Hlavní navigace

Pracovní volno bude nově i na sportovní soustředění dětí a mládeže

 Autor: Depositphotos
Mění se pravidla pro uvolňování z práce a placení odměn zaměstnancům pracujícím jako vedoucí táborů. Nově bude zaměstnavatel poskytovat pracovní volno i na sportovní soustředění dětí a mládeže.
Tomáš Zilvar 9. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Pracovní volno přísluší (§  203 odst. 2 písm. h ZP) zaměstnancům k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež. Zaměstnanci mají právo na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však na 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu ovšem nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele (s poukazem na takové provozní důvody může zaměstnavatel volno zaměstnanci nepřiznat).

Co jsou provozní důvody?

Co jsou provozní důvody, zákoník práce neurčuje. Soudy však v jiných situacích při řešení sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jestliže zaměstnanec neúspěšně žádal o kratší pracovní dobu, které nechtěl zaměstnavatel vyhovět, vyložily, že při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody (bránící vyhovět žádosti zaměstnance o kratší pracovní úvazek, resp. nyní můžeme říci, aby mohl odjet na dětský tábor), je třeba vyjít z povahy provozu. Také z dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, z množství (počtu) zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování a možnosti (úrovně) jejich odměňování za vykonanou práci.

Zaměstnavatel může vyhovět žádosti tím snadněji, čím více má zaměstnanců, čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat a čím více má peněžních prostředků použitelných pro jejich odměňování. Nejvyšší soud určil, že pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činnosti) zaměstnavatele, lze dovodit, že vyhovění žádosti zaměstnance brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Tři týdny pracovního volna za celoroční aktivitu pro děti

Další podmínkou pro poskytnutí volna k účasti na dětském táboře je, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. To tedy znamená, že volný čas si neprodlouží každý. Zaměstnanci, kteří se do práce s dětmi a mládeží nezapojují soustavně po celý rok, ale jen v době konání tábora, anebo tak činí v průběhu roku za úplatu, si musejí k účasti na letním táboře vzít kupříkladu řádnou dovolenou, leda by šlo o tábor pro zdravotně handicapované děti. 

Vyšší nároky mohou vybojovat třeba odbory

Zaměstnavatel poskytuje volno neplacené. Případnou odměnu vyplácí zaměstnancům organizátor tábora. Zákoník práce umožňuje, aby kolektivní smlouva, kterou sjednávají odbory se zaměstnavatelem nebo odborová centrála se svazem zaměstnavatelů, případně i vnitřní předpis velkorysého zaměstnavatele rozšířily délku pracovního volna nad třítýdenní limit.

Větší rozsah pracovního volna přitom mohou poskytnout nejen podnikatelské subjekty, jako tomu bývalo dříve, ale i zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb čili stát a jeho organizační složky, územní samosprávné celky – obce a kraje, příspěvkové organizace, školské právnické osoby, regionální rady soudržnosti. V kolektivních smlouvách a vnitřních předpisech se mohou zaměstnavatelé v zájmu dobročinnosti či jako sponzoři akcí pro děti rovněž zavázat k poskytování placeného volna, tedy s náhradou mzdy nebo platu. Jinak se, jak už jsme uvedli, poskytuje volno neplacené čili bez náhrady mzdy nebo platu. Případnou odměnu za práci s dětmi na táboře platí jeho provozovatel, organizátor.

Volno bude i placené     

V Poslanecké sněmovně však byly schváleny v rámci novely zákoníku práce, která byla postoupena Senátu, dvě změny, které vstoupí v účinnost příští rok. Uvedených výhod bude možno využít i pro účast na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Jeden týden pracovního volna se bude poskytovat jako placený. Peníze bude vyplácet zaměstnavatel, ale nebudou z jeho zdrojů, bude mu je poskytovat stát prostřednictvím okresní (resp. v Praze Pražské a v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení příslušné podle sídla zaměstnavatele (to se týká právnických osob), respektive podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. 

Na první pohled lze takové změny uvítat, jistě je dobré podporovat a i hmotně ocenit ty, kteří pracují s dětmi a mládeží a vedou je ke sportovním aktivitám. Jenže je to vhodné zavádět zrovna v době, kdy nás, a zvláště veřejné rozpočty, čeká velké šetření? Především pak ale vznikne praktický problém, jak to bude v případě, že vedoucí, instruktor, trenér apod. nepracuje na táboře nebo soustředění zadarmo, ale platí ho organizátor (když jde o podnikatelský subjekt nebo organizaci, která získala příslušnou dotaci). Bude mu platit jen část doby nad rámec týdne placeného státem? Anebo bude mít zaměstnanec jeden týden placený dvakrát? Organizátorem a ještě státem? 

Peníze od státu jen za práci pro zavedenou dětskou nebo sportovní organizaci

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, tedy placené – pro práci s dětmi na táboře nebo sportovním soustředění, bude příslušet zaměstnanci, pouze pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

a) která je zapsaná ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a

b) pro kterou je práce s dětmi a mládeží její hlavní činností. 

Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat. Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu bude omezena limitem ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).