Jak se vypořádat s ručením v rodině nám ukáže tento příběh finančího poradce. Vypráví nám jej klientka:
Rodina potřebuje ručitele
Můj bratr (32 let) se svou přítelkyní (28 let, mají malého kloučka – jeden rok) si chtějí požádat v nejbližší době o hypotéční úvěr za účelem koupě bytu a s ohledem na skutečnost, že ani jeden z nich nevlastní žádnou nemovitost ani finanční prostředky, se kterými by do tohoto závazku mohli vstoupit, jedinou možností je (dle jejich tvrzení) vzít si ručitele (skutečnost, že bez ručitele to nejde jsem neověřovala, takže ji přijímám jako fakt). Což jsem v tuto chvíli potencionálně já (34 let, sama, bezdětná), jelikož mě o tuto službu požádali.
Zajímalo by mě, co z tohoto pro mě vyplývá? Já jsem vlastníkem bytové jednotky (bez zástavního práva) v hodnotě 3 mil. Kč. Musím touto nemovitostí ručit? Nebo se vztahuje ručení pouze na fyzickou osobu a její měsíční příjmy a zástavní právo není nutné?
Dále by mě zajímalo, zda mohu ručit pouze v určité míře, tzn. třeba jen na 10 % ceny jejich potencionálně kupované nemovitosti. Po prostudování některých informací na internetu, se mi totiž začíná zdát, že oni „pouze“ z jakýchkoli důvodů a ani ne úmyslně přestanou platit a já v té chvíli v lepším případě budu jenom splácet a v horším přijdu o svůj byt, což je a bude to jediné co mám, a to bych tedy vážně nerada.
Chci být připravená na vše, abych mohla v nejhorším případě říct jejich prosbě ne a
zároveň se pokusila zařídit některé záležitosti tak, aby nezůstali škodní a bezprizorní. Případně vás moc prosím o info, zda existuje bankovní ústav, u nějž je možné žádat hypotéční úvěr ve výši 100% ceny kupované nemovitosti. Kupovaný byt i můj jsou v osobním vlastnictví, ale samozřejmě byt bratra a jeho přítelkyně bude vlastněný společně půl na půl.
Nesezdaní mají horší bonitu
Ručitel není obecnou podmínkou pro poskytnutí úvěru, ale pokud bance (věřiteli) nestačí zástava nemovitostí, anebo zde může být v budoucnu komplikace, většinou ještě tlačí k ručiteli. Problém je i v tom, že bratr klientky a jeho přítelkyně nejsou manželé, čímž pro banku stoupá riziko („prásknout“ dveřmi je snazší, než se rozvést). Navíc bezpodílové vlastnictví manželů je pro banku jistější, než 50% účast na majetku dvou, třeba milujících se, osob.
Další věcí je, že 100% hypotéka je obecně riziková, svědčí to o tom, že jejich rozpočet je na maximu a není prostor pro další finance. Kromě vyššího úroku pak chce banka další jistoty.
Tolik k tomu, proč banka tlačí klientku do ručení. A také možná netlačí, pak to ale může být výmysl jejího bratra kvůli snazší cestě k lepšímu úroku pro něj z důvodu dvojího jištění. Nicméně, je zde ještě jedna nezodpovězená otázka: kdo si hypotéku skutečně bere, bratr klientky nebo jeho přítelkyně? Pojďme dál.
Rodině se má pomáhat, ale…
Pokud by klientka na ručení přistoupila, je to od ní chvályhodné. Institut ručitele z objektivních důvodů takřka vymírá a rodině se má pomáhat. Také si ale ukažme rizika.
Po dobu ručení, resp. splácení hypotéky, bude i jméno klientky v úvěrovém registru. To znamená, že během té doby (třeba i 20 let) se může rozloučit s případnou vysokou půjčkou či hypotékou, ledaže by měla vysoké příjmy, které umožní splácet její úvěr + případnou splátku bratra/přítelkyně a ještě jí zbude i na běžné živobytí.
Jako ručitelka bude mít obtížnější cestu i k běžným úvěrům. Netvrdím, že to nepůjde, ale bude to složitější a finanční společnosti ji budou hodně odmítat.
Ručíte svým majetkem
Ručitel může ručit svými příjmy, ale v podstatě stejně ručí svým majetkem coby fyzická osoba. Otázkou je, zda by do zástavy bance musela dát svůj byt i klientka, anebo by ručila svými příjmy. Vše má svá pro i proti.
Když totiž bance nabídne svůj byt (tedy jištění druhou nemovitostí), pro evidenci závazků v úvěrovém registru to bude lepší a má otevřené dveře k úvěrům pro sebe. Pokud ale bude ručit svými příjmy, v registru bude uváděna potenciální výše splátky a v konečném důsledku při nesplácení se stejně půjde po jejím majetku. Hořkou výhodou by bylo, že klientka svůj byt může včas sama prodat a přestěhovat se např. do menšího.
Ručit částečně, třeba 30 % je možné, ale banky to vesměs nedělají, ne však, že by to nešlo.
Co když přestanou platit?
A co když její bratr s přítelkyní přestanou platit? V principu je to stále jejich/jeho dluh, ale věřitelé půjdou snazší cestou po klientce. To znamená, že až selže poslední výzva dlužníkovi, věřitel ji bude informovat dopisem, že dlužník nesplácí pohledávku, a banka proto uplatňuje své právo plnění u ní a klientka tak má má povinnost pokračovat ve splátkách do plného splacení závazku včetně chybějících splátek. Občanskoprávní cestou může pohledávku na bratrovi samozřejmě vymáhat.
Pokud pohledávku bance neuhradí, resp. nebudete ji splácet, věřitel ji zesplatní a uplatní zástavní právo. Záleží na smlouvě, z čeho se bude plnit nejdříve. Správně by se měl prodat byt bratra a jeho přítelkyně, a nebude-li pohledávka plně uspokojena, půjde se po majetku klientky, tj. i jejím bytu. Jen upřesňuji, že prodej bytu není synonymem pro vystěhování, jen pak klientka bude nájemcem nového majitele a ten ji může nechat vystěhovat.
Jak správně ručit?
Nejlepší by bylo smlouvu s bankou postavit tak, že klientka by ručila do výše chybějící pohledávky poté, co pro neplacení úvěru bude prodána jejich zastavená nemovitost.
Rozdíl mezi prodejní cenou bytu a chybějícím doplatkem hypotéky by neměl být tak dramatický, aby jej hypoteticky nezvládla.
Pokud klientka obecně v budoucnu nebudete potřebovat úvěr, bylo by lepší ručení bez zástavy nemovitosti. Nechá si tak zadní vrátka pro prodej bytu z jakýchkoli důvodů.
A neudělá chybu, když zajde do nějaké banky k hypotečnímu specialistovi a klidně mu své otázky položí, nebo osloví finančního poradce, který se hypotékami zabývá. Více reakcí znamená více informací pro správné rozhodnutí. Před samotným uzavřením institutu ručení by se pak měla poradit s právníky, kteří jí mohou poradit, jak správně ručit a co by měla banka do smlouvy zahrnout.
ČLÁNKY DO MAILU