Hlavní navigace

Co vám hrozí, když nerespektujete hloupého šéfa?

2. 4. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jste povinni splnit i šéfův hloupý příkaz, odmítnout můžete jen protiprávní. Jenže jak se v tom vyznat, který je hloupý a který nelegální? Vznikne-li protiprávním příkazem škoda, musíte ji totiž nahradit i vy.

Zaměstnanec je povinen plnit pokyny nadřízených – vedoucích zaměstnanců vydané v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, jaké stanovisko k nim zaujímá. Musí jim vyhovět, i kdyby byly, zdály se mu, vyhodnotil je vnitřně jako sebehloupější – musí je splnit, i když je schopen prokázat třeba i jejich nesprávnost, nesmyslnost. Jakmile jsou pokyny šéfů legální, nejsou v rozporu s právními předpisy, jsou pokyny a příkazy vedoucích zaměstnanců pro zaměstnance doslova svaté.

Pokud zaměstnanec zaměstnavatelovy pokyny neplní, porušuje, protiví se jim, jeho jednání může být hodnoceno jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, tedy porušení pracovní kázně, což je důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Jeho protivení se pokynům a příkazům zaměstnavatele může být vyhodnoceno dokonce jako porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, a tedy jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (lidově tzv. vyhazov na hodinu), o čemž se přesvědčili např. zaměstnanci, jejichž případy byly soudně projednávány. A jak dopadly? Neúspěchem zaměstnanců.

Více v článcích Pracuj, mlč a na nic se neptej?! a Italský kuchař odmítl vařit neitalská jídla. Soud prohrál.

Tím spíše by tedy nerespektování pokynů mohlo vést k mírnější sankci – k výpovědi, a to za závažné porušování pracovních povinností.

Protiprávní pokyny plnit nemusíte, jinak odpovídáte za škodu, když je splníte

Je-li však zaměstnanci vydán pokyn, který není v souladu s právními předpisy, tedy protiprávní, není zaměstnanec povinen takový pokyn splnit. Pokud však zaměstnanec přesto takový pokyn splní a zaměstnavateli tím vznikne škoda, odpovídá za ni, a to ve smyslu § 250 zákoníku práce.

Namístě je však úvaha o poměrném omezení odpovědnosti zaměstnance z důvodu spoluodpovědnosti zaměstnavatele ve smyslu § 250 odst. 2 ZP, což připomenul Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3157/2017, ze dne 12. 9. 2018, při řešení případu, který jsme vám přiblížili.

Odpovědnost zaměstnance za splnění protiprávního příkazu bude tedy jen částečná. Nicméně i v takovém případě v závislosti zejména na výši škody, která vznikla zaměstnavateli, na míře zavinění zaměstnance, způsobu a intenzitě porušení konkrétní pracovní povinnosti, důsledkům porušení pracovní povinnosti pro zaměstnavatele s ním může být rozvázán pracovní poměr buď okamžitým zrušením, pokud je to odůvodněno zvlášť hrubým porušením pracovních povinností, nebo mírnějším postupem výpovědí, pokud jde o závažné porušení pracovní kázně.

Ústavní soud totiž určil v usnesení spis. zn. II. ÚS 3408/16, ze dne 9. 8. 2018, že nedostatky v plnění pracovních úkolů nelze klást za vinu i nadřízeným (vedoucím zaměstnancům) zaměstnance, protože za plnění pracovních úkolů je výhradně odpovědný zaměstnanec.

Legální, byť přihlouplé, pokyny šéfů jsou pro zaměstnance svaté

Zaměstnanec tedy může odmítnout, resp. měl by ve svém zájmu odmítnout, splnění jen protiprávního příkazu zaměstnavatele, ne pouze nevhodného, nekvalifikovaného, neúčelného, diletantského, nesmyslného… Odlišení jedněch a druhých však pro něj nemusí být pochopitelně vůbec snadné.

Zaměstnanec není oprávněn hodnotit legální pokyny a příkazy zaměstnavatele a nesmí odmítnout jejich splnění např. pro nerozumnost nebo nehospodárnost. Jakýkoliv legální pokyn zaměstnavatele k vykonání činnosti, která je podřaditelná pod sjednaný druh práce, musí zaměstnanec splnit, i když s ním nesouhlasí, protože se mu zdá třeba nelogický, v rozporu s obchodní strategií firmy, i když ztěžuje práci jemu samotnému nebo smluvním partnerům zaměstnavatele.

Toto vyplývá např. z případu projednávaného Nejvyšším soudem ČR pod spis. zn. 21 Cdo 3840/2014 a Ústavním soudem pod spis. zn. II. ÚS 3339/2015 (usnesení ze dne 7. 6. 2016), o němž jsme psali.

Nejvyšší soud ČR v rozsudku dospěl k závěru, že podřízený zaměstnanec musí plnit pokyny svých nadřízených, vydané v souladu s právními předpisy, byť by si o nich, a to i ze svého odborného pohledu, myslel cokoliv. Zaměstnanec je povinen pracovní úkoly plnit, otázka, proč je má plnit, je irelevantní. Jedním ze základních znaků závislé práce je totiž její výkon ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Zaměstnanec je povinen plnit pokyny vedoucích zaměstnanců vydané v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, jaké odborné stanovisko k nim zaujímá.

A teď: Babo raď! Tak aspoň ať poradí právníci, ale to má mít každý právníka?

Zaměstnanec na zodpovědnější pozici je tedy tak trochu mezi mlýnskými kameny – nachází se někdy ve velmi složité situaci – musí plnit všechny legální pokyny a nesmí se jim protivit, na druhou stranu odpovídá za škodu, i když jen částečně, vzniklou splněním protiprávního příkazu.

skoleni_15_4

A propuštěn může být jak za neplnění legálních pokynů, tak i za splnění protiprávního pokynu, pokud tím způsobil zaměstnavateli významnější potíže. Chyby šéfa ho omlouvají částečně jen v otázce náhrady škody, ale nechrání ho před rozvázáním pracovního poměru.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek redakční.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).