Hlavní navigace

Firma po něm chtěla 150 tisíc za „černý“ odběr elektřiny. Může se to stát i vám. Jak se bránit?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Na konci smlouvy necháte řádně odmontovat elektroměr a odstěhujete se. Pak se nastěhuje někdo jiný, elektřinu nepřihlásí a vám přijde faktura. Jaká jsou pravidla a jak se bránit v podobných případech?

Doba čtení: 5 minut

Pouhá skutečnost, že máte na nějaké adrese trvalý pobyt, a dokonce i vlastníte klíče od domu, nemůže stačit jako důkaz pro černý odběr elektřiny. Ukazuje to soudní spor mezi energetickou firmou E.ON a jejím zákazníkem, který v srpnu roku 2017 definitivně rozhodl Nejvyšší soud.

Firmou žalovaný občan uzavřel v roce 2008 smlouvu o dodávce elektřiny se společností E.ON Distribuce. Smlouva se vztahovala k domácnosti v domě patřícímu obchodní společnosti, kterou občan nevlastní. Elektřinu odebíral až do ukončení smluvního vztahu, kdy zaměstnanci dodavatele dne 15. 10. 2010 odmontovali elektroměr.

Odběr elektřiny tedy ukončil, protože stejně už dávno většinou pobýval jinde a do tohoto místa jen výjimečně dojížděl. Jenže při kontrole za zhruba deset měsíců zaměstnanci distributorské společnosti zjistili, že odběrné místo je pod napětím, tedy že někdo odebírá v daném místě „načerno“ elektrickou energii, protože firma s nikým dalším nebo novým smlouvu neměla.

Škoda za téměř 150 tisíc

V době od 16. 10. 2010 do dne kontroly 5. 8. 2011 jí bylo odebráno elektřiny za 148 896 Kč. A po kom dodavatelská společnost žádala úhradu? Samozřejmě po občanovi, který v domě už nebydlel a neměl s dodavatelskou společnost již ani žádnou smlouvu. Měl ale tu smůlu, že zde měl po určitou dobu trvalý pobyt a ponechal si od nemovitosti klíče. Nebyl však zdaleka jediným člověkem, který klíče od domu měl.

Soud prvního stupně mu uložil vzniklou škodu uhradit, když dospěl k tomu, že nese objektivní odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie, přičemž nepovažoval za podstatné, kdo je vlastníkem nemovitosti, což onen občan není. A ačkoliv bylo zjištěno, že v době, kdy byla načerno odebírána elektřina, v domě bydleli nějací dělníci, přičemž nikdo občanovi neprokázal, že by jim právě on dům zpřístupnil.

Odvolací soud, na který se obrátil, žalobu zamítl, dospěl k názoru, že žalovaný nenese odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem. Plnění je po něm totiž požadováno za dobu, kdy již nebyl smluvním odběratelem elektřiny ani vlastníkem nemovitosti, kde se odběrné místo nacházelo. Jeho odpovědnost nezakládá ani skutečnost, že disponoval klíči od předmětného domu v době před a po jeho užívání skupinou dělníků, za jejichž pobytu byl neoprávněný odběr zjištěn.

Dovolání k Nejvyššímu soudu si tak podala žalující distributorská společnost, která tvrdila, že až do 15. 10. 2010, kdy byl demontován elektroměr, žalovaný občan na daném odběrném místě bydlel, nemovitost užíval, umožňoval zde bydlení dělníkům a pak i nadále měl od ní klíč a měl zde trvalý pobyt. Odběrné místo tak měl ve sféře svého vlivu, takže je nerozhodné, že zde neexistoval smluvní vztah mezi žalobkyní jako dodavatelem energie a žalovaným jako odběratelem.

E.ON vinu žalovaného neprokázal

Nejvyšší soud konstatoval, že žalující společnost vůbec netvrdila v žalobě, natož aby v řízení před soudem prokázala nebo se o to aspoň pokusila, že neoprávněně odebranou elektřinu spotřeboval sám žalovaný občan. Jeho povinnost nahradit škodu odvodila od toho, že měl po určitou dobu v domě nahlášen trvalý pobyt, disponoval klíčem a uzavřel v předchozím období smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny.

Tyto okolnosti však nezakládají povinnost žalovaného k náhradě za neoprávněný odběr. Smluvní vztah trval do demontáže elektroměru, zatímco v době neoprávněného odběru již žalovaný postavení smluvního odběratele neměl a nebyl vázán smluvními povinnostmi ve vztahu k odběru elektřiny. Nebyl ani vlastníkem nemovitosti, ve kterém se nachází odběrné místo, ani nemovitost neměl pronajatu. Okolnost, že na adrese odběrného místa byl hlášen k trvalému pobytu, má význam spíše evidenční a sama o sobě o faktickém stavu a vztahu žalovaného k nemovitosti nic nedokládá.

Jestliže v předmětném období nemovitost užívala skupina blíže nezjištěných osob, nemůže ani existence trvalého pobytu žalovaného občana na této adrese založit závěr o jeho odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněným odběrem energie, kterou sám nepoužil. Stejně tak skutečnost, že žalovaný měl klíč od domu, neznamená takové panství nad věcí, v níž ke vzniku škody došlo, které by bylo srovnatelné s výkonem vlastnického či nájemního práva.

Nejvyšší soud tedy ve svém rozsudku z letošního srpna (spis. zn. 25 Cdo 1803/2017) uzavřel, že žalovaný nenese odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie.

Co říká zákon

Podle energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu (tj. bez uzavřené smlouvy) nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

Tato zákonná pravidla zakládají nárok dodavatele elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. 

Zákon však blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný – např. vlastnický, obligační – tj. smluvní, či faktický – tj. např. faktické užívání).

V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze však bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob.

Našli jste v článku chybu?