V průběhu hospodářského cyklu se měnová politika mění. Centrální banky by neměly systematicky jedněm brát a druhým dávat – v dlouhém období by měly být jejich kroky plus mínus neutrální. A v tomto bodě je dnešek trochu jiný.
V oblasti nastavení správné kombinace měnové a makroobezřetnostní politiky ČNB rychleji řeže než měří.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v únoru zklamala poklesem na 92,2 bodu (konsenzus 97,2 bodu). Index mapující ceny nemovitostí ve 20 největších metropolích v prosinci vzrostl o 0,8 % m/m (trh +0,85 % m/m).
Zápis z říjnového zasedání Fedu dal prosinci jednoznačnou zelenou. Podle něj si “většina členů FOMC” myslí, že na základě dostupných čísel dozraje čas pro první růst úrokových sazeb na příštím zasedání.
ECB je znovu ve střehu. Inflace pod nulou v kombinaci s rostoucím strachem z negativního vývoje v Číně nedělá evropským centrálním bankéřům vůbec dobře. Začíná se hovořit o možnosti dalšího uvolnění měnové politiky. Je to reálné?
Dnes se bude pozornost soustředit na ECB, která provede pátou aukci v rámci programu TLTRO. Ekonomové čekají, že si banky přijdou až pro 45 mld. EUR. Večer bude mít přednášku šéfka FEDu, kde by mohly zaznít detaily o nastavení měnové politiky.
