice pro nemocenské

Denní vyměřovací základ Výše redukce
do 1182 Kč 90 %
od 1182 do 1773 Kč 60 %
od 1773 Kč do 3545 Kč 30 %

Redukce zjištěného denního vyměřovacího základu (výše platu připadajícího na jeden den) se následně provede tak, že se započte

Výše redukce
Do I. redukční hranice 90 %
Nad I. do II. redukční hranice 60 %
Nad II. do III. redukční hranice 30 %
Nad III. redukční hranici nezohledňuje se

Výše nemocenského poté činí:

  • 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
  • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
  • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Tak si to spočítáme.

12 × plat 109 300 Kč : 365 dnů = máme denní příjem 3594 Kč, ale ten musíme redukovat: na 90 % z částky do první redukční hranice čili 90 % z částky do 1182 Kč + 60 % z částky mezi druhou a první redukční hranicí (1773 Kč – 1182 Kč) + 30 % z částky do třetí redukční hranice (3545 Kč – 1773 Kč), přičemž částka nad třetí redukční hranicí (tj. příjem mezi 3545 Kč a 3594 Kč) se už nezapočítává = 1064 Kč + 355 Kč + 532 Kč = 1951 Kč. A to je denní vyměřovací základ.

Aby byl výpočet nemocenských dávek jednoduchý a srozumitelný, budeme počítat se zjednodušenou modelovou situací, jako by každý měsíc měl 30 dnů, a aby to bylo ještě jednoduší, budeme počítat s tím, že pracovní neschopnost vznikla od 1. dne v kalendářním měsíci. A nemocenské nároky poslance – místopředsedy výboru Poslanecké sněmovny se tak budou dobře počítat.

1. měsíc – náhrada za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti: 30 604 Kč + od 15. dne pracovní neschopnosti: nemocenské 16 × 1951 Kč a z toho 60 %, což je 18 730 Kč.

2. měsíc – nemocenské 30 × 1951 a z toho 66 % = 38 630 měsíčně.

skoleni9_11

3. a jakýkoliv další měsíc – 30 × 1951 a z toho 72 % = 42 142 Kč.

Není co závidět. Na takovouto výši nemocenských dávek dosáhne třeba i manažer v soukromém podniku, vysoce postavený státní úředník, ale i zaměstnanec vykonávající dobře odměňovanou profesi – třeba zkušený lékař, dobrý pracovník IT apod. Ale je to pochopitelně méně než čistý plat, a tak poslanci využívají toho, že se ani v nemoci či při léčení úrazu nutně nemusejí nechat uznat práce neschopnými a mohou místo dávek a sníženého platu pobírat plný plat.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).