Myslete na zadní kolečka!
Český pojistný trh v posledních letech vykazuje podstatně menší dynamiku než mnohé jiné finanční produkty. České domácnosti se hodně zadlužují, přičemž dramaticky roste zejména zájem o hypoteční úvěry. Poptávka po životním pojištění přitom spíše stagnuje a lidé nadále preferují spíše majetková pojištění. Nepožaduje-li pojištění k úvěru banka, většina lidí se o něj sama příliš nezajímá. Splátka úvěru jim často sama o sobě dost nabourá rodinný rozpočet, takže o jeho dalším zatížení platbou pojistného raději neuvažují.
Pokud se nic nestane, životní – ale i jakékoliv jiné – pojištění je skutečně zcela zbytečné. Jenže ono je tu právě pro případ, když se něco stane. Nešťastnou náhodu nikdy nelze vyloučit. Člověk nemusí být zrovna pyrotechnik nebo vyznavač adrenalinových sportů, před křižovatkou se může raději třikrát rozhlížet, i když má zelenou, a po setmění raději nevycházet z domu – a osudu stejně neuteče. Jeho životní pouť může ukončit třeba spadlý květináč nebo náhlá zdravotní komplikace, ať si dává pozor sebelépe.
Na rizikové životní pojištění může s klidným svědomím zapomenout jenom ten, na jehož příjmu nejsou závislé žádné další osoby ani plnění finančních závazků. Naopak každý, jehož plat či jiný příjem tvoří hlavní příjmovou položku rodinného rozpočtu, by neměl své blízké vystavovat riziku, že se v případě ztráty svého živitele dostanou do svízelné finanční situace. Úplně stačí psychické trauma, které by jim způsobilo úmrtí člena rodiny.
Pečlivě vybírejte, ale příliš neotálejte!
Tak jako u všech finančních produktů lze i u životního pojištění vybírat z mnoha různých produktů mnoha pojišťoven. Vybírat je třeba pečlivě, protože jejich nabídky se mohou významně lišit v rozsahu pojistného krytí, výlukách z pojištění a mnoha dalších parametrech. Například je velký rozdíl mezi pojištěním rizika smrti a rizika smrti v důsledku úrazu. Pocit falešné jistoty je velmi nebezpečný. Zjistit až po nešťastné události, že se na ni pojištění nevztahuje, je vždy šokujícím zážitkem.
Na druhou stranu s uzavřením pojistky se vyplatí příliš neotálet. Absolvovat další únavné hledání nejvhodnější nabídky po úspěšném vyřízení hypotéky, když vlastně nemusí, se asi chce málokomu. Odložit tuto věc „na potom“ však také může znamenat „na nikdy“. Stejně tak je pošetilé čekat s pojištěním až na dobu, kdy některé z rizik významně vzroste. Za prvé nikdy nemůžete vědět, kdy k tomu dojde, a za druhé: budete-li čekat třeba na zhoršení svého zdravotního stavu, může se také lehce stát, že vás pak nikdo nebude chtít pojistit.
Nezapomínejte, že při uzavírání životního pojištění budete muset vyplnit zdravotní dotazník a podepsat, že všechny v něm uvedené údaje jsou pravdivé. Pojišťovny mají právo si to ověřit a pokud zjistí nějaký zásadní rozpor v údajích, pojistku zruší a můžete si vykoledovat i nařčení z pokusu o pojistný podvod. Totéž platí pro uvedení informací o vašem zaměstnání a dalších aktivitách důležitých pro zařazení pojištěného do rizikové skupiny. Než podepíšete pojistnou smlouvu, pečlivě si ji přečtěte a prostudujte si i pojistné podmínky.
Na kolik se pojistit?
Prodejci pojištění klienty zpravidla přesvědčují, aby zvolili pojistnou částku co nejvyšší. Nevede je k tomu ani tak zájem o blaho klienta jako spíše snaha získat větší provizi. Naopak lidé v Česku mají tendenci volit pojistnou částku spíše nižší, aby ušetřili na pojistném. Samozřejmě že i nižší pojistná částka je lepší než žádná, ale v případě pojistné události pak pojistka svůj účel splní jen částečně. Při určení správné výše pojistné částky je třeba vyjít především z toho, k jakému účelu má pojistka sloužit.
Je-li například muž hlavním či dokonce jediným živitelem rodiny, potom fakt, že pojišťovna v případě jeho úmrtí splatí hypotéku, na zachování alespoň přiměřeného životního standardu rodiny nebude stačit. Pojistka by v tomto případě měla poskytnout přiměřenou finanční rezervu, z níž bude moci rodina alespoň nějakou dobu slušně žít a adaptovat se na novou situaci. Délka této doby záleží na okolnostech. Určitě by například měla alespoň korespondovat s dobou, kdy žena nebude schopna mít dostatečné vlastní příjmy kvůli péči o malé děti, zvláště nelze-li očekávat pomoc od příbuzných.
Pojišťovny obecně doporučují, aby výše pojistné částky u rizikového životního pojištění odpovídala alespoň ročnímu čistému příjmu pojištěného, lépe však jeho dvojnásobku. K tomu je třeba připočíst výši nesplacených finančních závazků, nejsou-li kryty zvláštní pojistkou či jiným způsobem. V rozvinutých zemích přitom není nijak neobvyklé, že pojistná částka životního pojištění v závislosti na věku a životní, rodinné a majetkové situaci pojištěného dosahuje až desetinásobku jeho ročního příjmu. Na takto vysokou částku se však v Česku pojistí asi jen málokdo.
Pevnou, rostoucí, nebo klesající pojistnou částku?
Pojistná částka sjednaná ve smlouvě nemusí být po celou dobu trvání pojištění konstantní. Pojišťovny obvykle jako součást životního pojištění klientům nabízejí automatické navyšování pojistné částky v závislosti na vývoji indexu spotřebitelských cen (tzv. indexace či valorizace pojistné částky). Tím samozřejmě dochází i k postupnému navyšování pojistného. Tuto možnost lze odmítnout, potom je ale potřeba počítat s tím, že reálná hodnota pojistného plnění bude vlivem inflace postupně klesat.
V některých případech naopak může být výhodné zajistit, aby pokles pojistné částky byl ještě výraznější – například pokud má pojistka jenom krýt splácený úvěr. Riziková životní pojištění s klesající částkou bývají obvykle označována jako úvěrová pojištění. U těchto pojištění je vhodné se zajímat o způsob, jakým pojistná částka klesá. Nejrozšířenější je lineární způsob klesání, při němž pojistná částka každoročně poklesne o částku jednoduše danou podílem vstupní pojistné částky a doby pojištění. Výhoda tohoto způsobu spočívá hlavně v jeho jednoduchosti. Pojistka s lineárním klesáním pojistné částky však zpravidla nekryje celou nesplacenou část anuitně splácených úvěrů, kterých je většina.
Druhým, méně užívaným způsobem je anuitní klesání pojistné částky. Je složitější, ale při správném nastavení věrně kopíruje splácení úvěru. Při sjednávání pojistné smlouvy je v obou případech třeba myslet na mimořádné splátky úvěru a přizpůsobit jim průběh pojistky. Nelze-li optimální průběh pojištění individuálně namodelovat v rámci jedné pojistné smlouvy, může být řešením uzavřít pojistné smlouvy dvě, popř. i více. Jednu dlouhodobou pro zajištění rodiny a další pak na zajištění finančních závazků.
Finančně plánujte
Pojištění by nemělo být řešeno samostatně, ale vždy v širších souvislostech rodinného rozpočtu. Každá rodina by měla mít alespoň rámcovou představu nejen o svých současných, ale i budoucích příjmech, výdajích a zdrojích jejich krytí. Přiměřenou část svých příjmů by také měla být schopna použít na tvorbu finančních rezerv. Pro finanční zajištění rodiny pro případ ztráty živitele nemusí sloužit jen rizikové životní pojištění a naopak životní pojištění lze v některých případech využít nejen k pokrytí rizik, ale i pro vytváření finančních rezerv.
Nenadálé finanční potřeby lze pokrýt nejenom z pojištění, ale také z úspor, investic, majetkových podílů atd., které lze v přijatelné době převést na disponibilní finanční prostředky. Ty pak mohou být použity na úhradu alespoň části splatných finančních závazků. Vytvořit si dostatečné finanční rezervy však nějakou dobu trvá, zatímco pojištění přináší pojistnou ochranu okamžitě. Musíte však platit pojistné, z něhož nic mít nebudete, pokud ovšem nedojde k pojistné události. Je tedy třeba se pragmaticky rozhodnout, které z těchto řešení bude v daném případě výhodnější.
Existuje také možnost sjednáním životního pojištění řešit nejen potřebu pokrytí rizika smrti, ale zároveň i potřebu vytvářet rezervy. K tomu je určeno životní pojištění obsahující kromě rizikové i kapitálovou nebo investiční složku. Před jeho sjednáním je třeba věnovat pozornost jednak tomu, zda v dostatečné míře pokrývá všechna rizika, a zároveň zda je jako nástroj pro vytváření finančních rezerv dostatečně efektivní. Kapitálové i investiční životní pojištění je však výrazně dražší než rizikové a otázka jeho výhodnosti či nevýhodnosti by vydala na několik samostatných článků.
