Hlavní navigace

Na příkaz šéfa utrácela firemní peníze pro soukromé účely. Ukončila s ním vztah, tak jí to dal uhradit

17. 1. 2019
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Dostáváte v práci protiprávní příkazy? Kdo pak odpovídá za průšvih, až se stane, přesněji za vzniklou škodu? Šéf, co špatné příkazy vydal, nebo vy sami, kteří jste je provedli?

Pokud jste dostali pokyn, který není v souladu s právními předpisy, nejste povinni takový pokyn splnit. Jestliže ho ale přesto splníte a zaměstnavateli tím vznikne škoda, je třeba mít na zřeteli, že z hlediska posouzení vaší odpovědnosti za škodu ve smyslu § 250 ZP není samo o sobě významné, že vy nejste takovým pokynem vázáni.

Podstatné je, že pokud jste jednali protiprávně na pokyn nadřízeného zaměstnance, nelze vaše protiprávní jednání (zaviněné porušení pracovněprávních povinností) považovat za jedinou příčinu vzniku škody, nýbrž příčinu vzniku škody je třeba spatřovat rovněž v porušení povinností ze strany zaměstnavatele (tím, že nadřízený zaměstnanec vydal pokyn, který nebyl v souladu s právními předpisy).

Namístě je pak úvaha o poměrném omezení vaší odpovědnosti z důvodu spoluodpovědnosti zaměstnavatele ve smyslu § 250 odst. 2 ZP (připomenul Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3157/2017, ze dne 12. 9. 2018).

Obecná odpovědnost za škodu

Jako zaměstnanci jste ve smyslu § 250 odst. 1 ZP povinni nahradit zaměstnavateli škodu, kterou jste mu způsobili zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud byla dle § 250 odst. 2 ZP škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, vaše odpovědnost se poměrně omezí. Byla-li podle § 257 odst. 4 ZP škoda způsobena také zaměstnavatelem, jste povinni hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

Vy odpovídáte jen za tu škodu, kterou jste porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním skutečně způsobili. Neodpovídáte tudíž za tu část škody, která byla způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele (§ 250 odst. 2 a § 257 odst. 4 ZP), případně zaviněním jiného zaměstnance (§ 257 odst. 5 ZP), resp. třetích osob vně zaměstnavatele.

Spolupodíl šéfů

Omezení odpovědnosti z důvodu spoluzpůsobení škody ze strany zaměstnavatele pro vás znamená zejména zmenšení a někdy i vyloučení odpovědnostních následků, které by vás jinak postihly, nebýt okolnosti, že vznik škody způsobil rovněž sám zaměstnavatel porušením svých povinností.

Vy odpovídáte za škodu jak co do základu, tak co do výše jen v rozsahu odpovídajícím vašemu zavinění na vzniku a výši škody. A k tíži zaměstnavatele jde ta část škody, kterou porušením vlastních povinností sám způsobil. O porušení povinností zaměstnavatele se jedná především tehdy, jestliže došlo (v příčinné souvislosti se vznikem škody) k porušení povinností ze strany jeho vedoucích zaměstnanců, jeho statutárních orgánů, popřípadě – je-li zaměstnavatel fyzická osoba – k porušení povinností přímo tímto zaměstnavatelem.

2000 eur za výbavičku pro vnuka jednatele z firemních peněz

Nejvyšší soud ČR (pod spis. zn. 21 Cdo 3157/2017) posuzoval případ, kdy žalovaná zaměstnankyně (působící ve funkci obchodní ředitelky) převzala od svého zaměstnavatele částku 2000 EUR, kterou však nepoužila ve prospěch zaměstnavatele, nýbrž k soukromým účelům. A to ke koupi dětského kočárku pro dceru jednatele a na jeho pokyn, jak žalovaná zaměstnankyně tvrdila.

(Dodejme, že žalovaná zaměstnankyně v rámci své obrany poukazovala na fakt, že podobný výběr hotovosti jejím prostřednictvím nebyl nikterak výjimečnou praxí – běžně na ústní pokyn jednatele vybírala v hotovosti finanční částky oproti podpisu výdejky, které byly určeny pro osobní potřebu jednatele, tak jako v případě výběru předmětné částky 2000 EUR. Vybranou hotovost žalovaná použila v souladu s pokynem jednatele k zakoupení kočárku, oblečení a dalších dětských potřeb pro jeho vnuka, přičemž veškeré doklady si za účelem případné reklamace ponechala dcera jednatele a o všem byl jednatel informován. O všech těchto krocích žalované byl jednatel náležitě informován. Zaměstnankyně označila jednání zaměstnavatele za šikanu v důsledku ukončení osobního vztahu právě s jednatelem.) 

Nižší soud byl shovívavý jako NS, ale odvolací byl moc přísný

Soud prvního stupně případ vyhodnotil tak, že žalovaná porušila své pracovněprávní povinnosti uvedené v § 301 písm. d) ZP, neboť jednala v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Nehospodařila řádně se svěřenými prostředky, nestřežila a neochraňovala majetek svého zaměstnavatele, nýbrž naopak sama se aktivně podílela na jeho zneužití.

Protože v důsledku tohoto úmyslného jednáním žalované zaměstnankyně vznikla zaměstnavateli škoda ve výši 2000 EUR (o tuto částku se zmenšil jeho majetek), je žalovaná povinna ji nahradit, a to bez omezení vyplývajícího z § 257 odst. 2 ZP.

Jelikož však žalovaná jednala na pokyn jednatele, který byl jejím nadřízeným a jemuž – stejně jako žalované – muselo být známo, že takový postup je v rozporu se zájmy zaměstnavatele, dospěl soud prvního stupně k závěru, že ke vzniku škody došlo též porušením povinností ze strany zaměstnavatele, a proto za aplikace § 250 odst. 2 ZP dovodil omezení odpovědnosti žalované v rozsahu jedné poloviny, neboť podíl zaměstnavatele a žalované na vzniku škody byl zcela totožný.

Soud tedy uložil zaměstnankyni zaplatit částku 1000 EUR a co do částky 1000 EUR žalobu zamítl. Odvolací soud však uložil ženě zaplatit celých 2000 EUR.

Zhodnocení případu Nejvyšším soudem

NS přisvědčil odvolacímu soudu, že žalovaná tímto jednáním úmyslně porušila povinnost zaměstnance uvedenou v § 301 písm. d) ZP (řádně hospodařit s prostředky svěřenými jí zaměstnavatelem, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele) a že podle § 250 odst. 1 ZP žalovaná odpovídá zaměstnavateli za škodu tímto protiprávním jednáním vzniklou.

Ovšem názor odvolacího soudu, že, i kdyby zaměstnankyně – jak tvrdila – výše uvedeným způsobem jednala na pokyn jednatele, nemělo by to vliv na míru její odpovědnosti za vzniklou škodu, neboť nebyla takovým pokynem vázána, NS odmítl.

Podle jeho názoru je jistě mimo pochybnost, že povinnost zaměstnanců plnit pokyny nadřízených, která patří k základním povinnostem zaměstnanců uvedeným v § 301 písm. a) ZP, se týká pouze takových pokynů, které jsou vydány v souladu s právními předpisy nadřízeným zaměstnancem, který je k tomu oprávněn. Je-li vám vydán pokyn, který není v souladu s právními předpisy, nejste povinni takový pokyn splnit.

Jestliže ho ale přece jen splníte a zaměstnavateli tím vznikne škoda, je třeba mít na zřeteli, že z hlediska posouzení vaší odpovědnosti za škodu ve smyslu § 250 ZP není samo o sobě významné, že nejste tímto pokynem vázáni. Podstatné je, že jste jednali protiprávně na pokyn nadřízeného zaměstnance, a proto nelze vaše protiprávní jednání (zaviněné porušení pracovněprávních povinností) považovat za jedinou příčinu vzniku škody, nýbrž příčinu vzniku škody je třeba spatřovat rovněž v porušení povinností ze strany zaměstnavatele (tím, že nadřízený zaměstnanec vydal pokyn, který nebyl v souladu s právními předpisy).

Namístě je pak úvaha o poměrném omezení odpovědnosti zaměstnance z důvodu spoluodpovědnosti zaměstnavatele ve smyslu § 250 odst. 2 ZP. Odvolací soud, jehož rozsudek byl zrušen, se však nezabýval zjišťováním, zda jednatel firmy skutečně takový pokyn, který nebyl v souladu s právními předpisy a na jehož základě žalovaná porušila své pracovněprávní povinnosti, vydal, a proto jeho závěr o tom, že žalovaná nese zcela plně odpovědnost za vzniklou škodu, označil NS ČR za předčasný.

Něco jiného je protiprávnost a něco jiného nesmysl

Ovšem na závěr si řekněme, že se mnohdy můžete ocitnout ve velmi složité situaci. Musíte totiž umět rozpoznat, že příkaz zaměstnavatele je protiprávní. A kdo to dnes zvládne? Co když je jenom hloupý? Vždyť už ani právníci mnohdy nevědí, co je v souladu se zákonem a co ne. Vy můžete odmítnout splnění jen protiprávního příkazu zaměstnavatele, ne nesmyslného. Sebenesmyslnější příkaz zaměstnavatele musí být zaměstnanci svatý.

A jste povinni uposlechnout, a pokud to neuděláte, mohou vás stihnout velmi přísné sankce, včetně vyhazovu z práce. Mnozí se o tom přesvědčili. Psali jsme o tom např. v článku Pracuj, mlč a na nic se neptej?!

dan_z_prijmu

Vy jste totiž povinni plnit pokyny vedoucích zaměstnanců vydané v souladu s právními předpisy bez ohledu na to, jaké odborné stanovisko k nim zaujímáte. Pokud zaměstnavatelovy pokyny, zvláště přes opakované písemné upozornění, porušujete, pak vaše jednání může být hodnoceno jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. A je tedy důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).