Bankovní rada České národní banky (ČNB) 22. června 2022 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 7,00 %, tedy o 1,25 procentního bodu z původních 5,75 %. Je to o něco méně, než původně očekával finanční trh (1,5 %) ČNB současně zvýšila diskontní sazbu na 6,00 % a lombardní sazbu na 8,00 %. Rada tentokrát hlasovala naposledy ve „starém“ složení v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem, poměr hlasů byl 5:2.
Dnešní rozhodnutí se opírá o jarní makroekonomickou prognózu a dosavadní ekonomický vývoj. Rada vyhodnotila současná rizika a nejistoty jarní prognózy jako silně proinflační, které je nutno ošetřit dalším zpřísněním měnové politiky.
Proinflačně působí rychlejší růst cen doma i v zahraničí. To je dáno mimo jiné prudkým zdražením energií a komodit v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska,
stojí v prohlášení ČNB. Proinflačním rizikem je i slabší kurz koruny a hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání u 2% cíle ČNB. Dalším proinflačním rizikem je možnost méně restriktivního působení fiskální politiky v letošním a příštím roce. Nejistotami jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí.
Bankovní rada také rozhodla, že ČNB nemění svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí. Pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů má ČNB dostatečné devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání.
Jaký bude další vývoj úrokových sazeb od července, kdy už bude rada zasedat v novém složení, je značně nejisté.
Nový guvernér Aleš Michl oponoval každému zvýšení úrokových sazeb, ke kterému současná bankovní rada od loňského června přistoupila. O názorech tří nových členů v bankovní radě na měnovou politiku ČNB toho moc nevíme,
říká ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Nečekáme však, že by nová bankovní rada ve druhém pololetí přistoupila ke snižování úrokových sazeb. Naopak je možné, že vývoj spotřebitelských cen novou a více holubičí bankovní radu nakonec přiměje k tomu, aby sazby ještě dále zvýšila,
dodává.
Klíčové bude podle Martina Gürtlera také to, jak se nová bankovní rada postaví k intervencím na devizovém trhu. Pokud by se je rozhodla ukončit, koruna by pravděpodobně oslabila, což by ještě přiživilo již tak silné inflační tlaky. O to silnější by pak byl tlak na další růst úrokových sazeb.
Od 1. července už bude zasedat bankovní rada v novém složení, do kterého se dostanou nový guvernér Aleš Michl, viceguvernérka Eva Zamrazilová, radní Jan Frait a Karina Kubelková. Tím se tak promění i klíčová čtyřhlasová většina v radě, která podle dostupných veřejných vyjádření nyní již nebude nakloněna dalšímu zvyšování sazeb.
Její úloha ovšem v tomto ohledu nebude jednoduchá. Na devizovém trhu je zřetelný tlak na oslabení české koruny, což by dále umocnilo již nyní rozbouřenou českou inflaci. Hráz, kterou proti tomuto tlaku udržuje ČNB svými intervencemi, nelze udržovat po neomezeně dlouhou dobu,
říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Z fundamentálního pohledu přitom české koruně aktuální situace skutečně příliš nepřeje a lze tak očekávat, že bude pod tlakem i nadále.
Pokud bude chtít nová bankovní rada dostát svému přesvědčení, že už nebude zvyšovat úrokové sazby, bude muset na podporu koruny vynaložit větší množství devizových rezerv. Ty však podle Víta Hradila nejsou nevyčerpatelné, což může vést k tomu, že ČNB boj s trhem nakonec vzdá.
Pak bychom se patrně dočkali skokového oslabení měny, zdražení dováženého zboží – včetně hojně diskutovaných energetických surovin – a dalšího růstu inflace. ČNB by pak mohla být nakonec tak jako tak donucena sazby dále razantně zvýšit, a to na ještě vyšší úrovně, než jaké byly již nyní částí odborné veřejnosti považovány za přehnané. Zároveň by v celém procesu došlo i k marnému vyčerpání devizových rezerv bez trvalejšího účinku. Nezbývá tedy než doufat, že se ekonomické fundamenty v dohledné době překlopí ve prospěch koruny, což se ovšem momentálně jeví jako spíše nepravděpodobné
, říká Vít Hradil.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš poukazuje na budoucí vývoj úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). Přísnější politika ECB, která zvýší sazby už v červenci, sice ze střednědobého pohledu snižuje inflační rizika i v Česku. Krátkodobě skrze nižší korunový úrokový diferenciál ovšem implikuje ČNB slabší korunu a krátkodobá výraznější proinflační rizika, tedy nutnost agresivněji zvyšovat české úrokové sazby,
uvádí ekonom a dodává, že pokud by bankovní rada vypnula intervenční režim a současně neslíbila trhům další růst úrokových sazeb, koruna by pravděpodobně výrazněji oslabila a tlačila domácí inflaci dál vzhůru. Takovému scénáři však Jan Bureš dává velice nízkou pravděpodobnost.
