Názory k článku Co vám hrozí, když nerespektujete hloupého šéfa?

Mohu se prosím zeptat jakou výši se teda zaměstnanec podíli za splnění příkazu nadřízeného, který jemu samotnému způsobil škodu? A kdo se myslí tímto nadřízeným? Zdá statutární orgán nebo i střední management? Děkuji.
Levon Ter-Ghazaryan

Jistěže se můžete zeptat, ale na tomto fóru odpovídám již jen sporadicky, takže se nemusíte dočkat odpovědi. (Vy kladete inteligentní otázky nebo dokonce píšete pochvaly k článkům, a proto mi tu trollující čtenáři napsali, že Vy nejste Vy, ale píši si to Vaším jménem já.) Pokud půjde o zásadní otázku, raději použijte redakční e-mail. Nechtějte, prosím, přesná čísla - konkrétní poměr, to prostě odvisí od situace, každý případ je třeba hodnotit individuelně, vzásadě však lze zjednodušeně říci 50:50. Viz např. https://www.mesec.cz/clanky/na-prikaz-sefa-utracela-firemni-penize-pro-soukromo-ucely-ukoncila-s-nim-vztah/. Nadřízeným se myslí jakýkoliv vedoucí pracovník nadřízený zaměstnanci, nerozlišujte stupně vedení, ostatně i vedoucí má zásadně svého vedoucího. Ve smyslu ust. § 11 věty první zákoníku práce: Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Otázka je, jestli ten příkaz byl vydaný, protože je šéf hl_oupý nebo proto, že zná souvislosti co je zaměstnanec nezná a třeba ani znát nesmí.
Mně se třeba ještě za totality stalo, že jsem byl namočený v úkolu co řešili v jednom výzkumáku. Ten úkol se táhnul, z výzkumáku občas přijeli, jeden problém vyřešili, další dva nadělali a pak zase půl roku na nás neměli čas. Já jsem se začal bát, že to špatně skončí a já budu po ruce. Když jsem k nim jednou jel, tak do cestovní zprávy jsem napsal shrnutí, že by bylo potřeba uvážit zda má význam v řešení toho úkolu pokračovat, podle mého názoru který vychází z dosavadního průběhu prací, technické úrovně řešení (a ještě z něčeho co už jsem zapomněl) to význam nemá. I byl jsem povolán na kobereček k šéfovi, že to musím přepsat, protože on by někoho musel finančně postihnout. Protože účel to splnilo, šéf to vzal na vědomí, tak jsem to shrnutí opravil, jako že průběh prací na řešení úkolu budu sledovat a v potřebném rozsahu budu spolupracovat (nebo tak něco). I byl jsem opět povolán na kobereček k šéfovi, že to musím přepsat, protože papírově je ten úkol už úspěšně vyřešený. Tak jsem to shrnutí vymazal.
Krátce na to vypuknul plyšák v podniku se ustavilo Občanské Fórum a jako jeden z cílů si stanovilo přezkoumání spolupráce s tím výzkumákem (nebyl jsem jediný, kdo byl namočený ve "spolupráci" s oním výzkumákem, občas se stalo, že jsem strčil nos do jiné kanceláře a když jsem se tam o tom zmínil, nastalo mezi námi ovzduší plné pochopení a vzájemného porozumění, jak jsme začali svorně nadávat, co je to tam za L. E. mply a De Billy) - proslýchalo se, že náš ředitel měl nějaké techtle mechtle s ředitelem toho výzkumáku, potřeboval mu lifrovat nějaké peníze a celkem nezáleželo na tom, jestli z toho podnik něco bude mít. Ale šlo to do kytiček, asi nebyl vyšší zájem to vyšetřit.

V takovém případě asi bude nejlepší pokusit se ten příkaz dostat písemně, pokud možno i s výhradami zaměstnance (pokud to jde).

https://www.podnikatel.cz/clanky/7-rad-jak-zefektivnite-porady-abyste-se-neuporadovali-k-smrti/nazory/

Jsem svojím pánem,a šéfové mně opravdu nezajímají.

Pokud jsi osoba samostatně výdělečně činná nebo jak se to jmenuje a ke své obživě potřebuješ kontakt se zákazníky, není to totéž v bleděmodrém, že po tobě klienti vyžadují výrobu kulatých čtverečků?

stačí když si budete pamatovat jednoduché pravidlo: kdo platí, ten poroučí.
takže:
dostanu jako zaměstnanec hloupý a nesmyslný rozkaz od šéfa a chci být i nadále zaměstnán - držím hubu a konám dle příkazu.
dostanu jako živnostník hloupý a nesmyslný požadavek od klienta a chci jeho peníze - držím hubu a konám dle příkazu.
vše.

Kdysi jsem znal světem protřelého a velmi chytrého a moudrého maníka (nebudu upřesňovat), o generaci staršího, na dost vysoké funkci v jednom ze silových resortů, kterého jsem děsně dlouho považoval za příšerné hovado, ale nakonec se ukázalo že je to fakt fajn chlap a jen nemůže vystát pitomce. A ten mi krátce před odchodem do penze řekl něco, co jsem tehdy považoval za alibismus, ale z hlediska řízení procesů a kvality se to ukázalo být neocenitelnou radou: "Víš, na průserech je zajímavý, že je vlastně úplně jedno jak jsou velký, POKUD je máš papírově podchycený".
Peníze se totiž vždycky nějak vydělají, při dobře uzavřené pojistce dokonce ani finanční škoda nějak významně nebolí, a když se nikomu nic nestane, natož aby zařval, tak je nejdůležitější přijít na to jaká, kdy, kde, a proč se stala chyba, a jak jí pro příště účinně předejít. Všechno ostatní jsou technikálie.

Jak řekl čtenář yarda: i klient, zákazník může být pěkný blbec a prudič, sice pak neplatí to, co je uvedeno o právní úpravě a judikatuře v článku, ale "opruz" to může být stejný, ba ještě větší, protože klientovi musíte vyhovět, v zaměstnání stačí splnit sebehloupější příkaz, pokud není protiprávní, a hodit to za hlavu.

Neni to tak. Pokud delate na sebe, tak zakaznika s jeho nesmyslnym pozadavkem muzete odmitnout. To, ze se tak spousta lidi ve svem vlastnim zajmu dosud nenaucila, to je vec druha.

k tomuto bych přidal jeden pěkný citát Obi-wana Kenobiho. "kdo je větší hlupák? Ten hloupý, nebo ten, kdo ho poslouchá?"

Radši se nechám vyhodit, ale zachovám si lidskou důstojnost. Bohužel dnešní svět je postaven na tom, že lidé mají být krotké ovce.

No, takže východisko je tu jasné. Otázka, která stále zůstává palčivá, zní - jak bezpečně poznám, že to, co po mně chtějí, je nelegální? Zejména v některých oblastech (finance, veřejné zakázky...) a v případech, kdy na úkolu nepracujete sami a tím pádem ani neznáte všechny podrobnosti, protože jsou (zpravidla schválně) náplní práce někoho jiného, je to někdy nemožné.

Šéf tvrdí "vždycky to děláme takto, posvětil nám to (nejmenovaný) právník, tak to tak udělejte!"
Zaměstnanec si není jistý, na postupu mu něco smrdí, šéfovi moc nevěří, ale koneckonců sám není právník a kdyby se někoho zeptal, musel by platit za právní konzultaci - navíc jako soukromá osoba nemůže vynášet informace bez vědomí svého šéfa. Takže buď sklapne, splní úkol a za pár let ho možná nezavřou, nebo taky jo, a nebo ho teď hned vyhodí. Lákavá volba.

Jednou jsem pracovala ve firmě, kdy mi šéf přikazoval, od jakých dodavatelů brát produkty, i když zákazník znal cenu od levnější konkurence a pochopitelně chtěl levnější cenu. Jelikož jsme s ním měli výborné vztahy a dělal nám dost velké obraty, chtěla jsem odmítnout. Navíc kdybychom vzali dražší produkt, zákazník bude trvat na své zjištěné ceně a my bychom neměli žádnou marži, nebo bychom dokonce byli ve ztrátě...

Následující den jsem skončila na koberečku s vyčištěným žaludkem, že o můj názor tady nikdo nestojí. A nakonec se ukázalo, že dotčená firma s dražšími produkty patřila jeho manželce a tchánovi. Všechno má své opodstatnění, ale já už tam (nejen z tohoto důvodu) už nepracuji :)

Kdysi mne ve firmě navštívil nějaký obchodní zástupce, že nám nabídne stykače jeho firmy, že stačí navrtat dvě další díry a dá nám je o 50Kč levněji (v jednom výrobku byly dva a cena výrobku byla řádově desetitisíce). Já jsem opáčil, že pro nás by to znamenalo změnové řízení, opravu dokumentace a nějaké zkoušky. technicky nám to nic nepřinese, tak pokud se o tom bude jednat, já budu proti. Ale byl to kámoš našeho ředitele a šel mu na mne žalovat. Naštěstí ředitele vyhodili dřív než on stačil vyhodit mne.
Majitel firmy koupil nějakou slévárnu a firma začala nějaké odlitky brát odtamtud. Ale oni neuměli ty odlitky vyrábět tak jako předchozí dodavatel, tak se musely upravovat výkresy a bylo zakázáno zmetkovat vadné díly.

Tohle slepé poslouchání mi připomnělo bachaře v koncentrácích. My nic, my jsme tu jen pracovali a poslouchali rozkazy. Hnus!

http://dfens-cz.com/zamek-kde-jen-delali-svoji-praci/

http://dfens-cz.com/zamek-kde-jen-delali-svoji-praci/

Zámek, kde jen dělali svoji práci
V článcích na tomto webu (jde o web odkázaný níže) se opakovaně dotýkáme situací, se kterými se běžný občan těžko vypořádává – totiž s případy zcela amorálního a odsouzeníhodného počínání veřejných činitelů, především úředníků a policistů, které veřejnost pokrytecky omlouvá tím, že „jen dělají svoji práci“. Pro lidi, kteří věří na „dělání své práce“, stejně jako pro fanoušky nazi gagdetů, mám super tip na výlet. Není to vůbec daleko.
http://dfens-cz.com/zamek-kde-jen-delali-svoji-praci/

Zámek, kde jen dělali svoji práci
V článcích na tomto webu (jde o web odkázaný níže) se opakovaně dotýkáme situací, se kterými se běžný občan těžko vypořádává – totiž s případy zcela amorálního a odsouzeníhodného počínání veřejných činitelů, především úředníků a policistů, které veřejnost pokrytecky omlouvá tím, že „jen dělají svoji práci“. Pro lidi, kteří věří na „dělání své práce“, stejně jako pro fanoušky nazi gagdetů, mám super tip na výlet. Není to vůbec daleko.
dfens-cz.com/zamek-kde-jen-delali-svoji-praci/

Protože sem nejde vložit odkaz, zkuste si vygůglovat:
Zámek, kde jen dělali svoji práci

Neplnim hloupé příkazy. Řeknu že tomu nerozumím a poprosím o názornou ukázku jak se to má dělat. Pak šéfům většinou došlo že je to blbost. Tak třeba chtěli abych umyl masné skvrny na betonu. Věděl jsem že je to kravina, protože se to vsaklo do betonu takže to prostě nejde. Jedině přetřít barvou nebo frezovat. Poprosil jsem o ukázku a když to vedoucímu nešlo přibyla poznámka že se to tam asi vsaklo. A bylo vyřešeno šéf odešel s vědomím, že je blbec i když má titul a velí celé hale o 300 lidech.