Přivyděláváte si ke svému zaměstnání nebo studiu brigádou na dohodu o provedení práce (DPP)? Nebo je tento typ pracovního poměru vaším jediným příjmem a máte uzavřeno několik dohod najednou u různých zaměstnavatelů?
Od 1. ledna 2024 budete muset všem těmto zaměstnavatelům nahlásit, kolik dohod a u kterých společností máte aktuálně platných. Pokud nějakou svoji dohodu zatajíte, hrozí vám, že si z výdělku budete muset sami odvést sociální pojištění. A není to právě malá částka. Váš příjem by se tím snížil o celou třetinu.
Pokud navrhovaný zákon o konsolidaci veřejných rozpočtů, ze kterého změny vyplývají, projde úspěšně legislativním procesem, začne práce na DPP podléhat od určité výše příjmu povinnosti odvádět z něj sociální pojištění. Tuto povinnost budou mít primárně zaměstnavatelé. Pokud však s nimi nebudete jednat férově, přejde tato povinnost na vás, a to se všemi případnými důsledky.
V jakém případě bude nutné odvádět sociální pojištění?
Vaše mzda začne podléhat nutnosti odvodů na sociální pojištění v případě, kdy:
- u jednoho zaměstnavatele váš příjem překročí 25 % české průměrné mzdy,
- nebo u více zaměstnavatelů překročí 40 %.
- Výši průměrné mzdy pro rok 2024 neznáme, ale pro rok 2023 je to 40 324 Kč.
- V případě, že si vyděláte více než 25 % z této průměrné mzdy, což je 10 081 Kč, už se vás bude týkat sociální pojištění, které za vás ve výši 24,8 % vždy odvede zaměstnavatel, a z vaší mzdy by odečetl dalších 7,1 % (váš díl sociálního + nemocenského pojištění, které do odvodů nejspíš od příštího roku přibude).
Jestliže budete pracovat na DPP pro jediného zaměstnavatele, nemusíte zřejmě nic řešit. Zaměstnavatel už si pohlídá, abyste se nad zákonný limit nedostali a vaše mzda odvodům nepodlehla.
Mnohem více se vás bude týkat situace, kdy budete pracovat na DPP pro více zaměstnavatelů najednou. Pokud u vás bude kumulovat více dohod o provedení práce, vznikne zaměstnavatelům povinnost odvádět za vás sociální pojištění ve chvíli, kdy váš celkový příjem překročí limit 40 % průměrné mzdy, což je 16 130 Kč.
Příklad
Pracujete u dvou zaměstnavatelů a u každého dostáváte 10 000 Kč. V současné době zaměstnavatelé nemusí z této částky odvádět nic kromě srážkové daně (pokud nemáte u některého z nich podepsané tzv. růžové prohlášení).
Od roku 2024 však souhrnná částka, kterou dostanete, tedy 20 000 Kč, překročí povolený 40% limit průměrné mzdy (16 130 Kč). V tu chvíli za vás oba zaměstnavatelé budou muset odvádět sociální (důchodové) pojištění.
Z odměn z DPP za kalendářní měsíc ve výši 20 000 Kč činí pojistné na sociální pojištění, které platí zaměstnanec, 1300 Kč. Zaměstnavatel hradí ze svého dalších 4960 Kč.Místo 20 000 Kč už byste napříště dostávali na účet jen 18 700 Kč.
Upřímně, žádný zaměstnavatel, který přijímá pracovníka na DPP, nemá zájem, aby se mu zvyšovaly náklady na brigádníky v podobě odvodů, které musí zaplatit ze své vlastní kapsy. Proto bude pro zaměstnavatele od příštího roku naprosto zásadní vědět, zda se hlásíte o práci jen u něj, nebo zda zároveň máte, nebo hledáte ještě další přivýdělky.
Co bude čekat zaměstnavatele?
- Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance pracující na základě DPP, budou povinni za každý kalendářní měsíc sdělovat ČSSZ výši započitatelného příjmu zúčtovaného těmto zaměstnancům, a to bez ohledu na výši příjmu.
- ČSSZ u zaměstnance, který vykonává činnost na základě DPP u více zaměstnavatelů, vypočte za každý kalendářní měsíc úhrn těchto příjmů ze všech vykonávaných DPP.
- Pokud tento úhrn příjmu dosáhne výše rozhodného příjmu nebo je vyšší, oznámí to orgán sociálního zabezpečení všem zaměstnavatelům a informuje je o vzniku účasti na pojištění v kalendářním měsíci, v němž je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ve všech zaměstnáních vykonávaných na základě dohod o provedení práce.
Tím, že zaměstnavateli otevřeně přiznáte, že si vyděláváte na DPP ještě u firmy ABC měsíčně 8000 Kč a u firmy XYZ dalších 6000 Kč, nejspíš o vás ztratí zájem. Hned si spočítá, že pokud vás přijme, překročí limit maximálního možného příjmu, ze kterého se ještě nemusí odvádět sociální pojištění, a způsobí, že se na odvodech bude muset podílet nejen on, ale i ostatní zaměstnavatelé.
Zatajit další dohody? To neprojde
Zatajit ostatní příjmy však nebude možné. Nově se totiž dohody o provedení práce budou muset registrovat na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a stejně tak budou muset zaměstnavatelé hlásit každý měsíc výši mezd. Pokud by vás tedy napadlo, že svým zaměstnavatelům nepřiznáte, že máte brigádu ještě někde jinde, přijde vás to zanedlouho pěkně draho.
Zaměstnavatel vás totiž bude povinen vždy písemně upozornit, že ho musíte informovat o svých dalších pracovních závazcích. Toto upozornění bude chtít potvrdit vaším podpisem. Tím bude chráněn před vaším případným tvrzením, že jste o této povinnosti nevěděli.
O všech vašich DPP však bude vědět Česká správa sociálního zabezpečení, která bude i hlídat vaše celkové měsíční příjmy. Jakmile překročíte příjmový limit, ČSSZ oznámí všem vašim zaměstnavatelům, že jim vznikla povinnost odvádět sociální pojištění.
To se jim samozřejmě nebude líbit, vždyť vás vlastně přijali do práce s informací, že nikde jinde na dohodu nepracujete a podepsali jste informaci, že jim musíte jiné zaměstnavatele nahlásit. V tu chvíli se zaměstnavatelé obrátí na Oblastní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a budou žádat o určení plátce pojistného.
OSSZ bude při rozhodování vycházet z toho, zda doložíte, či nedoložíte potvrzení o tom, že jste splnili svou oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli a informovali ho, že pracujete na DPP také pro dalšího zaměstnavatele.
Jestliže zaměstnavatel prokáže, že jste mu existenci dalších zaměstnavatelů zamlčeli, stanete se plátcem pojistného vy sami. A pozor, nejen 7,1% odvodu z vaší mzdy, ale i 24,8% části, kterou by za normálních okolností hradil zaměstnavatel. Doposud se ze mzdy odvádělo jen 6,5 %, ale od příštího roku se tento odvod zřejmě zvýší o nemocenské pojištění ve výši 0,6 %.
V takovém případě už bude vaše mzda vypadat úplně jinak: z 20 000 Kč budete muset odvést celkem 31,9 % na důchodové pojištění, což je 6380 Kč. Z vašeho příjmu vám zbude pouze 13 620 Kč. Tedy, pokud váš příjem nebude podléhat ještě 15% srážkové dani, kterou odvádí zaměstnavatel.
Vyměřené pojistné byste pak museli odvést do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o určení plátce pojistného, samozřejmě v případě, že OSSZ určí jako plátce právě vás.
Jako zaměstnanci si nebudete moct sami vypočítat pojistné ani podávat nový přehled o výši pojistného jako zaměstnavatel. Proto by vám v takovém případě bylo stanoveno dlužné pojistné a jeho úhrada formou rozhodnutí. Jelikož může být rozhodnuto o určení plátce pojistného na více různých OSSZ (dostanete rozhodnutí o určení plátce pojistného z několika různých OSSZ podle sídla více zaměstnavatelů), bude vám stanovena jedna místně příslušná OSSZ podle vašeho trvalého bydliště.
Dlužit na pojistném státu se krutě nevyplatí
Na této OSSZ bude vedeno vaše konto zaměstnance jako plátce pojistného a na tuto příslušnou OSSZ budete hradit pojistné, případně po vás tato OSSZ bude vymáhat dluh na pojistném.
V případě neuhrazení pojistného bude tento dluh vymáhán podle stávající právní úpravy. Od 1. ledna 2022 se výše penále stanoví podle předpisů občanského práva o výši úroku z prodlení. Platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (ČNB) pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V současné době (červen 2023) je repo sazba ČNB 7 %, plus k ní 8 p.b. činí celkem 15 %.
Budou zaměstnavatelé ještě chtít brigádníky?
Co bude nová právní úprava vzešlá z připravovaného zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů ve svém důsledku znamenat?
Za prvé, že si zaměstnavatelé velmi dobře rozmyslí, zda se jim vyplatí zaměstnávat brigádníky na dohodu o provedení práce. Nikdy nebudou mít jistotu, že jejich zaměstnanec na DPP pracuje jen pro ně a vejde se jim do limitu, ze kterého žádné pojistné odvádět nemusí.
Za druhé, napříště už budou počítat s možností, že si jejich brigádník sjedná ještě další přivýdělek, který jim sice poctivě oznámí, ale vystaví tím své zaměstnavatele povinnosti hradit sociální pojištění. Pak už záleží na zaměstnavateli, jestli to pro něj bude ekonomicky únosné, či nikoli a případně s pracovníkem DPP ukončí.
Jedna dobrá zpráva nakonec: placená dovolená
Pro lidi, kteří pracují na dohody o provedení práce, však přece jen na obzoru svítá jedna pozitivní zpráva, a tou jsou placené dovolené. Vyplývá to z připravované novely zákoníku práce.
Aby bylo možné stanovit u brigádníků délku dovolené, zavede se pro dohodáře fiktivní pracovní týden v délce 20 hodin. To i v případě, že odpracujete mnohem méně, například pokud pracujete 2× týdně po dobu 3 hodin. Nárok na dovolenou vám vznikne v případě, že:
- pracovní smlouva bude trvat nepřetržitě déle než 28 po sobě jdoucích kalendářních dní,
- musíte odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tedy 4 × 20 hodin, což je 80 hodin. Do této doby se započítávají i hodiny náhradní doby, které strávíte například u lékaře, nebo o svátcích.
Tyto dvě podmínky musí být splněny současně, nestačí tedy splnění jen jedné z nich.
Příklad
Dlouhodobý přivýdělek při studiu VŠ
Přivyděláváte si na DPP, kterou máte uzavřenou na dobu 12 měsíců. Pracujete v rozsahu 6 hodin týdně, a to pravidelně dvakrát za týden po dobu 3 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracuje pro účely dovolené celkem 300 hodin. Vaše výměra dovolené činí 4 týdny.
Výpočet dovolené:
Zaměstnanec odpracoval dvacetinásobek fiktivní dvacetihodinové TPD (300 : 20 = 15). Vznikne vám právo na 23 hodin dovolené (20/52 × 15 × 4 = 23,08). Dovolenou si buď vyberete a budete ji mít placenou, anebo si ji nevyberete, tudíž po skončení vaší dohody vám ji zaměstnavatel proplatí. V případě, že dostáváte 200 Kč za hodinu, vám zaměstnavatel v uvedeném případě proplatí 4600 Kč.
