Hlavní navigace

Jak to bude s penězi a dovolenou, když si dohodnete kratší pracovní úvazek?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Jak se projeví váš kratší pracovní úvazek v nároku na dovolenou a jak v náhradě mzdy za dovolenou? A co když máte nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu? Nešidí vás na penězích za dovolenou?

Doba čtení: 6 minut

Kdy máte, nebo nemáte nárok na kratší pracovní dobu, pokud potřebujete z rodinných důvodů pracovat méně než ostatní zaměstnanci, kdy vám musí, jestliže o ni požádáte, zaměstnavatel vyhovět a kdy nemusí, jsme si podrobně již vysvětlili, a to v článku Chcete kratší pracovní dobu? Kdy vám zaměstnavatel musí vyhovět. A v pokračování Jaké jsou vaše nároky, když máte kratší pracovní úvazek? jsme si posvítili na vaše nároky v zaměstnání, když máte kratší pracovní dobu.

Aby článek nebyl příliš rozsáhlý, nepustili jsme se do detailů, jako je kombinace kratší pracovní doby a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, což zase není nijak vzácné specifikum, a přitom to ovlivňuje výši peněz, které máte dostat za dovolenou.

Ale čtenáři se nás někdy ptají, jak je to s jejich dovolenou (na jak dlouhou dovolenou vlastně mají nárok), když jsou zaměstnáni na kratší pracovní dobu a k tomu ještě mají nerovnoměrnou pracovní dobu. To si opravdu zaslouží další vysvětlení, tak se do toho pustíme tentokrát.

Na počtu volných dnů byste nikdy tratit neměli, s penězi to není tak jednoznačné

Ve většině článků, komentářů k problematice vaší dovolené v případě, že pracujete kratší pracovní dobu se paušálně konstatuje, že kratší úvazek nemá vliv na nárok na dovolenou. Je to pravda, pokud jde o nárok na počet týdnů, resp. dnů dovolené, ale nemusí tomu tak být vždy.

Tedy je to poněkud zjednodušující hodnocení, pokud jde o výši náhrady mzdy nebo platu za dovolenou. Výši náhrady totiž může ovlivnit nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, které není u kratších pracovních úvazků vůbec výjimečné. Výši náhrady neovlivní nerovnoměrné rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nebo v určitém období kalendářního roku (tedy situace, kdy pracujete různý počet dnů v týdnu), s čímž výslovně počítá § 213 odst. 4 ZP, pokud jde o stanovení nároku na dovolenou – určení počtu dnů dovolené, na kterou vám vznikne nárok. Avšak výši náhrady mzdy může negativně či pozitivně ovlivnit situace, kdy je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena v různých pracovních dnech pracovního týdne, tedy máte v týdnu různě dlouhé pracovní směny.

Různě dlouhé směny přinášejí problém s výpočtem náhrady příjmu

Jestliže máte kratší pracovní dobu v týdnu rovnoměrně rozloženou, tedy máte stejně dlouhé pracovní dny ve všech dnech, kdy pracujete (např. 2 dny v týdnu 8 hodin), žádný problém v praxi nevzniká. Jestliže však máte v různé pracovní dny různě dlouhou pracovní směnu (např. 2 dny v týdnu pracuje 8 hodin a 1 den 4 hodiny), dochází k problémům při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou. V takovém případě je nutno doporučit a zajistit, aby dovolená byla čerpána spravedlivě a rovnoměrně – např. aby se nestalo, že ji čerpáte jenom ve dnech s 8 hodinami práce (což je výhodné pro vás, protože vám vzniká vyšší než zákonu odpovídající mzdový nebo platový nárok), nebo naopak jen ve dnech, na které připadají jenom 4 hodiny práce (kdy by došlo ke zkrácení vašeho nároku na náhradu mzdy nebo platu).

Jestliže máte v uvedené situaci, kdy v týdnu pracujete 3 dny, a to 2 dny 8 hodin a 1 den 4 hodiny, nárok na 12 dnů dovolené, ideální je, abyste čerpali 8 dnů dovolené ve dnech, kdy máte 8hodinovou směnu, a 4 dny, kdy máte jen 4hodinovou směnu. To ovšem lze v praxi jen málokdy zajistit. Problém lze řešit přepočtem dovolené (stanovené v týdnech, resp. dnech) na pracovní hodiny, což však nemá oporu v zákoníku práce. Ten řeší, jak už bylo naznačeno, v § 213 odst. 4 ZP toliko výpočet dovolené, čerpáte-li dovolenou s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku. To vám přísluší tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu vaší dovolené připadá v celoročním průměru.

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba

Stanovení nároku na vaši dovolenou v případě, že máte pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo období v kalendářním roce, je snadné. Vydělíme-li počet plánovaných pracovních dnů (pracovních směn) v kalendářním roce počtem týdnů v kalendářním roce, zjistíme průměrný počet plánovaných pracovních dnů připadajících na 1 týden. Z tohoto průměrného počtu pracovních dnů na týden se pak vychází při zjištění celkového počtu vašich pracovních dnů připadajících na vaši dovolenou, kdy se průměrný počet pracovních dnů připadajících na 1 týden vynásobí počtem týdnů dovolené, na které máte nárok v kalendářním roce.

Nárok na dovolenou v pracovních dnech se tedy zjistí tak, že počet plánovaných pracovních směn v kalendářním roce vycházející ze stanovené (standardní) týdenní pracovní doby (a to bez ohledu na případné přesčasy, jakož i bez ohledu na v úvahu přicházející nebo již i naplánované čerpání dovolené – prostě o dovolené se v tomto případě neuvažuje) se vynásobí počtem týdnů dovolené (dovolené za kalendářní rok, na které máte, resp. budete mít nárok, bez ohledu na to, zda tomu tak bude. Tedy neřeší se jen poměrná část dovolené za kalendářní rok ani případné krácení dovolené pro omluvenou nebo neomluvenou absenci, počítá se tedy zásadně se 4 týdny dovolené – základní výměra v podnikatelském sektoru, případně zvýšené na 5 týdnů, resp. s 5 týdny dovolené u zaměstnavatelů státní a veřejné správy a služeb) a posléze vydělí počtem týdnů v roce (v praxi se používá jak číslo 52, tak přesnější číslo 52,143, resp. v přestupném roce 52,286).

Můžeme to zjednodušit do vzorce, kdy Nárok na dovolenou v pracovních dnech =

Počet plánovaných směn dle stanovené týdenní pracovní doby x počet týdnů dovolené u zaměstnavatele

_________________________­__________________

Počet týdnů kalendářního roku (52,143 nebo 52,286 v přestupném roce)

Přepočet dovolené na hodiny

Ovšem takovýhle přepočet neřeší, jak už bylo naznačeno, případ, kdy pracujete v rozdílně dlouhých pracovních směnách. Pokud se takto postupuje, vznikají nepřesnosti. Řešením je stanovení náhrady mzdy nebo platu v době dovolené ve smyslu § 222 odst. 1 ZP, kdy vám zaměstnavatel vyplácí za dovolenou náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny. Je rovněž možné přepočítat váš nárok na dovolenou vyjádřený v týdnech, resp. pracovních dnech na jednotlivé pracovní hodiny, ale takový postup nemá oporu v zákoníku práce.

Nicméně jestliže to vám i zaměstnavateli vyhovuje, zvláště pokud se na tom společně dohodnete, neměl by vzniknout problém – takovým postupem nejste nijak kráceni na svých mzdových nárocích, takže by to nemělo vadit ani inspekčním orgánům kontrolujícím dodržování zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů u zaměstnavatele. Jakkoliv v nich tedy přepočítávání dovolené na hodiny není upraveno, avšak zákoník práce takové odchylce od zákonem předepsaných postupů nebrání. Takový postup je spravedlivý, jelikož brání jak vašemu zvýhodnění, tak znevýhodnění.

diners_2.3.

(Jak už bylo uvedeno, je to rozdíl oproti situaci, kdy byste čerpali dovolenou ve dnech, kdy máte odpracovat méně pracovních hodin, pak byste byli při čerpání dovolené znevýhodněni, nebo naopak čerpali dovolenou ve dnech, kdy máte odpracovat více hodin, pak byste byli bezdůvodně zvýhodněni.) 

Opora v zákoně?

Podobný postup již mohl být dávno v souladu se zákoníkem práce, resp. přímo s jeho literou, avšak příslušnou novelu zákoníku práce, jejíž nová pravidla pro čerpání dovolené měla nabýt účinnosti 1. 1. 2018 (a o níž jsme psali již v r. 2016 v článku Pravidla převádění dovolené se v roce 2017 mění), však nejenže se nepodařilo před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny v r. 2017 schválit, ale ani nebyl dokončen proces jejího projednávání. Nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje analogickou novelu zákoníku práce, přičemž navrhuje účinnost nových pravidel pro čerpání dovolené od 1. 1. 2020.

Našli jste v článku chybu?