Chtějte více než minimální mzdu. Žádejte vyšší, zaručenou mzdu

S účinností od 1. 1. 2015 došlo ke zvýšení nejen minimální mzdy, ale také tzv. nejnižších úrovní zaručené mzdy. Čtěte také: Minimální mzda se sice zvýšila na 9200 Kč, někdo ale získá i 18 400 Kč

Zatímco zvýšení minimální mzdy se vždy dostává značné pozornosti, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy bývá nezaslouženě opomíjeno. Stejně tak si mnozí zaměstnavatelé myslí, že mohou zaměstnance odbýt minimální mzdou ve výši 9200 Kč za měsíc, resp. 55 Kč za hodinu. Ale tak tomu není! Pro někoho může být minimální mzda až dvojnásobná – nejde už ale o minimální mzdu, nýbrž o uvedené tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Co pro koho platí

Minimální mzda platí pro zaměstnance a jejich zaměstnavatele z podnikatelské (nestátní, mimorozpočtové) sféry, u nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než stanovuje nařízení vlády o minimální mzdě. V nepodnikatelském sektoru (státní a veřejná správa a služby) a u zaměstnavatelů podnikatelské (nestátní) sféry, u nichž není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy ještě nejnižší úrovně zaručené mzdy. (V nepodnikatelské sféře se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.) Minimální mzda se uplatní vůči zaměstnancům v pracovním poměru i činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Nejnižší úrovně zaručené mzdy platí jen pro zaměstnance v pracovním poměru, vůči zaměstnancům činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr se neuplatňují.

Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je na základě složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce odstupňována, jak už bylo naznačeno, do osmi skupin. Obecné charakteristiky prací pro účely zařazení práce do některé z 8 skupin jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění. Dále jsou zde uvedeny příklady prací zařazených do jednotlivých skupin a ty jsou zpracovány podle jednotlivých oborů.

Kdo může dostat jen minimální mzdu?

Minimální mzda odpovídající 1. (nejnižšímu) stupni z nejnižších úrovní zaručené mzdy (shodná svou výší se mzdou pro tento stupeň) může být v praxi uplatňována jen vůči velmi úzké skupině zaměstnanců, a to:

• zaměstnancům činným na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a 
• zaměstnancům vykonávajícím v pracovním poměru nejméně kvalifikované práce zařazené do 1. skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění.

Charakteristika práce za minimální mzdu: Jednotlivé pracovní úkony stejného druhu s předměty (prvky) tvořící jednoduchý celek konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Manipulační práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti včetně prací s případným jednostranným zatížením drobných svalových skupin, v případném vnuceném pracovním rytmu, při mírně zhoršených pracovních podmínkách a s případným rizikem pracovního úrazu.

Na ostatní zaměstnance se vztahují nejnižší úrovně zaručené mzdy odpovídající pracím zařazeným do 2. až 8. skupiny prací. Např. příjem a výdej materiálu a nástrojů už patří do 2. skupiny prací, pokladní manipulace s hotovostí do 3. skupiny prací, zúčtování mzdy a její výplata do 4. skupiny, personalistika do 5. atp.

Od 1. 1. 2015 zvýšené nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně:

Invalidům za stejnou práci méně

Od 1. 1. 2015 nezvyšované nejnižší úrovně zaručené mzdy při sníženém pracovním uplatnění zaměstnance pro stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně ve výši stanovené od 1. 1. 2013:

Tip: Minimální mzda už bude spravedlivá

Doplatky

Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek

• ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy (pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy), nebo
• k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.