Hlavní navigace

Dlužníkům v exekuci se pro rok 2022 zvyšuje nezabavitelné minimum

4. 1. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Od výplaty za leden se zvyšují nezabavitelné částky – na dlužníka a vyživované osoby. Na koho se započítávají, jak jsou vysoké a co další ze mzdy nesmí být dlužníkovi v exekuci zabaveno?

Omezení exekučních srážek z dlužníkovy mzdy pro daný kalendářní rok je odvozeno od dvou veličin. Od pravidelně (pro účely státní sociální podpory) vyhlašovaného normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, který se stanovuje pro každý kalendářní rok s účinností od ledna, a dále od výše životního minima jednotlivce, které je valorizováno nepravidelně, resp. méně často.

V závislosti na uvedených hodnotách se určí výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi. A také výše jednotlivých třetin čisté mzdy po odečtení nepostižitelných částek určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy), nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení.

Právě součet nezabavitelných částek čili celková-základní nezabavitelná částka a nejméně jedna třetina, popř. i dvě třetiny zbytku čisté mzdy (do určitého limitu), který zbývá po odečtení nezabavitelných částek, je nezabavitelným minimem, které vždy musí zůstat dlužníkovi.

Navíc je nutno při výpočtech toho, co připadne oprávněným věřitelům a co zůstane naopak povinnému dlužníkovi v rámci jeho nezabavitelného minima, nově zohledňovat paušálně stanovenou náhradu nákladů pro plátce mzdy (zaměstnavatele). Jde o nízkou částku, ale její srážení mechanismus exekuce na mzdu nebo plat či obdobný příjem pochopitelně také ovlivní.

Nezabavitelná částka na samotného povinného dlužníka – zaměstnance

Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na osobu samotného povinného (dlužníka) – zaměstnance stanovíme jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce. Tedy částky 3860 Kč (která se pro rok 2022 nemění) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. A to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný žije, a bez ohledu na to, zda bydlí, či nebydlí v nájemním bytě. Pro rok 2022 je stanovena na 6815 Kč (dosud pro rok 2021 to bylo 6637 Kč).

Čili jako 3/4 z částky 10 675 Kč (3860 Kč + 6815 Kč).

Nezabavitelná částka na povinného tak od 1. 1. 2022 činí 8006,25 Kč (dosud to bylo 7872,75 Kč).

Nezabavitelná částka na vyživované osoby

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme jako 1/3 nezabavitelné částky na povinného, bude tedy činit 2668,75 Kč (dosud to bylo 2624,25 Kč).

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným dlužníkem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Dlužník se musí o zachování nezabavitelného minima starat sám a zdokladovat také nárok zaměstnavateli

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních, týkajících se zaměstnancovy mzdy, osoby vyživované povinným, musí povinný plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat.

Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství).

Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která má být v příslušném výplatním období povinnému sražena.

Součet nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelných částek na vyživované osoby

Nezabavitelnou základní celkovou částku určitého povinného stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Nezabavitelná částka na povinného dlužníka se meziročně zvýšila o 133,50 Kč a nezabavitelná částka na vyživovanou osobu (manželku, manžela, dítě) o 44,50 Kč.

Jak počítat a zaokrouhlovat

Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (tj. nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance. Tedy až celková základní nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru.

Průběžné – případně v průběhu výpočtu základní nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Kdy nejde provést srážky z nízké mzdy a vše zůstává zaměstnanci?

Situaci si budeme ilustrovat na ženatém zaměstnanci se 4 nezaopatřenými dětmi, který pobírá čistou mzdu 20 000 Kč, z níž by měl splácet exekučně vymáhanou nepřednostní pohledávku.

Nezabavitelná částka však činí na samotného povinného dlužníka 8006,25 Kč, k nimž se připočte 5× nezabavitelná částka na vyživované osoby 2668,75 Kč (tj. 13 343,25 Kč).

Tedy celkem základní nezabavitelná částka činí 21 350 Kč, což je více, než činí mzda, z níž by měly být srážky prováděny.

Kdy lze exekuci zastavit, protože zaměstnanec málo vydělává, resp. nevydělává vůbec?

Vyjde-li v exekučním řízení najevo, že povinný dlužník po dobu 2 let nepobírá vůbec mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví.

Nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy zastaví soud i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že povinný nepobíral po dobu 3 let mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. (Návrh na zastavení může podat i plátce mzdy.)

Dosud bylo možno zastavit na návrh plátce mzdy nebo povinného dlužníka nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu pouze jednoho roku nepobíral mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. 

Prodloužení doby, po kterou se musí čekat na případné zastavení exekuce, snad potěší oprávněné věřitele, jejichž dlužníci se moc nemají ke splácení dluhů, ale určitě ne plátce mzdy.

Do doby dle ust. § 290 odst. 1 občanského soudního řádu se nyní počítá i doba, po kterou povinný nepobíral mzdu vůbec, nebo v takové výši, aby bylo možno provádět srážky, i před 1. 1. 2022.

Takže nebude-li povinný pobírat mzdu od 1. 1. 2022 vůbec byť jen 1 rok, exekuci bude možno zastavit. (1 rok před 1. 1. 2022, kdy nepobíral mzdu, se přičte k 1 roku po 31. 12. 2021, aby byla naplněna lhůta 2 let.)

Podobně, pokud povinný sice mzdu pobírá, ale v nedostatečné výši takové, že z ní nelze provádět srážky, tak se doba 1 roku před 1. 1. 2022 započte do celkové doby počítané po 31. 12. 2021, takže k zastavení exekuce v takovém případě stačí jen, aby povinný pobíral mzdu v nedostatečné výši 2 roky, když se přičte 1 rok před 1. 1. 2022.

školení účto Kučerová

Od jaké částky se sráží bez omezení

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, a to ve výši dvojnásobku součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy ve výši dvojnásobku součtu částek 3860 Kč a 6815 Kč, bude činit pro rok 2022 21 350 Kč (dosud to bylo 20 994 Kč).

Jak se zachází s penězi nad částku, od které se sráží bez omezení – komu z věřitelů připadají, si vysvětlíme příště. Stejně tak jak se rozdělují mezi dlužníka a jeho věřitele peníze, které zbudou po odečtení nezabavitelných částek, ale nedosahují částky, nad kterou se sráží bez omezení (to určuje tzv. výpočtový vzorec srážek ze mzdy). A stejně tak si řekneme vše potřebné kolem novinky, a to že i zaměstnavatel samotný si bude srážet ze mzdy částku paušálních nákladů za provádění exekučních srážek.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).