Kdo pracuje, ten se musí mít lépe
Občané Evropské unie vědí, že když přijdou o práci, stát se o ně hmotně dostatečně postará. Tak proč se namáhat? Čím je vyšší rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti (po uplynutí zákonem stanovené lhůty jsou vypláceny sociální dávky) a minimální mzdou, tím se lidé více snaží dostat k nějakému příjmu a být v zaměstnaneckém poměru.
Je zajímavé, že když chce stát za každou cenu zvýšit rozdíl mezi dvěma čísly, vždycky zvyšuje to vyšší číslo. Myslím si, že by stálo za to využít netušených možností spojených se snížením toho nižšího, tedy podpory v nezaměstnanosti, a především následných sociálních dávek. Snížení sociálních dávek by bylo pro stát, dle mého názoru, jednodušší a levnější. Výrazně by se ušetřily finanční prostředky (snížily by se současně odvody státu na sociální a zdravotní pojištění) a hlavně lidé by za prací více dojížděli, protože i hůře placená práce by jim zajišťovala více peněz a lepší životní postavení než spoléhání na sociální dávky.
Dnešní nepatrný rozdíl mezi sociálními dávkami a minimální mzdou utratí člověk za dopravu do práce. Proto se nevyplatí vzít hůře placené místo třeba i v sousedním městě. Není možné, aby ten, kdo skutečně pracovat chce, vykonává i pomocné práce a dojížděním do práce stráví několik desítek hodin týdně, byl na tom téměř stejně jako spokojený dlouhodobě nezaměstnaný, který pracovat ani nechce.
Podpora v nezaměstnanosti je vyšší než sociální dávky
Podpora v nezaměstnanosti je v každém členském státě jinak veliká a poskytována po různě dlouhou dobu (viz přehled o jednotlivých zemích). V případě, že občan nenastoupí do zaměstnání do zákonem stanovené doby, nemá již na podporu v nezaměstnanosti nárok a je odkázán na sociální dávky (jsou mnohem nižší než poskytovaná podpora v nezaměstnanosti a jejich výše závisí ve většině zemí na finanční situaci rodiny, hmotném zajištění, počtu členů v domácnosti a řadě jiných aspektů).
Belgie
Výše podpory v nezaměstnanosti závisí na situaci rodiny (počet dětí, finanční zabezpečení, …) a počtu let pojištění občana. Systém je poměrně složitý. Výše podpory se pohybuje od 44 % do 60 % z průměrného denního příjmu za poslední čtvrtletí. Maximální výše podpory je 63,20 EUR na den. Starší občané ve věku 50 až 58 let mohou čerpat předčasnou rentu (pro někoho výhodnější než podpora v nezaměstnanosti). Délka podpory v nezaměstnanosti není časově omezena.
Dánsko
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Výše podpory činí 90 %, maximálně však 406 EUR týdně. Mladí nezaměstnaní hned po škole dostanou 333 EUR týdně. Starší občané ve věku 60 až 65 let mohou již čerpat penzi, maximálně však 370 EUR týdně. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí po dobu jednoho roku (existuje několik málo výjimek na 3 roky – starší občané s dlouhou dobou pojištění).
Finsko
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 43 týdnů (u zaměstnance) a 12 měsíců (u OSVČ). Základní paušální podpora činí 22,75 EUR na den + 42 % z příjmu. V případě dětí příplatek 8 EUR na den, při rekvalifikaci 7 EUR na den. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je po dobu 500 dní.
Francie
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců. Výše činí 57,4 % nebo 40,4 % + 9,74 EUR denně (použije se výhodnější verze pro občana). Délka výplaty podpory závisí na věku a délce pojištění, pohybuje se od 4 do 60 měsíců.
Irsko
Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena paušálně, a sice ve výši 118,80 EUR týdně. Rodina s dětmi dostává navíc 18,60 EUR týdně. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je 390 dní.
Itálie
Výše podpory v nezaměstnanosti je 40 % z příjmu za poslední 3 měsíce, maximálně však 760 EUR měsíčně. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je 180 dní, pro občany starší 50 let potom 270 dní. Ve zvláštních případech (zdravotní problémy) v délce 4 roky (jestliže občan nemůže pobírat invalidní důchod).
Lucembursko
Výše podpory v nezaměstnanosti činí 80 % z průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. U rodiny s dětmi potom ve výši 85 %. Maximální výše podpory však činí 2580 EU měsíčně. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je po dobu 365 dní.
Německo
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného příjmu za posledních 52 týdnů. Nezaměstnaní s dětmi dostávají 67 %, bez dětí 60 %. Maximální výše podpory činí 4500 EUR měsíčně v západních zemích a 3750 EUR ve východních zemích (bývalé NDR). Délka podpory závisí na délce pojištění a věku (starší občané jsou zvýhodněni). Pohybuje se od 6 měsíců do 32 měsíců.
Nizozemí
Výše podpory v nezaměstnanosti činí 70 % z minimální mzdy. Délka nároku na podporu v nezaměstnanosti závisí na délce pojištění a věku občana, pohybuje se od 9 měsíců po dobu 5 let. Absolventi škol mají na podporu v nezaměstnanosti nárok pouze 6 měsíců.
Portugalsko
Výše podpory v nezaměstnanosti činí 65 % z průměrné mzdy za uplynulý rok. Maximální výše je trojnásobkem minimální mzdy. Délka nároku na výplatu podpory závisí pouze na věku občana, pohybuje se od 12 měsíců do 30 měsíců.
Rakousko
Výše podpory v nezaměstnanosti činí 55 % denního průměrného příjmu za uplynulý rok (včetně 13. a 14. platu). Minimální výše je 5,73 EUR na den, maximální výše potom 36,44 EUR na den. Rodiny s dětmi mají podporu zvýšenou o 0,95 EUR na den. Nárok na podporu v nezaměstnanosti závisí na věku a délce pojištění občana. Pohybuje se od 20 do 78 týdnů.
Řecko
Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců. Její výše je 40 % průměrné mzdy, maximálně však 2/3 minimální mzdy. Délka poskytování podpory závisí na věku a délce pojištění občana, pohybuje se od 5 měsíců do 12 měsíců.
Španělsko
Výše podpory v nezaměstnanosti činí 70 % z průměrné mzdy za uplynulých 6 měsíců, zbylých 6 měsíců již 60 %. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 2,2násobek minimální mzdy. Délka nároku na výplatu podpory v nezaměstnanosti závisí na délce pojištění občana a pohybuje se od 4 měsíců do 2 let.
Švédsko
Výše podpory v nezaměstnanosti činí 80 % z průměrné mzdy za poslední čtvrtletí. Nárok na podporu má občan po dobu 300 dní, ve zvláštních případech po dobu 600 dní.
Velká Británie
Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena paušálně. Občané starší 25 let dostávají týdně 85 EUR, ve věku 18 – 24 let dostávají týdně 67 EUR, mládež ve věku 16 – 17 let dostává týdně 51 EUR. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je pouze 182 dnů během jedné periody nezaměstnanosti.
Pramen: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland
ČLÁNKY DO MAILU