Nejen ze mzdy, ale i ze sociálních dávek může zůstat dlužníkovi jen nezabavitelné minimum. Ale jestli si z něj dokážete něco ušetřit, už vám peníze nesmí exekutor sebrat v následné exekuci.
Nezabavitelná částka na (osobu samotného) vás coby povinného (dlužníka) činí 6154,67 Kč. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1538,67 Kč. Tyto peníze vám musí coby dlužníkovi ze mzdy zůstat, i kdyby na vaši mzdu bylo uvaleno sebevíce exekucí. Pokud vaše čistá mzda činí méně než součet těchto částek, exekuce se neprovádí, věřitelé mají smůlu. Tím jsme se zabývali v článku Ochrana zaměstnanců v exekuci se v roce 2017 sníží.
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), pokud takové výše mzdy dosahujete, činí 9232 Kč. Co je nad tuto částku, neuvidíte. Částka 9232 Kč (nebo jiná nižší částka, nejvýše však právě 9232 Kč) se rozdělí na tři třetiny. Pokud je sráženo pro nepřednostní pohledávku, jedna třetina, tedy 3077 Kč nebo méně, připadne věřiteli a zbytek zůstane vám jako dlužníkovi. Pokud je sráženo pro přednostní pohledávku, dvě třetiny, tedy 6154 Kč nebo částku nižší, dostanou věřitelé a zbytek zůstane vám. Podrobně už jsme si postup srážek ze mzdy vysvětlili v článku Exekuční splácení dluhů ze mzdy se mírně zkrátí, věřitelé dostanou každý měsíc více.
Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu je nepřípustné, a to i když s tím souhlasíte.
Dohodne-li se naproti tomu při exekuci oprávněný věřitel s vámi, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámíte to oba soudu a ten vyzve plátce mzdy, aby srážel toliko částku, s níž se oprávněný spokojil. Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí vás a plátce mzdy, který od doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu, samozřejmě při zachování předepsaných limitů.
Co bylo řečeno v souvislosti se srážkami a nezabavitelným minimem o mzdě, platí rovněž pro plat, odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce – viz článek Exekuce a dohoda o provedení práce: kolik vám zbude (PŘÍKLADY) – nebo dohody o pracovní činnosti) a také pro odměnu za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se podle uvedených pravidel dále provádějí z příjmů, které vám nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou:
Jde-li však o výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami z důchodu, přičemž vy z tohoto důchodu platíte náklady na pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.
Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí vám být sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebujete. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
Do 31. 8. 2015 nebylo dlužníkům pracujícím na dohodu o provedení práce garantováno nezabavitelné minimum. Exekutoři jim klidně sebrali celou odměnu jinou formou exekuce, a to přikázáním pohledávky z jejich účtu. Vzhledem ke skutečnosti, že na výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují (nevztahovala) ustanovení o provádění srážek ze mzdy a příjmů, srážela se ve prospěch oprávněného nebo oprávněných odměna v celé výši bez přihlédnutí k nezabavitelným částkám a limitům srážek ze mzdy. Tomu učinila přítrž novela občanského soudního řádu – zákon č. 164/2015 Sb. Odměna z dohody o provedení práce je tak od 1. 9. 2015 chráněna jako mzda a podobně jako jiné příjmy nebo sociální dávky, jak jsou shora uvedeny.
Exekutoři jsou však velmi vynalézaví a kreativní a po výtce jim šly na ruku i dohledové soudy. Nejenže dříve formou přikázání pohledávky zabavovali celou odměnu z dohody o provedení práce, což zakázal shora uvedený zákon, ale také cestovní náhrady, což jim zase zakázal Nejvyšší soud ČR (podrobnosti v článku Cestovní náhrady vám exekutor zabavit nesmí), ale v praxi touto formou exekuce dokonce zabavují, resp. snad už lze říci zabavovali, i nezabavitelné minimum, tedy již jednou exekuovaný příjem exekuovali podruhé.
V jednom takovém případě, kdy šlo o starobní důchod, ačkoliv je dlužníkovi zaručeno, že mu z něj musí zůstat nezabavitelné minimum, to exekutor nerespektoval, ani soudům to nevadilo, tak musel zasáhnout až Ústavní soud svým nálezem spis. zn. IV. ÚS 121/16, ze dne 20. 10. 2016, který rozhodl, že uspořené částky, jež zbyly povinnému jako nezabavitelné minimum po exekuci srážkami z důchodu, nelze následně zabavit jinou formou exekuce – přikázáním pohledávky z účtu.
Nález Ústavního soudu stanovil pravidla pro případ, kdy je uvalena exekuce na důchod a povinný si z nezabavitelného minima, které mu po exekuci zůstane, nějaké peníze uspoří. Pak jsou tyto prostředky nedotknutelné, a proto je nelze zabavit přikázáním pohledávky. Totéž platí pro mzdu a pro jakékoliv jiné příjmy již exekuované srážkami ze mzdy. Podrobnosti naleznete v článku Kolik exekucí z důchodu a sociálních dávek můžete mít?
