Hlavní navigace

Co jsou to překážky v práci? A jaké jsou při nich vaše mzdové nároky?

13. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Kdy jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a kdy na straně zaměstnance? Jaké jsou druhy překážek? Kdy dostanete pracovní volno?

Od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo vnitřním předpisem (§ 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).

A na druhou stranu zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

V průběhu pracovního poměru, jehož podstatou je pracovní závazek (vymezený v § 38 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce), tedy závazek zaměstnance vykonávat sjednanou práci a jemu odpovídající povinnost zaměstnavatele sjednanou práci přidělovat a platit za její výkon mzdu nebo plat, mohou nastat a také často nastávají (jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele) skutečnosti, které způsobují, že zaměstnanec nemůže plnit pracovní závazek spočívající ve výkonu práce, a činí toto plnění nemožným. Tyto překážky představují právem uznanou nemožnost plnění základních pracovněprávních povinností spojenou se změnou nebo dočasnou suspenzí pracovního závazku.

Druhy překážek v práci

Překážky v práci zákoník práce rozděluje na překážky v práci na straně zaměstnance 191 až 206 zákoníku práce) a na překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 210 zákoníku práce).

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Na straně zaměstnavatele se vyskytují dvě skupiny překážek, a to prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (§ 207 zákoníku práce) a jiné překážky (§ 208 až 210 zákoníku práce).

O překážku v práci ve smyslu § 208 zákoníku práce se jedná tehdy, neplní-li nebo nemůže-li zaměstnavatel plnit výše uvedenou povinnost, vyplývající pro něj z pracovního poměru, přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (práci odpovídající vedoucímu pracovnímu místu, na něž byl zaměstnanec jmenován), nejde-li o prostoj nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (podle § 207 zákoníku práce), a to za předpokladu, že zaměstnanec je schopen a připraven tuto práci konat; o překážku v práci jde bez ohledu na to, zda nemožnost přidělovat práci byla způsobena objektivní skutečností, popřípadě náhodou, která se zaměstnavateli přihodila, nebo zda ji zaměstnavatel sám svým jednáním způsobil (případné zavinění zaměstnavatele zde rovněž nemá význam).

O těchto překážkách v práci a vašich nárocích při nich jsme podrobněji psali v článku Na co máte nárok, když kvůli nebezpečí koronaviru nemůžete pracovat?

Překážky v práci na straně zaměstnance

Na straně zaměstnance zákoník práce rozlišuje důležité osobní překážky v práci (§ 191 a ust. 191a zákoníku práce), jiné důležité osobní překážky v práci (§ 199 zákoníku práce) a překážky v práci z důvodu obecného zájmu (§ 200 až 205 zákoníku práce). O změnách, které přinesla novela zákoníku práce v roce 2021 (zákon č. 285/2020 Sb.), jsme psali v článku Pracovní volno bude nově i na sportovní soustředění dětí a mládeže.

Překážky, při kterých je nárok na nemocenské dávky

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci

  • po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti,
  • po dobu nařízení karantény,
  • po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené,
  • po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech dle § 39 zákona o nemocenském pojištění
  • a po dobu péče o dítě mladší než 10 let (z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění) nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

Za důležitou osobní překážku v práci považuje zákoník práce též poskytování dlouhodobé péče zaměstnancem potřebné osobě v domácím prostředí v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění (§ 191a zákoníku práce).

Pro účely hmotného zabezpečení při těchto překážkách v práci jsou zaměstnanci nemocensky pojištěni. O nemocenských dávkách (ale i náhradě mzdy v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a karantény) a jejich výši pro rok 2021 jsme psali v článku Nemocenské, koronavirové ošetřovné a další dávky se v roce 2021 zvyšují.

Speciálně otázkám kolem nařízené karantény jsme se věnovali v článku Můžou vás vyhodit z práce během karantény?

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno, a to nejméně v případech a rozsahu, které jsou stanoveny v příloze nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci, a v případech uvedených v příloze nařízení vlády mu poskytnout rovněž náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 199 odst. 1 a 2 zákoníku práce).

skoleni_29_6

Takovým a podobným překážkám v práci a otázkám nároku na pracovní volno, ať placené (s náhradou mzdy), nebo neplacené (bez nároku na náhradu mzdy), jsme se věnovali v článcích Kdy máte nárok na neplacené volno a kdy potřebujete souhlas zaměstnavatele? a Odcházíte z práce? Zaměstnavatel vám musí dát volno na hledání nové.

Použitý zdroj informací: rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2063/2020, ze dne 13. 1. 2021

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).