Ve středu 1. února 2023 podepsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dohodu se sociálními partnery, kteří připomínkovali vznikající novelu zákoníku práce, o vzájemném postupu při legislativním procesu. V podstatě jde o „gentlemanskou“ dohodu, že už dále nikdo nebude do stávajícího návrhu zasahovat, aby mohl odejít na projednání vládou, což se má odehrát v řádu několika příštích týdnů.
Pokud návrh projde legislativním kolečkem, začne platit od 1. ledna 2024.
Novela přináší zásadní změny zejména v oblasti práce na dohody, úpravu práce na home office a rozšíření informační povinnosti pro zaměstnavatele. Původní návrh, který byl hotov už v září 2022, procházel až doposud připomínkovým řízením.
„Mluvíme o nejrozsáhlejší transpoziční novele zákoníku práce za poslední roky. Zavádíme důležité novinky, k jejichž přijetí jsme se zavázali. Protože se tyto úpravy týkají všech zaměstnanců i zaměstnavatelů, vypořádání připomínek trvalo o něco déle, než bychom chtěli. Důležité ale je, že nyní máme kompromis, na kterém je shoda,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jednou z nejzásadnějších změn bude úprava dohod o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ). Dohody historicky sloužily jako typ zaměstnanecké smlouvy pro lidi, kteří si chtějí ke své práci ještě něco přivydělat. Ale v praxi je mají i lidé, kteří pracují pouze na dohody a žijí v domnění, že za ně zaměstnavatel odvádí sociální pojištění, které jim dává nárok na nemocenskou nebo na důchod. Svůj omyl zjistí až ve chvíli, kdy onemocní nebo jdou o důchod požádat.
Toto se má částečně změnit. Evropská unie chce, aby i tito zaměstnanci měli určitou sociální ochranu a jisté pracovní podmínky. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 budou muset zaměstnavatelé smlouvy přiblížit pracovnímu poměru a stanovit pro zaměstnance přiměřenou právní jistotu.
V dosavadní úpravě dohod o provedení práce zaměstnavatel nebyl povinen uvést pracovní dobu a s ní související překážky na straně zaměstnance (jako třeba návštěva lékaře, svatba a podobně). Má se zamezit pracovním smlouvám „na zavolanou“, nebo smlouvám na nulový počet hodin, díky kterým může zaměstnavatel flexibilně (a tudíž nepředvídatelně) povolat pracovníka do práce podle potřeby.
Nové povinnosti zaměstnavatele
Nově bude muset zaměstnavatel:
- Rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu, a to nejméně 3 pracovní dny předem, pokud se tedy nedohodne se zaměstnancem na jiném způsobu.
- Uznávat zaměstnanci jeho překážky v práci, aby mohl například v pracovní době navštívit lékaře nebo doprovodit k lékaři své dítě a podobně. Tyto překážky budou i nadále neplacené.
- Hradit zaměstnanci minimální režimové příplatky za práci ve svátek, v noci a o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí.
- Poskytovat zaměstnanci dovolenou, pokud zaměstnanec splní patřičné podmínky (o těch budeme hovořit níže).
O rozvržení pracovní doby se může zaměstnavatel se svým pracovníkem dohodnout jak paušálně, tak i individuálně.
Zaměstnavatelům umožňujeme pracovní dobu rozvrhnout podle aktuálních potřeb, třeba jen na jednu směnu. Cílem je, aby byla nastavena předvídatelnost pracovního režimu. U paušálních dohod budou samozřejmě takové nároky vyšší než v případě dohod individuálních, kdy půjde třeba jen o to, aby zaměstnanec souhlasil s odpracováním směny, se kterou se původně nepočítalo,
uvedl ministr Jurečka.
Zaměstnanec bude mít právo:
- po 12 měsících v režimu dohody o provedení práce, pokud má odpracováno více než 180 hodin, požádat o přechod na „jistější“ formu zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel mu musí zaslat nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.
- na dovolenou.
- na nepřetržitý odpočinek, přestávky na jídlo a oddech.
- žádat svého zaměstnavatele o zdůvodnění výpovědi.
Právo „dohodáře“ na dovolenou
Podle požadavků EU budou mít lidé pracující na dohody nárok na dovolenou.
U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se bude pro účely výpočtu nároku na dovolenou počítat délka pracovní doby 20 hodin týdně.
Nárok na dovolenou zaměstnancům vznikne za obdobných podmínek, jako je tomu v případě pracovního poměru. Nezavádíme tedy žádný nový systém a zaměstnavatelé příslušné podmínky již důvěrně znají. I lidé, kteří pracují na dohody, mají mít právo na adekvátní odpočinek,
zdůraznil ministr Jurečka. Pokud dovolenou zaměstnanci nevyčerpají, zaměstnavatel jim ji bude muset proplatit po skončení pracovněprávního vztahu.
Nařízení EU říká, že by měl mít každý pracovník nárok na placenou dovolenou alespoň 4 týdny za každý kalendářní rok. Musí ovšem dodržet zákonné podmínky pro její získání. Zaměstnanec si však nebude moct vybrat, jestli chce raději dovolenou, nebo finanční náhradu. Nevyčerpaná dovolená mu bude proplacena jedině v případě, kdy ukončí pracovní poměr.
Modelové příklady výpočtu dovolené při práci na DPP a DPČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo univerzální výpočtový vzorec: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby (TPD) / 52 × TPD × výměra dovolené.
Dlouhodobý přivýdělek při studiu VŠ
Student si přivydělává na DPČ, kterou má uzavřenou na dobu neurčitou. Pracuje v rozsahu 8 hodin týdně, a to pravidelně dvakrát za týden po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracuje pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
Výpočet dovolené: Zaměstnanec odpracoval dvacetinásobek fiktivní dvacetihodinové TPD (416 : 20 = 20,8). Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené (20/52 × 20 × 4 = 30,77).
Třítýdenní brigáda v rychlém občerstvení na DPP
Zaměstnanec uzavřel DPP od 1. do 25. března 2024 a odpracoval 82 hodin. Zatímco podmínka odpracování alespoň čtyřnásobku fiktivní dvacetihodinové TPD splněna byla, druhá z podmínek, tedy aby dohoda trvala alespoň 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů, v tomto případě splněna není.
Nárok na dovolenou tedy nevznikne.
Brigáda v supermarketu přes letní prázdniny na DPP
- Student o letních prázdninách pracuje na základě DPP v supermarketu v rozsahu 300 hodin.
- Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
- Zaměstnanec odpracoval patnáctinásobek fiktivní dvacetihodinové TPD (300 : 20 = 15), za což mu vnikne právo na 24 hodin dovolené (15/52 × 20 × 4 = 23,08).
Pokud tyto hodiny nevyčerpá, budou mu při skončení DPP proplaceny.
Výpočty připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Místo dovolené výpověď? Zaměstnanec bude mít nárok na písemné zdůvodnění
Dá se předpokládat, že pro některé, zejména menší zaměstnavatele bude poněkud oříšek najít prostředky pro placené dovolené svých brigádníků a někteří teoreticky mohou řešit situaci tak, že se brigádníka, který požádá o dovolenou, budou chtít raději zbavit. Novela zákoníku práce myslí i na tyto situace.
Pracovníci, kteří se domnívají, že byli propuštěni z toho důvodu, že požádali o dovolenou, nebo si ji už vzali, budou moct požádat svého zaměstnavatele, aby jim výpověď písemně zdůvodnil.
Jasnější pravidla pro home office
Novela zákoníku práce také přináší jasnější obrysy práce na dálku, tedy home office, a to zejména v definování nejčastějších nákladů, které zaměstnancům při práci z domova vznikají.
Jedná se o kompenzaci za energie, teplo, vodu a odvoz odpadů. Zaměstnavatel bude moct poskytnout náhradu ve formě paušální částky, pokud se na tom se svým zaměstnancem dohodne. Je stanovena pouze minimální výše paušálu, a to 2,80 Kč za odpracovanou hodinu práce na dálku. Tato částka bude považována za daňově uznatelný náklad.
Platí tedy princip dobrovolnosti. Je na zaměstnavateli, zda chce náklady svých zaměstnanců na home office kompenzovat. Přinášíme především tu možnost, aby zaměstnavatelé mohli jednoduše náklady vyčíslit a částečně je proplácet bez zbytečné administrativní zátěže,
řekl Marian Jurečka.
Dohoda o práci na dálku mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem bude muset být vždy písemná. Nově také bude platit, že zaměstnanci, kteří patří do vybraných skupin (těhotné ženy, pečující o dítě do 9 let, osoby závislé na péči), požádají o práci na dálku a zaměstnavatel jim to neumožní, bude jim muset tento krok písemně zdůvodnit.
