Exekuční splácení dluhů ze mzdy se mírně zkrátí, věřitelé dostanou každý měsíc více

Po snížení nákladů na bydlení si od ledna 2017 exekutor ukrojí ze mzdy dlužníka více. A tím věřitelé získají od ledna 2017 z dlužníkovy mzdy více.

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je od 1. 1. 2017 snížen) určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. Její výpočet jsme si přiblížili minule ve článku Ochrana zaměstnanců v exekuci se v roce 2017 sníží.

Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek.

Jak se sráží po třetinách

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka.

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9232 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9232 Kč je 3077 Kč. Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.

Částka přesahující hranici 9232 Kč se srazí bez omezení.

1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).

2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.

3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.

Částka přesahující hranici 9232 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9232 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklady srážek

1. Jednodušší příklad. Svobodný zaměstnanec bez závazků s jednou nařízenou exekucí.

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč.

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6154,67 Kč, zaokrouhleno na 6155 Kč.

Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 365 Kč.

Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9232 Kč, z čehož jedna třetina činí 3077 Kč a ještě zbude 1 Kč.

Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3077 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9232 Kč (čili 12 365 – 9232), tedy 3133 Kč.

Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6210 Kč (3077 Kč + 3133 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6155 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 × 3077 Kč, čili 6155 Kč, a zbytek 1 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 310 Kč.

Zaměstnanci tak bude vyplaceno o 48 Kč méně, resp. věřiteli o 48 Kč více, než by tomu bylo za stejných podmínek (stejné exekuce, stejného osobního a rodinného stavu zaměstnance a stejné výše jeho mzdy) jako v roce 2016.

2. Složitější příklad. Zaměstnanec s několika rodinnými závazky a s několika nařízenými exekucemi

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč.

Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6154,67 Kč, na vyživované osoby 3 × 1538,67 Kč, tedy 4616,01 Kč, celkem tak 10 770,68 Kč, čili po zaokrouhlení 10 771 Kč, které se vyplatí zaměstnanci.

Ze mzdy pak zbude 9749 Kč (20 520 – 10 771). Z toho 517 Kč (9749 – 9232) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině.

Částka 9232 Kč se rozdělí na třikrát 3077 Kč a zbude 1 Kč.

Z první třetiny (3077 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3077 Kč) a 517 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3077 Kč) dostane povinný zaměstnanec.

Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 849 Kč (nezabavitelná částka 10 771 Kč + třetí třetina 3077 Kč + zbytek 1 Kč; 6671 Kč (517 Kč + 2 × 3077 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

Zaměstnanci tak bude vyplaceno o 54 Kč méně, resp. věřitelům o 54 Kč více, než by tomu bylo za stejných podmínek (stejných exekucí, stejného osobního a rodinného stavu zaměstnance a stejné výše jeho mzdy) v roce 2016.

Co jsou přednostní pohledávky

a) pohledávky výživného;
b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy;
d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Pořadí pohledávek

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno v ust. § 149 zákoníku práce. Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek určí ve smyslu ust. § 280 odst. 3 o. s. ř., kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se podle ust. § 280 odst. 1 o. s. ř. jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky, nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní podle ust. § 280 odst. 2 o. s. ř. bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí

Zaměstnanci, který je podruhé ženatý, aniž by ve druhém manželství zplodil potomka, a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí (exekuce) sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně.

Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6154,67 Kč na osobu povinného a 1538,67 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7694 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 826 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9232 Kč, z čehož jedna třetina činí 3077 Kč (přičemž zbude 1 Kč).

Zbývá 3594 Kč (12 826 – 9232), které lze srazit bez omezení.

Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3077 Kč se použije (bez zřetele na to, jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč, čili 2423 Kč, se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3594 Kč). A z té zbude ještě 1171 Kč (3594 – 2423).

Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3077 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3594 Kč, čili 1171 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.) 

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3077 + 2423), na přednostní daňovou pohledávku 4248 Kč (3077 + 1171). Zaměstnanci bude vyplaceno 10 772 Kč (7694 + 3077 + 1).

Příklad poměrného uspokojení pohledávek

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli v případě (příkladu), jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno.

Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3077 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,0192312; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1730,808 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1346,184 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč.

Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1346 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1731 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3077 + 2423), na daňový dluh 2902 Kč (1731 + 1171) a na soukromoprávní dluh 1346 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 772 Kč (7694 + 3077 + 1).

Závěr

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění.

Pro zajímavost na okraj uveďme, že nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) v ust. § 4 vůbec nepočítá s tím, že by příslušná částka normativních nákladů na bydlení mohla být snížena, neboť hovoří výhradně o jejím zvýšení: Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.

dan_z_prijmu

Dalo by se proto dospět i k poněkud absurdnímu výkladu, že když nedošlo ke zvýšení částek pro rok 2017, uplatní se i při zúčtování příjmů za tento rok (2017) parametry pro rok 2016, resp. pokud by však někdo uplatňoval tento přístup od účinnosti předpisu, tak že se stále uplatní parametry pro rok 2014, protože, jak už bylo uvedeno, pro rok 2015 došlo ke snížení částek, pro rok 2016 sice ke zvýšení, ale oproti roku 2014 nikoliv… Třeba s tím opravdu nějaký ochránce dlužníků přijde.

Nicméně uzavřeme, že nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2017, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2017, zatímco mzda za měsíc prosinec 2016 vyplácená v lednu 2017 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.