Hlavní navigace

Když se (ne)daří: Příběhy podvodů, které loni vybíraly české peněženky

13. 5. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
„Finanční policie“ řeší každoročně řadu finančních podvodů. Někdy je obětí stát kvůli daním, banka kvůli úvěru, jindy důvěřiví spotřebitelé, kteří naletěli na příslib výhodné investice nebo levných produktů a služeb.

Finanční analytický úřad (FAÚ), který od roku 1996 plní funkcí finanční zpravodajské jednotky pro ČR, loni zajistil z podvodných transakcí prostředky ve výši 3,9 mld. Kč. Kromě toho uložil pokuty zhruba ve výši 2,7 mil. Kč a podal 426 trestních oznámení, z toho 261 jich bylo se zajištěním finančních prostředků. Informace vyplývají z výroční zprávy a tiskové zprávy ministerstva financí.

FAÚ se v poslední době zaměřuje i na zneužití virtuálních aktiv. Za rok 2020 evidoval 140 případů. Z toho v 58 případech došlo ke zneužití virtuálních měn. Z celkového počtu podaných trestních oznámení segment zneužití virtuálních měn představuje cca 11% podíl.

Úřad při své činnosti reaguje také na návrhy k zahájení šetření ze strany veřejnosti apod. Loni takto obdržel 4860 podnětů, což je vůbec nejvyšší počet oznámení v celé historii FAÚ. Počet přijatých oznámení rapidně narostl především díky rozšíření okruhu oznamujících subjektů. Významnou měrou se na tomto nárůstu podílela také zvýšená reportní aktivita některých sektorů povinných osob, především z bankovního sektoru, vysvětlil ředitel FAÚ Libor Kazda.

A opačně, finanční zpravodajská jednotka bývá prostřednictvím svých podnětů často iniciátorem řady šetření ze strany tzv. Daňové Kobry, se kterou spolupracuje na většině velkých případů. Kromě toho FAÚ spolupracuje i se zahraničními finančními zpravodajskými jednotkami, finanční správou, celní správou, policií a tajnými službami.

FAÚ primárně chrání finanční systém ČR před zneužitím k praní peněz a financování terorismu a je zodpovědný za nastavení systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML – „anti-money laundering“) a proti financování terorismu (CFT – „counter financing of terrorism“). Jeho činnost a pravomoc je vymezena zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a zákonem č. 69/2006  Sb., o provádění mezinárodních sankcí. 

Rok 2020 byl trochu jiný

Rok 2020 byl rokem anticovidových opatření a v podobném duchu se nesla i činnost tohoto úřadu. FAÚ v minulém roce zaznamenal růst podezřelých obchodů, které souvisely s pandemií. Jednalo se zejména o různé formy podvodného prodeje zdravotnického materiálu a zneužití státní podpory. Zjištěn byl rovněž vyšší výskyt kyberkriminality a trestná činnost související s tíživou životní situací (lichva, úpadkové delikty), informuje výroční zpráva s tím, že úřad věnoval zvláštní pozornost také investičním podvodům, trestné činnosti související s virtuálními aktivy, podvodům typu „romance fraud“  (podvody z lásky) nebo „vishing“ (podvodné vylákání citlivých údajů po telefonu).

Neodolatelné investiční nabídky ze zahraničí

Off-shore společnosti jsou právnické osoby registrované v daňových rájích. Tedy zemích s příznivým daňovým režimem, kde jsou firmy od daní buď úplně osvobozeny, nebo je zdanění velmi nízké.

Finanční analytický úřad při své činnosti narazil na off-shore subjekt ovládaný společností registrovanou na tichomořském souostroví Vanuatu. Prezentoval se jako obchodník s cizími měnami, cennými papíry, kryptoměnami, komoditami apod. a své služby nabízel přes web, přidružené mobilní aplikace a obchodní zástupce, kteří oslovovali potenciální zájemce přes sociální sítě a nevyžádané e-maily. A to i přes to, že k této činnosti neměl na území ČR, EU ani jinde povolení nebo licenci, a ta tak nebyla v rámci finančního trhu nijak zákonně regulována. Zástupci společnosti potenciální zákazníky oslovovali s tím, že vyhráli možnost být zařazeni mezi 45 osob, za které bude investice provádět počítač, případně jim přímo nabídli možnost investic. Samozřejmě po složení vstupní částky ve výši 250 eur nebo 7000 Kč. Další vklady pak závisely na ochotě klienta více investovat.

Zájemci byl přidělen makléř nebo investiční poradce, který během komunikace manipulativními technikami získával přístupové údaje k internetovému bankovnictví, kopie osobních dokladů či platebních karet apod. Klienta poté navedl k instalaci počítačového programu umožňujícího dálkový přístup k počítači a přes něj pak vstupoval na bankovní účet klienta, ze kterého prováděl platby. V některých případech dokonce (samozřejmě bez vědomí „klienta“) žádal prostřednictvím internetového bankovnictví o půjčky. Oběti podvodu se žádného zhodnocení samozřejmě nedočkali, naopak byli opakovaně žádáni o doplňování finančních prostředků na účet. Peníze byly převáděny přímo nebo prostřednictvím bankovních účtů bílých koní do zahraničí k nákupu kryptoměn. Škoda v tomto případě dosáhla několika milionů korun a šetření skončilo podáním trestního oznámení.

Západoafrické výběry z bankomatů

Během minulého roku FAÚ zaznamenal velký nárůst podvodného jednání přes inzerované nabídky na internetu a sociálních sítích. Šlo např. o sjednání nebankovních půjček, úvěrů a jiných finančních produktů, o přispění na zřízení sbírek uměleckých děl pro zahraniční muzea nebo o nabídky projednání a zajištění nečekaného dědictví v zahraničí. Po navázání bližšího kontaktu se zájemci ale vždy následovala v různých fázích probíhající komunikace výzva k úhradě různých poplatků, pojištění či jiných smyšlených nákladů.

Podvedené osoby vylákané peníze zasílaly na udávané bankovní účty, které samozřejmě neměly nic společného se společnostmi, jež měly produkty či služby zajistit. Putovaly naopak ve prospěch fyzických osob, které (aniž by o tom údajně věděly) byly součástí podvodů, protože ke svým účtům poskytly (pravděpodobně kvůli příslibu provize apod.) přístupové údaje a často i platební karty útočníkům, aniž by znaly jejich totožnost. Prostředky z trestné činnosti byly vybírány přes karty z bankomatu v Beninu v západní Africe. Majitelé účtů, ke kterým byly tyto karty vydány, pak při šetření podle FAÚ často argumentovali tím, že jejich příbuzný v této zemi pracoval a peníze vybíral na své živobytí. 

Předražená nabídka ochranných pomůcek

Pandemie koronaviru přivedla vyšetřovatele FAÚ k podezřelým obchodům některých podnikatelů původem z Asie, nyní již rezidentů v ČR. Ti si poptávku po ochranných prostředcích v podobě roušek, respirátorů, ochranných rukavic a obleků vyložili jako nové podnikatelské možnosti. Prodávali proto zboží kupované v zahraničí (např v Turecku, Španělsku či SRN) za násobky pořizovací ceny, ať už byl zákazníkem e-shop, či domov pro seniory. Zboží přitom často nemělo evropskou certifikaci. Přestože obraty jejich podnikatelské činnosti skokově vzrostly, daňové odvody nikoli. Úřad při šetření zjistil také neodpovídající celní výkazy nebo chyby ve fakturách.

Výhodné kompenzační bonusy 

Dvě české obchodní společnosti jménem třetích osob – OSVČ – většinou vietnamské národnosti získaly neoprávněně od finančních úřadů ČR platby za kompenzační bonusy v celkové výši 1 665 800 Kč. FAÚ proto podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, případně zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Činnost byla páchána v době vyhlášeného nouzového stavu. Případ stále šetří orgány činné v trestním řízení.

Finanční správa v květnu 2020 informovala o několika pokusech o zneužití kompenzačního bonusu. Jednalo se o žádosti podané osobou, která se vydávala za reálného živnostníka a na základě jeho osobních údajů se snažila získat vyplácenou podporu.

V prvním zjištěném případě chtěl takto neoprávněný vylákat na výplatě bonusu 875 tisíc korun. V dalším pak šlo o žádosti podané za živnostníky, kteří už dříve svým jménem žádost o bonus podali.

Finanční správa v těchto případech pokusy o neoprávněné vyplacení dávky ve výši 1 175 000 korun odhalila a vyplacení zastavila.

Vyvedení prostředků z podnikání

Podnikající vietnamský občan prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb odesílal do Vietnamu finanční prostředky svým příbuzným. Peníze u zprostředkovatelů vkládal v hotovosti s tím, že jde o dar nebo finanční podporu rodiny. Po nějaké době a kumulaci určité částky mu ale byly tyto peníze zasílány zpět, tentokrát na jeho osobní účet s tím, že jde o dar od rodiny na pořízení nemovitosti. Úřad šetřením zjistil, že tyto prostředky pocházely z podnikatelské činnosti a popsaným postupem byly vyváděny z podnikání, aniž by podnikatel splnil své daňové povinnosti. Tím došlo k legalizaci těchto peněz s konečným umístěním v koupi nemovitosti. Úřad po provedeném šetření podal trestní oznámení pro podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti a zkrácení daně, poplatku a podobných povinných plateb.

Katalogové podvody

Jako bílý kůň se slangově označuje osoba, která je nastrčená k páchání trestné činnosti. Má zakrýt skutečného pachatele nebo osobu, které má z dané činnosti prospěch. Často se stává, že nastrčená osoba nakonec neobdrží ani výdělek, který měla za svou roli slíbený.

FAÚ od roku 2018 šetřil právnické osoby se sídlem v ČR a osoby slovenské národnosti kvůli činnosti organizované skupiny tzv. bílých koní – občanů sociálně slabších vrstev ze Slovenska. Předmětem podvodu byly údajné exekuce, na jejichž základě docházelo k vymáhání peněžních prostředků od právnických nebo fyzických osob pod pohrůžkou předání věci soudnímu exekutorovi, obstavení účtů a nutnosti hradit zcela nesmyslné náklady exekuce. „Exekuce“ byly často vedeny ve prospěch vymyšlených společností, podobně byly fiktivní i osoby soudních exekutorů. Během podvodů byly vystavovány i padělané daňové doklady, které měly deklarovat vyúčtování reklamních či marketinkových služeb, které nebyly objednány a ani poskytnuty. Podvodně vylákané peněžní prostředky byly skoro vždy odčerpávány na Slovensko, kde byly většinou vybírány z bankomatu. Od roku 2018 do roku 2020 se počty podvedených rozrostly na desetitisíce a neprávem získané prostředky se vyšplhaly do desítek milionů korun. Úřad v této věci podal desítky trestních oznámení spolu se zajištěním peněžních prostředků na inkriminovaných účtech. 

Úvěrový podvod advokáta 

Úřad minulý rok řešil také případ advokáta, který banku požádal o úvěr na refinancování půjčky u jiné banky. Při zpracovávání údajů uvedených žadatelem o úvěr vzniklo podezření, že neuvedl pravdivé údaje o jeho majetkových a osobních záležitostech, které mohly mít vliv na posouzení jeho bonity a solventnosti. Během šetření FAÚ navíc zjistil, že advokát prodal podíl v obchodní společnosti a tento příjem neuvedl do daňového přiznání i přesto, že nesplnil časový test pro osvobození od daně z příjmů. Výsledkem bylo trestní oznámení pro podezření na úvěrový podvod a daňovou trestnou činnost. 

skoleni_29_6

Podvodný e-shop klasického střihu

V červenci 2020 podal úřad trestní oznámení kvůli účtu, na který přišly platby od desítek fyzických osob. Mělo jít o úhradu za zboží – hlavně za vstupenky, deskové a počítačové hry, vstupenky na koncerty a jiné, přičemž deklarované zboží nebylo zákazníkům nikdy dodáno. Po přijetí prostředků na účet naopak přestal příjemce platby komunikovat. Podvodník měl takovýchto účtů založeno více, a to u několika bank. Při odhalení podvodného účtu tak jen útočník použil jiné konto. Zakrátko se takto obohatil o desítky tisíc korun, které následně použil pro vlastní potřebu. Výsledkem šetření proto bylo několik trestních oznámení.

Podvodné platby na nákup nemovitosti

Ve spolupráci se zahraničními partnerskými finančními zpravodajskými jednotkami šetřil FAÚ případ, ve kterém šlo o předem připravený řetězec bankovních účtů, na které byly zasílány podvodně vylákané platby v celkové výši přes 630 000 eur. Na základě upravené e-mailové komunikace sem poslala peníze na nákup nemovitosti i poškozená evropská společnost. Prostředky putovaly na účet v evropské bance, odkud byly přesměrovány na konto vedené v jednom z asijských států. Následně byla část podvodně vylákaných peněžních prostředků směřována na účet slovenské obchodní korporace v české bance. Díky spolupráci FAÚ se zahraničními zpravodajskými jednotkami, Interpolem a dalšími subjekty se značnou část podvodně vylákaných prostředků zaslaných na český bankovní účet podařilo zajistit. Výsledkem šetření bylo podané trestní oznámení.

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz. Příležitostně píše pro magazín Reportér a Deník N.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).