Kdo po vás může zdědit vaši výplatu?

Některá majetková aktiva přecházejí ze zesnulého na pozůstalé podle jiných pravidel, než která jsme si přiblížili v předchozích materiálech o dědictví resp. určování dědiců. Více: Jak ze záhrobí potrestat potomka aneb vydědění nebo Jak napsat závěť

Samostatnou (vlastní) úpravu přechodu peněžitých práv zesnulého zaměstnance na pozůstalé – mimo obvyklé dědické řízení, tedy úpravu zvláštní (přednostní) oproti obecným pravidlům dědění dle občanského zákoníku, má zákoník práce. Tato specielní úprava má přednost nejen před pravidly dědění ze zákona, ale i před případnou závětí.

Smrtí zaměstnance pochopitelně zaniká samotný pracovně-právní vztah. Ovšem některá práva a povinnosti, které z pracovně-právního vztahu vyplývají, smrtí pracovníka nezanikají. Smrtí zaměstnance nezanikají jeho peněžitá práva. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu  (z pracovního poměru, z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, tedy z dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. (Předmětem dědictví jsou peněžité nároky zaměstnance rovněž tehdy, jestliže jejich výše přesahuje trojnásobek průměrného výdělku.) Jiná (případná další) peněžitá práva se také stávají předmětem dědictví. Čtěte také: Daň dědická a darovací: Jak je to v rodině? 

Žádné „odstupné“ za smrt pracovníka neexistuje

Mnozí pozůstalí se mylně domnívají, že v případě úmrtí zaměstnance mají nárok na jakési „odstupné“ ve výši trojnásobku průměrného výdělku, ale tak tomu není! To není správná interpretace shora uvedeného pravidla zákoníku práce. Jde o právo stanoveného okruhu pozůstalých na již vzniklé nároky zemřelého pracovníka na mzdu (popř. plat, odměnu) za práci, kterou vykonal, popřípadě na náhradu mzdy za dovolenou apod.; a ty vůbec nemusejí dosáhnout úrovně trojnásobku průměrného výdělku. Nejde o nějaké nové právo pozůstalých, nýbrž o právo zesnulého zaměstnance, které na ně přechází. Trojnásobek průměrného výdělku nadto není částkou, jež se uplatní v každém případě, nýbrž jen maximálním limitem pro mimo dědické řízení pozůstalým vyplácenou peněžitou částku z nároků zesnulého zaměstnance.

Není to vždy jednoduché, někdy ani spravedlivé

Někdy, s ohledem na pestrost forem partnerského a jiného soužití, v praxi pochopitelně vznikají problémy a situace, které se některým pozůstalým jeví nespravedlivé, protože se stává, že manželé spolu fakticky nežijí a nehospodaří (ať už třeba proto, že probíhá rozvodové řízení, nebo z jiných důvodů). Přesto podle zákoníku práce vznikne druhému (pozůstalému) manželovi nárok na výplatu peněžitých nároků, protože formálně stále mají (sdílejí) manželé společnou domácnost, a to i tehdy, jestliže zesnulý zanechal závěť ve prospěch jiných osob, popřípadě své rodinné příslušníky – děti (potomky) vydědil.

Shrnutí

Do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová (platová) práva (nároky) zesnulého zaměstnance (mimo dědické řízení) postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

Použitá literatura: Jakubka, J., Jouza, L., Salačová, M.: Zákoník práce s komentářem, Poradce č. 1/2007, Poradce s.r.o.