Vláda, respektive ministryně financí Alena Schillerová, si termínem, ke kterému má být zrušení daně z nabytí nemovitých věcí platné, zatím není jistá. Což je v situaci, kdy se mnoho věcí mění za pochodu, a to opakovaně, pochopitelné.
Alena Schillerová poprvé s návrhem na zrušení daně z nemovitosti seznámila veřejnost v televizním pořadu Partie. Už v tomto pořadu avizovala, že bude schválen zpětně, a to k 31. březnu 2020. Toto prohlášení o zpětném zrušení je pochopitelné s ohledem na snahu nezablokovat veškeré prodeje nemovitostí tím, že by všichni kupující čekali, až bude daň zrušena.
Otázkou však je, zda datum 31. března 2020 bylo zvoleno správně. Autorka článku, která je spolupracovnicí redakce, má k dispozici email, který byl dne 6. dubna 2020 zaslán paní ministryni s argumentací, proč by tento termín měl být posunut, a to například na 1. ledna 2020. Zdůvodnění je jednoduché – pokud chce vláda, respektive poslanci, opravdu ulevit občanům, kteří se vyrovnávají s následky pandemie, není 31. březen 2020 zvolen zrovna šťastně.
Chtěli jste daň zaplatit, ale koronavirus vám udělal čáru přes rozpočet?
Termín pro uhrazení daně z nabytí nemovitosti je totiž do konce třetího měsíce, následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. To v praxi znamená, že drtivá většina kupujících k zakoupení nemovitosti použije veškeré své prostředky a počítá s tím, že na daň z nabytí našetří během cca čtyř měsíců po zakoupení nemovitosti.
Tito kupující v době, kdy si nemovitost pořizovali, samozřejmě o pandemii, která zkomplikuje život všem občanům, nemohli vědět, přesto by dle návrhu paní ministryně byli povinni tuto daň uhradit. Daň by naopak nemuseli hradit ti kupující, kteří v době koupě již o ekonomických důsledcích pandemie věděli a mohli s tím tedy počítat (na rozdíl od kupujících, kteří koupili nemovitost v období cca tří měsíců před jejím propuknutím).
Jaký máte názor na zrušení daně z nabytí nemovitosti?
Paní ministryni financí je nutno přičíst k dobru, že původně oznámený termín pro zrušení daně z nabytí nemovitostí následně posunula až na prosinec 2019. V tom případě by se nová pravidla vztahovala na všechny, jejichž daň je splatná od 31. března 2020. Ti by již neměli povinnost daň zaplatit.
Týkalo by se všech poplatníků, kteří dokončili svůj vklad na katastr v průběhu prosince 2019 nebo později. Více si můžete přečíst v článku Konec daně z nabytí nemovitých věcí a odpočtu úroku z nových hypoték, navrhuje Schillerová.
Jaké datum nakonec projde?
Otázkou však zůstává, jak se k této změně postaví poslanci, kteří nyní ve stavu legislativní nouze rozhodují o celé řadě změn a jistě jsou na ně vyvíjeny nejrůznější tlaky ze všech stran. V loňském roce to byli právě oni, kteří smetli ze stolu senátní návrh na zrušení této daně, často považované za nemorální, neboť jde v podstatě o opakované zdanění již jednou zdaněných peněz.
Máme k dispozici e-mail, zaslaný 14. dubna 2020 většině poslanců poté, co se v médiích objevila informace o posunutí termínu zrušení daně z nabytí nemovitosti na prosinec 2019. Na tento e-mail do soboty 18. 4. 2020 odpovědělo 23 poslanců. Drtivá většina z nich kladně v tom smyslu, že pro návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti budou hlasovat.
Například Vít Rakušan, předseda hnutí STAN, odepsal, že návrh určitě podpoří. Určitě jako STAN podpoříme zrušení daně z nabytí nemovitosti. Podobný zákon jsme před časem sami navrhovali, ale bohužel ho vláda nechala zamítnout. V tomto postoji se u nás nic nemění.
Podobně se k problematice staví poslanec Marek Výborný z KDU-ČSL. Daň z nabytí nemovitosti považujeme za nesmyslnou, dvakrát zatěžující toho, kdo si pořizuje bydlení, a jako takovou usilujeme dlouhodobě o její zrušení. KDU-ČSL tento návrh zcela jistě podpoří,
komentoval návrh ministryně financí poslanec.
Někteří poslanci se ale přiklánějí k původnímu termínu v březnu
Většina poslanců se však přímo k termínu, od kterého má být daň zrušena, nevyjádřila, a pokud ano, tak spíše negativně.
Konkrétně pan poslanec Karel Krejza (ODS) argumentoval tím, že zákony nelze přijímat retroaktivně (přestože se tak v minulosti dělo, stačí vzpomenout například rušení Benešových dekretů) a paní poslankyně Pavla Golasowská (KDU-ČSL) se dokonce domnívá, že bude lepší zohlednit momentální nepříznivou situaci v souvislosti s pandemií a bude přihlížet k datu 12. března, kdy byl vyhlášen nouzový stav, případně bude hlasovat pro 30. března 2020.
Pokud by však tento argument při utváření konečné podoby zrušení daně z nemovitosti převážil, znamenalo by to, že se vůbec nepomůže těm, kteří by tuto daň měli platit v době pandemie (protože v době koupě s pandemií rozhodně počítat nemohli), ale pouze těm, kteří už o pandemii v době podpisu kupní smlouvy věděli a mohli se rozhodnout, zda daň budou schopni uhradit. Z argumentace paní poslankyně Golasowské není patrné, jestli problematice termínu zrušení daně zcela rozumí. Na dopis, ve kterém byla požádána, aby svou argumentaci zdůvodnila, však odpověděla: Vaše praktické připomínky, určitě je vezmu při hlasování na zřetel.
Domnívám se, že když paní poslankyně pracuje v komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny a dále ve výboru pro sociální politiku, měla by s občany sociálně cítit, a ne prosazovat termín, který jim bez možnosti vydělat si v době pandemie na daň z nabytí nemovitosti nepomůže. A to i v situaci, kdy může být vhodnější pro stát, poněvadž získá o něco více na daních a povede k rozhýbání trhu s nemovitostmi. I tento důvod je legitimní, a dokonce chvályhodný. Bylo by však fér toto na rovinu přiznat a neskrývat se za pomoc postiženým lidem.
Budeme sledovat, jak celé hlasování nakonec dopadne.