Hlavní navigace

„Dohodářům“ hrozí, že přijdou o práci. Firmy se jich brzy začnou zbavovat

14. 8. 2023
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Kärcher spol. s r.o.
Už nebudeme zaměstnávat lidi na dohodu o provedení práce. Jejich úkoly přerozdělíme mezi ostatní zaměstnance, hlásí firmy. Vládní změny tento typ přivýdělku značně prodražily a zkomplikovaly. Přiblížily práci na dohody téměř k jejímu konci.

Už je to tady. Firmy hlásí, že se začnou zbavovat lidí, kteří pro ně pracují na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Rozhodly se tak poté, co vláda vydala ozdravný balíček, ve kterém nově nařizuje povinnou registraci těchto typů smluv na České správě sociálního zabezpečení a také zpřísňuje limity pro měsíční příjem brigádníků.

V neposlední řadě situaci nepomohla novinka v chystané novele zákoníku práce, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí ohlásilo už v únoru 2023, že dohodáři budou mít od příštího roku nárok na placenou dovolenou.

Toto vše znamená skokové zvýšení nákladů pro zaměstnavatele. Jednak musí zaplatit své administrativní pracovníky nebo účetní za podstatný nárůst „papírování“ a dále budou nestále čelit riziku, že jejich pracovníci překročí stanovené příjmové limity, což bude pro firmy znamenat zvýšení nákladů práce takového zaměstnance o hrazení zdravotního a sociálního pojištění. Dovolené jsou už pak jen třešničkou na dortu.

Měšec.cz upozorňoval krátce po zveřejnění konsolidačního balíčku, že tyto kroky budou nejspíš znamenat konec přivýdělků a brigád a že zaměstnavatelé si rychle spočítají budoucí nevýhodnost zaměstnávání dohodářů. Ukazuje se, že jsme nebyli daleko od pravdy.

Hospodářská komora, která vládní návrhy na úpravu dohod od začátku kritizuje, si před pár týdny udělala průzkum mezi členskými firmami. Zjistila, že práci na dohody poskytuje 93 % zaměstnavatelů a že většina z nich se pracovníků na DPP a DPČ skutečně zbaví. Jejich práci přerozdělí mezi stávající zaměstnance, nebo najmou místo nich osoby samostatně výdělečné činné, anebo dohodáře převedou na jiný typ smlouvy. Jen necelých 20 % firem uvádí, že chystané zákonné změny nebudou mít pro ně vliv na zaměstnávání lidí na DPP a DPČ. Dalších 20 % zaměstnavatelů zatím ještě nedokáže situaci posoudit. 

V tabulce celkový součet přesahuje 100 %, protože firmy často využívaly možnost více odpovědí.

Reakce na změny v oblasti dohod o provedení práce a dohod o provedení pracovní činnosti vyplývající z návrhu novely zákoníku práce a návrhu konsolidačního balíčku

Reakce na změny v oblasti dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti vyplývající z návrhu novely zákoníku práce a návrhu konsolidačního balíčku

Autor: Hospodářská komora ČR

Konkrétní změny u dohod v kostce

Limity pro odvody sociálního pojištění

Nově vláda stanovila dva limity pro výši výdělku dohodářů a tím nastavila novou hranici pro vznik povinnosti odvádět za zaměstnance sociální pojištění.

První limit: Pokud zaměstnanec (brigádník) bude pracovat pouze pro jednoho zaměstnavatele, výše jeho příjmu nebude smět překročit hranici ve výši 25 % průměrné mzdy. Zde se toho moc nemění, dosud byla pevná hranice 10 tisíc Kč měsíčně. Průměrná mzda je pro rok 2023 stanovena na 40 324 Kč. Aby zaměstnavateli nevznikla povinnost odvádět sociální pojištění, nebude si smět brigádník vydělat víc než 10 081 Kč, což je o pár korun výše nad současný platný limit. 

Problém pro zaměstnavatele však představuje druhý limit. Ten se týká souběhu více DPP u více zaměstnavatelů. Zatímco doposud nezáleželo na tom, kolik dohod má jeden pracovník u různých zaměstnavatelů, v budoucnu nebude smět se svým příjmem překročit celkovou výši 40 % průměrné mzdy. Pokud je průměrná mzda stanovena na 40 324 Kč, pak si brigádník bude moct u více zaměstnavatelů vydělat v součtu maximálně pouze 16 130 Kč. Překročí-li tento limit, pak zaplatí odvody na sociálním pojištění nejen zaměstnavatel, ale také i pracovník, jako je tomu u hlavního pracovního poměru. Tím se mu sníží jeho čistý příjem.

Zaměstnavatelé také budou povinni na nově zavedený limit každého takového zaměstnance písemně upozornit a zaměstnanci naopak budou mít povinnost oznámit stávajícímu zaměstnavateli, že podepsali dohodu ještě někde jinde. Pak se může zaměstnavatel rozhodnout, zda se dohodáře raději zase zbaví (a přijde tak o potřebného pracovníka), aby neriskoval, že za něj bude muset hradit odvody. Pokud se rozhodne, že si pracovníka ponechá, pak hrozí, že se mu kvůli odvodům prodraží.

Na dohody o provedení práce se chystá bič. Zaměstnavatelům se tím brigádníci prodraží Přečtěte si také:

Na dohody o provedení práce se chystá bič. Zaměstnavatelům se tím brigádníci prodraží

Povinná registrace dohod na ČSSZ

Od příštího roku budou muset zaměstnavatelé všechny dohody do 8 dnů zaregistrovat na České správě sociálního zabezpečení a každý měsíc hlásit příjem každého zaměstnance na DPP. 

Tím vznikají zaměstnavatelům další výdaje na administrativu: přihlášení dohodářů na ČSSZ a měsíční výkazy jejich příjmů. Pokud dohodář odejde, je zapotřebí ho zase odhlásit. Pro firmy znamená jenom taková operace přihlášek a odhlášek finanční náklad pro externí účetní cca 300–600 Kč. Největší „radost“ z této povinnosti musejí mít například podnikatelé v gastronomii, úklidových službách nebo v zemědělství. Mohli by vyprávět nekonečné příběhy o pracovnících, kteří podepíšou dohodu, pracují 14 dní nebo méně a poté zase odejdou. 

Pracujete na dohodu pro více zaměstnavatelů? Když nebudete fér, čekají vás potíže Přečtěte si také:

Pracujete na dohodu pro více zaměstnavatelů? Když nebudete fér, čekají vás potíže

Placená dovolená

Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti budou mít nárok na dovolenou. Když si ji nevyberou a v práci skončí, zaměstnavatel ji bude muset proplatit. Placené dovolené zvýší roční náklady na jednoho dohodáře přibližně o dalších 8 %.

Nárok na dovolenou vznikne dohodáři v okamžiku, kdy:

  • doba trvání jeho dohody překročí minimálně 28 pracovních dní,
  • odpracuje alespoň 80 hodin.
Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok? Přečtěte si také:

Dovolená pro zaměstnance na dohody dostala konkrétní pravidla. Jak zjistíte, že na ni máte nárok?

Zaměstnavatelé dále budou muset:

  • Rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu, a to nejméně 3 pracovní dny předem, pokud se tedy nedohodne se zaměstnancem na jiném způsobu. 
  • Uznávat zaměstnanci jeho překážky v práci, aby mohl například v pracovní době navštívit lékaře nebo doprovodit k lékaři své dítě a podobně. Tyto překážky budou i nadále neplacené. 
  • Hradit zaměstnanci minimální režimové příplatky za práci ve svátek, v noci a o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí.

Zaměstnanci získají nárok, aby po 12 měsících v režimu dohody o provedení práce, pokud mají odpracováno více než 180 hodin, požádali o přechod na „jistější“ formu zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel mu musí zaslat nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.

Podtrženo, sečteno, z dohod o provedení práce, které od šedesátých let minulého století sloužily jako jednoduchý smluvní vztah pro zajištění pracovní výpomoci, se nyní stane administrativně náročná záležitost s podobnými náklady, které jsou charakteristické pro částečný či hlavní pracovní poměr.

Nejsou lidi. Už není odkud brát

Legislativní změny přicházejí navíc v době, kdy na trhu práce dlouhodobě vládne naprostá krize a je velmi těžké sehnat kvalifikované (mnohdy i nekvalifikované) zaměstnance. Dohodáři tento nedostatek zaměstnanců alespoň nějak saturovali.

„Dohody zmírňují nedostatek pracovníků na trhu práce a umožňují studentům získat pracovní zkušenosti, seniorům zachovat si psychické i fyzické zdraví a pocit užitečnosti ve společnosti a matkám na rodičovské udržet si znalosti z oboru, což přispívá k jejich vyšším výdělkům po návratu z rodičovské,“ poukazuje viceprezidentka Hospodářské komory (HK) a prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.

Je to začarovaný kruh. Firmy by mohly odvádět mnohem víc práce, vyrábět víc výrobků a uspokojovat mnohem více zakázek, kdyby měly dostatek pracovníků. Protože jim ale chybí, tak místo rozvoje stagnují. Nedostatek pracovní síly ohrožuje nejen běžný chod české ekonomiky, ale i budoucí schopnost státu rozvíjet se v oblasti energetiky, dopravní infrastruktury, vzdělávání nebo zdravotnictví.

Firmy v současnosti postrádají na 300 tisíc zaměstnanců a dle dostupných projekcí by do roku 2032 mělo dojít k poklesu populace v produktivním věku o dalších více než 240 tisíc. Podle odhadů Hospodářské komory stát kvůli tomu jen letos tratí na daních a odvodech okolo 150 mld. Kč, uvádí Komora.

Prezident HK, Tomáš Prouza, k tomu dodává: Řada sektorů se bez dohod neobejde, jsou používány třeba na sezónní práce v zemědělství nebo cestovním ruchu. Přerozdělování práce mezi zaměstnance přitom může snížit míru specializace pracovníků, a tedy i produktivitu práce. Není přitom ani jisté, zda firmy budou schopné nahradit pracovníky na dohody osobami samostatně výdělečně činnými, což bude limitovat další rozvoj podniků.

Za své hovoří také statistiky Českého statistického úřadu, které ukazují, že počty ekonomicky aktivních lidí ve věku 15–24 let v posledních 10 letech stále stoupají, zatímco počet nezaměstnaných naopak klesá. Nové lidi do práce už zkrátka není kde brát. Použitá data jsou vždy z prosince daného roku.

Počty pracujících a nezaměstnaných osob 15–64 let v ČR
Rok Počet ekonomicky aktivních osob Počet nezaměstnaných
2012 4,82 mil 366 tisíc
2013 4,84 mil. 361 tisíc
2014 4,91 mil. 309 tisíc
2015 4,95 mil. 237 tisíc
2016 5,06 mil. 192 tisíc
2017 5,12 mil. 126 tisíc
2018 5,17 mil. 120 tisíc
2019 5,14 mil. 105 tisíc
2020 5,04 mil. 167 tisíc
2021 5,11 mil. 116 tisíc
2022 5,01 mil. 110 tisíc

Podle Hospodářské komory nedostatek pracovní síly podtrhuje i fakt, že český trh práce byl schopen absorbovat více než 100 tisíc pracovníků z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou, aniž by to situaci nějak zachránilo. Většinou se totiž jedná o ženy, kterým jejich pracovní možnosti limituje péče o děti.

Firmy jsou tak nucené zaměstnávat pracovníky i z jiných zemí, ale zde zase firmy narážejí na vládní kvóty. Mají tedy opět jen omezené možnosti, kolik kvalifikovaných pracovníků mohou přijmout, a proces udělování zaměstnaneckých karet je zbytečně zdlouhavý.

dan_z_prijmu

Zatuhlost české pracovní legislativy a příliš velká ochrana zaměstnance způsobuje, že je Česká republika v mezinárodním srovnání, které hodnotí pracovněprávní flexibilitu, ze 140 zemí na 101. místě, tvrdí Hospodářská komora.

Ta proto naopak dlouhodobě doporučuje vládě, aby práci na dohody zatraktivnila, a to například zvýšením limitů, ze kterých se neplatí odvody. Navrhuje, aby se limit pro odvody zvýšil z dnešních 10 tisíc na 15 tisíc Kč. Tato hranice se totiž nezvýšila už od roku 2012, navzdory tomu, že mzdy i životní náklady vzrostly.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).