České daně nižší než u sousedů

Polsko

Celkové daňové zatížení v Polsku činí 35,8 % k HDP. U průměrné mzdy (525 euro) tvoří povinné odvody zaměstnance (daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění) a zaměstnavatele (sociální a zdravotní pojištění) celkem 42,9 %.

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob je stejně jako u nás vypočítávána progresivním způsobem. Občané s vyššími příjmy odvedou do státní pokladny v poměru k příjmu více peněžních prostředků. Dani podléhají fyzické osoby s trvalým pobytem v Polsku nebo s dočasným pobytem nad 183 dní v kalendářním roce.

Daň z příjmů právnických osob

Právnické osoby a organizační jednotky platí daň z příjmu, která je vypočítávána ze zisku. V roce 1999 byla daň ve výši 34 %, v roce 2000 činila 30 %, v letech 2001 a 2002 činila 28 %. V roce 2003 byla snížena na 27 % a v roce 2004 na současnou úroveň 19 %.

DPH

Základní daň z přidané hodnoty činí v Polsku 22 %. Současně platí také preferenční daň ve výši 7 %. Nižší sedmiprocentní sazba je uvalena na zemědělské stroje, umělá hnojiva a pesticidy, dětské zboží, léky a zdravotnické pomůcky, služby v dopravě, elektrickou energii. V Polsku je rovněž DPH ve výši 3 % – je uvalena na zemědělské produkty. Některé vybrané výrobky a export jsou dokonce zdaněny nulovou sazbou. Předpisy umožňují vracení DPH zahraničním turistům při nákupu vyšším než 200 PLN.

Sociální a zdravotní pojištění

Do 10 dnů po zaměstnání prvního pracovníka se musí společnost zaregistrovat na místní správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel odvádí na sociálním pojištění státu 9,76 % z hrubé zaměstnancovy mzdy. Zaměstnance odvádí sociální pojištění ve výši 9,76 % ze své hrubé mzdy. Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnavatel 8,25 % ze zaměstnancovy hrubé mzdy a zaměstnanec odvádí na zdravotním pojištění také 8,25 % ze své hrubé mzdy.

Slovensko

Celkové daňové zatížení na Slovensku činí 30,9 % k HDP. U průměrné mzdy (315 euro) činí povinné odvody zaměstnance (daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění) a zaměstnavatele (sociální a zdravotní pojištění) celkem 41,4 %. Od 1. 1. 2004 je na Slovensku zavedena rovná daň ve výši 19 %. Daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a DPH má jednotou sazbu ve výši 19 %. Současně zanikly daně darovací a dědická.

Sociální a zdravotní pojištění

Zaměstnavatel na sociálním pojištění odvádí 21,75 % z hrubé mzdy zaměstnance, zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí na sociálním pojištění 7 %. Sazby zdravotního pojištění jsou 10 % pro zaměstnavatele z hrubé mzdy zaměstnance a 4 % zaměstnance z hrubé mzdy.

Rakousko

Celkové daňové zatížení v Rakousku činí 44,8 % k HDP. U průměrné mzdy (2 034 euro) činí povinné odvody zaměstnance (daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění) a zaměstnavatele (sociální a zdravotní pojištění) celkem 45 %.

Daň z příjmů fyzických osob

Povinnost odvádět daň z příjmu mají fyzické osoby. Neomezenou povinnost platit daně mají fyzické osoby s bydlištěm v tuzemsku. Tato povinnost se vztahuje na všechny příjmy v tuzemsku i v zahraničí. Neomezená daňová povinnost vzniká, když pobyt v tuzemsku trvá déle než 6 měsíců.

Sazby daně z příjmů fyzických osob patřily v Rakousku tradičně k jedněm z největších v Evropě, v posledních letech však došlo k jejich mírnému snižování, aby se napomohlo hospodářskému rozvoji a reagovalo se na snižování daní v Evropě. U příjmu důchodců je však nulová sazba až do výše 13 648 euro za rok a u zaměstnanců do výše 15 780 euro za rok.

Daň z příjmů právnických osob

Za právnické osoby jsou v Rakousku považovány akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, spolky, družstva i různé komory. Lineární daň z příjmů právnických osob činí v Rakousku 25 %. Ještě minulý rok přitom činila sazba daně 34 %. Bez ohledu na výši zisku musí kapitálové společnosti platit minimální daň ve výši 1 750 euro (společnosti s ručením omezeným) nebo 3 500 euro (akciové společnosti). V Rakousku je od tohoto roku zavedeno skupinové zdanění, což znamená, že ztráty dceřinné společnosti mohou snížit daňovou povinnost její matky.

DPH

Daň z přidané hodnoty se vybírá zpravidla za všechny služby a dodávky, které jsou poskytovány. Ve většině případů činí 20 % čisté platby za službu či zboží. Kromě toho existuje ještě i snížená sazba 10 %, která se vztahuje např. na potraviny, zemědělské výrobky a knihy. Pokud však roční obrat nedosáhne 22 000 euro, nemusí se žádná daň odvádět (nemůže se ovšem ani uplatňovat odečet vstupní DPH).

Sociální a zdravotní pojištění

Zaměstnavatel odvádí 12,55 % z hrubé mzdy zaměstnance na sociální pojištění a 3,5 % na zdravotní pojištění. Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí na sociálním pojištění 10,25 % a na zdravotním pojištění 3,9 %.

Německo

Celkové daňové zatížení v Německu činí 41,7 % k HDP. U průměrné mzdy (2 818 euro) činí povinné odvody zaměstnance (daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění) a zaměstnavatele (sociální a zdravotní pojištění) celkem 52 %.

Daň z příjmů fyzických osob

U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění. Od 1. 1. 2005 se pohybují vlastní sazby daně z příjmu od 15 % do 42 %. Ještě v roce 1998 bylo daňové rozpětí 26 % až 53 %. Horní hranice zdanění se aplikuje od zdaňovacího ročního základu 52 152 euro u svobodných a bezdětných zaměstnanců (u manželů dvojnásobek).

Daň z příjmů právnických osob

Platbě daně podléhají právnické osoby (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným atd.). Sazba daně z příjmů právnických osob činí v Německu 25 %. Přestože došlo daňovou reformou v Německu ke snížení daňové sazby jak fyzických, tak i právnických osob, efektivním daňovým zatížením patří Německo stále na jedno z nejvyšších míst evropského žebříčku.

DPH

V Německu je základní sazba DPH 16 % a snížená činí 7 %.

Sociální a zdravotní pojištění

Zaměstnavatel odvádí 9,75 % z hrubé mzdy zaměstnance na sociální pojištění a 7,1 % na zdravotní pojištění. Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí na sociálním pojištění 9,75 % a na zdravotním pojištění 7,1 %.

Shrnutí

Daňové zatížení v Česku je srovnatelné s celkovým daňovým zatížením v Polsku, je nižší než v Rakousku a Německu, pouze na Slovensku je celkové daňové zatížení ještě nižší. Nejvíce však Česko a sousední země netrápí celková výše zdanění, ale složitost daňové soustavy pro podnikatele a drobné živnostníky.

Když nedávno měli sami Evropané říci, jak jsou spokojeni se svým životem, byli v průměru nejspokojenější Dánové, Švédové a Norové – lidé ze zemí s vysokými daněmi. Občané sice odvedou více na daních, současně však mají k dispozici bezplatnou kvalitní lékařskou péči, školství či rozvinutou infrastrukturu. Švédové jsou nejdravější (je zde nejméně kuřáků, nejnižší nemocnost a nejvyšší průměrný věk dožití) a na své záliby si vždy najdou čas. V zemích Skandinávie je také nejnižší kriminalita.

Pramen:

• OECD: Sumary statistics: Taxation: Table II.:Average personal income tax
• OECD FACTBOOK 2005 – ISBN 92–64–01869–7
• Eurostat: Statistik kurz gefasst, Wirtschaft und Finanzen 3/2005