Hlavní navigace

Znárodněním vkladů na Kypru se překročila červená čára. Hrozí to i nám?

18. 3. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Znárodnění vkladů v Kypru může vést k ohrožení celého bankovního sektoru v eurozóně.

Ministry financí eurozóny snad platí vlastníci jihoafrických zlatých dolů. Jinak si krok, kdy došlo k znárodnění části vkladů v rámci záchranného balíčku Kypru, nelze zdůvodnit. Vklady na Kypru ve výši do 100 000 euro budou zdaněny 6,75% daní, vklady nad touto částkou už 9,9% daní (AKTUALIZACE: Nakonec budou zdaněné jen vklady nad 100 000 eur, zdanění však může dosáhnout až 30 %). Opatření zasáhne jak kyperské obyvatele, tak i zbohatlíky, kteří Kypr zvolili jako zemi, kde si lze snadno optimalizovat daňovou zátěž. Opatření navíc bylo přijato bez jakýkoliv varování, aby se na něj nemohl nikdo včas připravit:

Mou první reakcí je šok. Toto rozhodnutí je mnohem horší, než jsme očekávali. Je v rozporu s tím, o čem nás vláda až do páteční noci ujišťovala, uvedl k tomuto opatření šéf parlamentní komise pro finanční záležitosti Nicholas Papadopulos.


Autor: isifa.com

Ilustrační obrázek

Protesty v Nikósii

U kyperských bankomatů se během víkendu tvořily fronty a lidé se snažili své peníze zachránit. Nejspíš jim to však nebude nic platné, opatření ke znárodnění části vkladu bylo krátce poté, co se na tom dohodli ministři financí eurozóny. Ekonom Patria Finance David Marek dokonce spekuluje o tom, že opatření může být retrospektivní: Myslím si, že to datum bude muset být stanoveno nějak retrospektivně, například k začátku letošního roku. Bude to právě proto, aby nedošlo k efektu stahování vkladů a převádění do zahraničí, uvedl Marek pro iDnes.cz

Samotné znárodnění peněz může vést k řadě absurdních situací: Představte si, že si berete hypoteční úvěr a peníze máte na jistotním účtu. Stát vám vlastně vezme peníze z úvěru. Trestají se především také konzervativnější vkladatelé, kteří své peníze pouze spořili a neinvestovali do akcií nebo dluhopisů. Nebo do zlata, které jistě získá na atraktivitě. Tip: Jak správně nakoupit zlato? A vyplatí se to?

Smutné je také to, že politici nejen v Kypru, ale i v EU lhali kyperským obyvatelům do očí: Jsem vzteky bez sebe. V předchozích měsících se lidé o své vklady báli a měli stovky možností je vybrat. Ale byli jsme všichni stále ujišťováni, že vklady drobných střadatelů jsou v bezpečí. Že to je prostě červená čára, která nebude nikdy překročena. Ztratil jsem několik tisíc, uvedl Chris Drake, který žije na Kypru, pro BBC. Čtěte také: Je Evropská unie novým Sovětským svazem?

Nedůvěra v banky

Během krize přitom byly záchranné balíčky poskytovány na podporu řeckých, italských, španělských, ale i irských bank. Záchranné balíčky nikdy nebyly podmíněné znárodněním části vkladů. Samozřejmě, pokud se díváme na opatření z liberálního ekonomického pohledu, není zrovna zachraňování bank tím nejsprávnějším opatřením. Pokud však jsou banky zachraňovány, je otázkou, zdali by měli evropští političtí „lídři“ skutečně určovat vítěze a poražené.

Proč především německé a francouzské banky mají to privilegium, že i když investovaly své peníze do italských a řeckých dluhopisů, tak krach ani ztráta pro ně neexistuje? Je přece důležité udržet důvěru v bankovní sektor, je to pilíř ekonomiky, slýchali jsme od evropských politiků. Důvěra v kyperské banky však po tomto opatření bude na bodě nula.

Proč právě Kypr?

Koneckonců hledat důvod, proč byl právě Kypr zasažen tímto znárodněním bankovních vkladů, není příliš těžké. Kypr už dlouhodobě leží v žaludku evropským lídrům, kteří kritizují místní podnikatelské podmínky a nízké zdanění. Snaha trestat Kypr a evropské daňové ráje se však může ukázat jako zcela kontraproduktivní. V současné době je možné si daňový ráj založit i ve Spojených státech, v arabských či asijských zemích se vás na původ peněz ptát nebudou. Čtěte více: Jak odklánět peníze? Evropské daňové ráje přestávají být bezpečné. Peníze tedy nezůstanou v Evropě, ale skončí například v Dubaji nebo Hong Kongu.

Snahou trestat daňové ráje a poškodit tímto krokem kyperské vkladatele (často jsou to lidé, kteří za nic nemůžou) se však může značně vymstít. Co když si otázku „jsou moje vklady v bezpečí?“ položí vkladatelé dalších bank v eurozóně? Dalšími adepty koneckonců můžou být vkladatelé v Irsku či Nizozemsku, kde si řada firem či lidí optimalizuje vlastní daňovou zátěž. A co když podobný osud potká i italské nebo španělské banky? A obávám se, aby jednou takový „telecí nápad“ nedostal někdo u nás, uvedl známý diskutér Patrik Chrz na svém facebookovém profilu.

Hrozí něco podobného u nás?

Česko má bohužel s podobným opatřením své zkušenosti, tehdy bylo ještě mnohonásobně rozsáhlejší. Stalo se tak během měnové reformy v roce 1953, kdy byly větší vklady rozměňovány ve směšném poměru. Většina vkladatelů tak byla okradena o většinu celoživotních úspor. Zajímavé také je, že tehdejší Antonín Zápotocký také lhal a ujišťoval 36 hodin předtím, že k žádné měnové reformě nedojde.

Nyní je naštěstí situace diametrálně odlišná. Většina cen není jako tehdy regulována, koruna je stabilní měnou, která v posledních letech vůči euru a dolaru posilovala. České banky jsou navíc velmi ziskové, české „dcery“ tvoří významnou část zisku svých „matek“. V dohledné době nám tak nejspíše podobný scénář nehrozí. Uklidňovat se je však předčasné, pokud se však budeme zadlužovat tempem do 3 % HDP, kolik si například odsouhlasila ČSSD na svém sjezdu, pak už během 15–20 let může naše zadlužení vystoupat nad 100 % HDP.

dan_z_prijmu

Situace bank se také do této doby může změnit. Díky konkurenci menších bank či družstevních záložen jsme se dočkali vyšších úroků na spořicích či termínovaných účtech a i nulových poplatků za vedení běžného účtu. Velké těžkopádné banky budou muset použít stejné zbraně a za 15 let na tom můžou být zcela odlišně než nyní. A co když bude ekonomika v hluboké recesi, nikdo už nebude chtít nakupovat české dluhopisy a bankám výrazně naroste počet kvalifikovaných úvěrů a dostanou se do hlubokých ztrát? Nenapadne pak evropské politiky, že Češi jsou vlastně bezvýznamným národem v EU, který si ještě dovolil mít nižší sazbu daně z příjmu právnických a fyzických osob, než je průměr v EU? Když je pak připravíme o desetinu jejich vkladu, to jim přece nemůže nijak ublížit. K tématu čtěte: Evropská unie je jen továrnou na regulace

Červená čára byla překročena a je nutné být připraven i na tento scénář. 

Pokládáte znárodnění vkladů na Kypru jako správné opatření?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).