Hlavní navigace

Jak ovlivňuje čerpání mateřské a rodičovské dovolené nárok na délku dovolené?

20. 8. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Co změní od 1. 1. 2021 novela zákoníku práce na vazbách mezi čerpáním mateřské a rodičovské dovolené a nárokem na délku (běžné, řádné) dovolené (dříve tzv. na zotavenou)?

Minule jsme vám vysvětlili a na příkladech ilustrovali, jak je výhodné čerpat dovolenou mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou, tedy bezprostředně po mateřské dovolené, a nepřevádět si ji do budoucna, až se z rodičovské dovolené vrátíte do práce. Za absenci v práci kvůli mateřské se dovolená nekrátí, kvůli rodičovské už se krátí, ale ne zpětně. Příští rok už to bude jinak.

Pokud si požádáte o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou, musí vám zaměstnavatel podle ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce vyhovět. Letos se vám to vyplatí vždy. Příští rok už jenom někdy.

Co se příští rok změní

S účinností od 1. ledna 2021 novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb.) ruší krácení dovolené pro omluvenou absenci, jak jsme si vysvětlili podrobněji.

Nová právní úprava volí opačný přístup – překážky, které se nepovažují za výkon práce, se naopak jako výkon práce (do určité míry) uznávají (započítávají se jako odpracovaná doba pro vznik nároku na dovolenou), a to pouze do limitu dvacetinásobku stanovené pracovní doby. To při stanovené, tzv. plné týdenní pracovní době odpovídá současnému počtu 100 zameškaných směn, jejichž dosažení je rozhodné pro krácení dovolené pro omluvenou absenci.

Podmínkou pro zápočet ovšem bude, aby zaměstnanec mimo dobu trvání těchto překážek odpracoval alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, přičemž toto omezení, resp. podmínka, se nebude vztahovat na doby, které se považují za výkon práce v celém rozsahu (např. dočasná pracovní neschopnost způsobená pracovním úrazem). Podle nového (s účinností od 1. 1. 2021) znění (§ 216 odst. 2 písm. c a odst. 3 zákoníku práce) se tedy doba zameškaná v kalendářním roce z důvodu čerpání rodičovské dovolené (s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, protože ta se posuzuje jako mateřská dovolená) do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby považuje za výkon práce, avšak jen za podmínky, že zaměstnanec mimo dobu této překážky v práci v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby.

Nově koncipovaný nárok na dovolenou

Výměra dovolené bude nadále uvedena v týdnech, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby daného zaměstnance. Za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (40 hodin) v příslušném kalendářním roce náleží nově od 1. 1. 2021 (podle poněkud komplikované, až krkolomné formulace zákonného textu) dovolená v délce jedné dvaapadesátiny týdenní pracovní vynásobená výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Příklad

Vyjdeme ze stejných podmínek jako v předchozím článku. Budeme tedy počítat s modelovým kalendářním rokem, který má 261 pracovních dnů, a zaměstnankyní, která má pravidelně rozvrženu stanovenou (40hodinovou) týdenní pracovní dobu na 5 dnů v týdnu (pondělí až pátek) po 8 pracovních hodinách.

Zaměstnankyně zameškala z důvodu čerpání rodičovské dovolené 190 pracovních dnů, tedy 1520 pracovních hodin – jako odpracovaných se bude počítat jen 800 hodin (20 × 40) – s ohledem na limit dvacetinásobku zameškané pracovní doby pro zápočet při výpočtu nároku na dovolenou.

K tomu se přičte 560 hodin (14 × 40) mateřské dovolené – a to jako odpracované doby, přičemž čerpáním mateřské dovolené v uvedeném rozsahu bude splněna i podmínka odpracování alespoň dvanáctinásobku týdenní pracovní doby, aby mohlo dojít k limitovanému zápočtu neodpracované doby.

Zaměstnankyni se tedy započte jako odpracovaných 1360 hodin, tedy 34 týdenních pracovních dob.

Výpočet nároku na dovolenou se provede následovně:

40 hodin (týdenní pracovní doby / 52 týdnů (délka kalendářního roku) × 34 týdnů (odpracované doby) × 4, resp. 5 týdnů (výměry dovolené),

čímž dostaneme nárok na dovolenou v délce 104,61 hodin čili po zaokrouhlení 105 hodin, tedy 13 dnů a 1 hodinu, jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, resp. dostaneme nárok na dovolenou v délce 130,76 hodin čili po zaokrouhlení 131 hodin, tedy 16 dnů a 3 hodiny, jestliže zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené.

Podle dosavadních aktuálních pravidel, jak jsme si je připomenuli v předchozím článku, za stejných podmínek, jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny (20 dnů) dovolené, by dovolená byla zaměstnankyni zkrácena o 8,5 dne, takže bude mít nárok jen na 11,5 dne. Jestliže zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů (25 dnů) dovolené, bude jí dovolená zkrácena o 10,5 dne, takže bude mít nárok 14,5 dne.

V příkladu jsme vyšli z toho, že zaměstnankyně nepožádá o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou, nýbrž po skončení mateřské dovolené bude ihned čerpat rodičovskou dovolenou. Žádost o takové čerpání dovolené již s ohledem na zrušení pravidel pro krácení dovolené pro omluvené absence nebude mít (vždy) smysl z hlediska zachování plného nároku na dovolenou za kalendářní rok.

Ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce se nemění a zůstává součástí zákoníku práce i po 31. 12. 2020. Nadále jej tedy budou moci zaměstnanci využít. Nadále vám bude muset zaměstnavatel vyhovět, pokud budete chtít a žádat o čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené, ještě před čerpáním rodičovské dovolené. Někdy to bude moci vést k zachování plného nároku na dovolenou, ale mnohdy tomu tak nebude.

Nevyčerpanou dovolenou z důvodu čerpání rodičovské dovolené navazující na mateřskou dovolenou – pokud si o její čerpání (dle zmíněného § 217 odst. 5 zákoníku práce) nepožádáte – bude zaměstnavatel povinen zaměstnanci převést k odloženému čerpání (podle § 218 odst. 5 zákoníku práce, ve znění od 1. 1. 2021), přičemž zaměstnavatel bude povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení uvedených překážek v práci.

Shrnutí

Zkrácení nároku na dovolenou z důvodu čerpání rodičovské dovolené po mateřské dovolené je tedy mírnější podle nové právní úpravy účinné od 1. 1. 2021.

Zjednodušeně můžeme napsat, že v současnosti je suma omluvených absencí, které se nepočítají jako výkon práce, jakmile dosáhne 100 pracovních dnů, sankcionována ztrátou nároku na 1/12 roční délky dovolené, kdežto od r. 2021 stanovené omluvené absence do dvacetinásobku týdenní pracovní doby, čili v podstatě do oněch 100 pracovních dnů celkem, sankcionovány nijak nejsou, počítají se jako výkon práce.

Právě proto nám v ilustrativních příkladech vyšel za stejné situace, ale jednou řešené podle stávajících pravidel a jednou podle nových pravidel, které přináší novela zákoníku práce od roku 2021, rozdíl v nároku na dovolenou právě zhruba v délce 1/12 dovolené.

Rozdíl je 1,5 dne mezi 11,5 dne podle nynějších pravidel a cca 13 dny podle současných pravidel při 4týdenní dovolené za kalendářní rok (přesně pak šlo o rozdíl 13 hodin). A při 5týdenní dovolené za kalendářní rok vyšel rozdíl téměř 2 dny (přesně 15 hodin) mezi 14,5 dne podle nynějších pravidel a cca 16,5 dne podle nových pravidel.

Jenže na druhou stranu už nebude možno (vždy) získat plný nárok na dovolenou v daném kalendářním roce (postupem podle ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce, které se nemění a zůstává součástí zákoníku práce i po 31. 12. 2020), tedy čerpáním dovolené jako bezprostředně navazující na mateřskou dovolenou, tedy ještě před rodičovskou dovolenou, ačkoliv povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti o takové čerpání zůstává. Žádost a následné čerpání již automaticky nepovede k zachování plného (nezkráceného) nároku na dovolenou za daný kalendářní rok. Čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené přinese jen minimální efekt.

Tip-chytre_podnikani_temata

Příště se podíváme, jaký ten efekt bude, jak velký, nebo malý, a také si na příkladech ukážeme situace, kdy vám právě čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené zachová nárok na kýženou plnou výměru dovolené za kalendářní rok (a tedy peníze navíc – vítané finanční přilepšení v době péče o dítě).

Také si ukážeme, jaký efekt má skutečnost, že právě samotné čerpání dovolené se pro vznik nároku na dovolenou počítá jako výkon práce. Dovolená tak vlastně vytváří nárok na další dovolenou.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).